Osudová chyba Julia Caesara před smrtí: Co mu mohlo zachránit život před vraždou?
Jen málokterý antický vůdce se může pyšnit tím, že si ho lidstvo pamatuje i více jak 2000 let po jeho smrti. Jedním z nich je ale bezesporu Julius Caesar. Zasadil se o rozpad římské republiky a její přerod v císařství. To a jeho neomezenou moc nemohli překousnout ostatní římští politici, v čele s Marcem Juniem Brutem. Spiknutí k vraždě na sebe nenechalo dlouho čekat - 60 senátorů se na Caesara vrhlo a zasadilo mu 23 ran. Jen jedna ale byla smrtelná.
Caesar byl velmi úspěšný politik a vojevůdce. Dokázal si podmanit celou Itálii, území říše rozšířil na sever, pronikl jako první Říman až do Británie a značný vliv měl až v Egyptě, kde se sblížil s Kleopatrou. Senát ho dokonce jmenoval diktátorem, konzulem a tribunem lidu. Stal se tak prakticky jediným vůdcem říše.
A to se velice rychle znelíbilo senátorům, kteří přicházeli o privilegia a moc - republika jako taková přestávala fungovat a stávalo se z ní spíše císařství. Spiknutí vedl jeho nejbližší přítel a chráněnec Marcus Junius Brutus.
Osudného dne senátoři počkali, až Caesar usedne na své zlaté křeslo a zaútočili. 60 z nich se na něj vrhlo s noži v ruce, zasadili mu 23 ran ale pouze jedna z nich byla smrtelná. Senátoři nebyli nijak zběhlí ve vraždění a v otázkách toho, kolik lidské tělo dokáže vydržet. Většina ran směřovala na hrudník, ale jen málo z nich bylo na životě ohrožujících.
Vražda byla dobře naplánovaná - Caesarův stoupnec Marcus Antonius, který by útočníky mohl zastavit, byl zdržen venku jendím ze spiklenců. Ti měli dokonce domluvené znamení - jeden z nich měl Caesarovi strhnout tógu z ramen. Přesto ale jejich plán večer před vraždou unikl. A to přímo k Caesarovi - byl mu doručen lístek s přesným plánem komplotu. Julius ho ale odložil, že si ho přečte později, což se ukázalo jako osudová chyba.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.