8°C
Soud smetl žaloby jako nedůvodné. „Soud není oprávněn zkoumat věcnou správnost konfiskace, proto neprovedl některé důkazy, které navrhoval žalobce,“ uvedla soudkyně Hana Dobišarová.
Břeclavský soud tak potvrdil dřívější závěry Ústavního a Nejvyššího soudu v podobných sporech vedených Lichtenštejny proto České republice.
Soudy o majetky ještě nekončí
Lichtenštejnsko však zároveň žažalovalo kvůli nedořešeným majetkovým sporům Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Ve sporu, který nemá v české historii obdobu, se knížecí rodina fakticky domáhá zneplatnění Benešových dekretů. Český stát je po válce uplatnil na vládnoucího knížete Františka Josefa II. (†83) a rodový majetek Lichtenštejnům vyvlastnil.
„Prezidentské dekrety se neměly na otce vůbec vztahovat. Byl občanem samostatného lichtenštejnského státu, který zůstal za války neutrální. Nebyl v žádném případě Němcem, jak jej československé úřady účelově označily,“ uvedl před časem stanovisko rodu vládnoucí kníže dynastie Hans Adam II (75).
Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti. Proto jeho majetek propadl státu po 2.světové válce na základě Benešových dekretů.
Šlechtický rod tak přišel zhruba o 60 000 hektarů polí a lesů a o rodové zámky v Lednici, Valticích, Bučovicích, Velkých Losinách a o hrad Šternberk.
Žaloba státu na stát
Českou republiku čeká těžký oříšek. Oslovení právníci se shodují, že soudní dvůr ve Štrasburku nepřijme stanovisko českých soudů. Ty totiž „horký brambor“ 20 let zametají pod koberec verdiktem, „že nemohou přezkoumávat rozhodnutí československých úřadů před rokem 1948“. Nikdy tedy nezjišťovaly, kde je skutečně pravda.
Česká republika bude poprvé ve své historii čelit u soudu pro lidská práva žalobě jiné země. Jde teprve o 25. soudní spor dvou zemí, který soud ve Štrasburku v 61leté historii bude řešit.
Spor začne letost
Zatímco Lichtenštejnsko má argumenty pro soudní dvůr pohromadě, Česko s obhajobou prakticky ještě nezačalo.Tuzemští historici se totiž obávají do sporu vstupovat s tím, že by zřejmě utrpěla jejich vědecká nestrannost.
Řízení před Evropským soudem pro lidská práva začne zřejmě v polovině roku 2022, verdikt padne zhruba po půl roce.
Historik: Klíčová kauza
Kauza je podle znojemského historika Jiřího Kacetla jedním z velkých bolestných bodů našich moderních dějin. „Prubířským kamenem toho, jestli jsme se na prahu třetí dekády 21. století již schopni nahlédnout na tragické události minulého století s odstupem a objektivním hodnocením," uvedl Kacetl.
„Historický odkaz Lichtenštejnů zejména pro jižní Moravu je neoddiskutovatelný. Vděčíme jim třeba za jeden z největších turistických magnetů u nás, lednicko – valtický areál. V klíčové kauze právního sporu se dostaneme k samotné právní bázi Benešových dekretů a k definici toho, kdo všechno byl například československý občan. Lichtenštejnská žaloba má podle mého soudu velké šance na úspěch. Vrácení majetku rodu bych se neobával,“ zakončil historik.
VIDEO: Zámek Slavkov u Brna.
