16°C
Hvězdný boxer Vilém Jakš vyhrál 30 zápasů v řadě: Za války padl v boji s nacisty
Jako boxer vyhrál 30 zápasů za sebou. Věštili mu skvělou kariéru, ale jeho cesta nakonec vedla jinudy. Nakonec tragicky zahynul v boji proti nacistům, při pádu bombardéru 311. československé bombardovací perutě RAF do vln Biskajského zálivu.
„Vilda byl zvláštní kluk. Ani jednou nebyl nemocný. Nic na něho neplatilo. Když vycházel ze dveří, tak si vždy pískal,“ popisuje svého syna Viléma Jakše jeho maminka Růžena. Narodil se 25. dubna 1910 v Bratčicích u Brna.
Jeho otec Josef zmizel za první světové války během Brusilovovy ofenzívy u Lucku na Ukrajině. Za mrtvého byl prohlášen roku 1916. I po válce se rodina Vildy potýkala s těžkými časy, a tak později přijal i se svým bratrem Jožkou nabídku strýce s tím, aby se u něj v Praze vyučili čalouníky.
Maminka pro Paměť národa vzpomíná na to, jak statečný a nebojácný byl. „V zimě se klouzával jen tak naboso. Jednou spadl pod led. A když se dostal z vody, neutíkal domů, ale v krunýři z ledu si hrál dál až do večera,“ popsala.
Ring z kůlů
Už v Praze se Vilda začal přibližovat k boxu, nadchlo ho i trampování. V roce 1928 stavěli na Sázavě srub Harward. Zatlučené kůly všem připomněly pěkný boxerský ring, a tak „vyhlásili“ turnaj. „Do něj se jako první přihlásil statný profesionální řezník, proti němuž se nikdo neodvážil nastoupit. Nikdo kromě Vildy Jakše. Ten pak řeznickému šampiónovi vzdoroval tak dlouho, že mohutný soupeř musel zakončit zápas zakázaným úderem shora do hlavy – takovým, jakým se omračoval dobytek před porážkou,“ popisují paměti. Vildovi se nic nestalo, tvrdý náraz ztlumila rukavice. Box se mu ale ani tímto nezhnusil.
V nuselských klubech se Vilém vypracoval mezi nejlepší boxerské amatéry. Vyhrál mistrovství republiky, pak zamířil do reprezentace a ve 23 letech se stal profesionálem. Jeho kariéru ale „zastavila“ povinná vojna. Tu si nakonec odkroutil u 81. letky 5. leteckého klubu Praha – Kbely.
K boxu se vrátil a vyhrál tři desítky zápasů v řadě. 4. května 1935 v deset hodin večer pak nastoupil na svou hvězdnou hodinu v pařížském Palais de Sports, Francouzi mladíkovi říkali „Žaks“. Proti němu nastoupil třicetiletý Francouz Marcel Thil. Jakš se snažil bojovat, co to šlo, nakonec ale ve 14. kole podlehl. Francouz měl navrch – byl vysportovaný, zkušený a v lepší formě. Za to Vilda se na tři dny před zápas vytratil a byl s maďarskou herečkou. Nesehnal ho ani jeho manažer Krassovský.
„Jakš je skvělý šermíř pěstí a má před sebou krásnou budoucnost,“ řekl o Jakšovi hvězdný boxer Thil. Nakonec po mnoha problémech a neshodách, včetně doživotního zákazu boxování, rezignoval na svou profesionální kariéru.
Nechtěl se vyhýbat boji
Odstěhoval se do Francie, kde vlastnil obchod s broušeným sklem a věnoval se partnerce – maďarské herečce Käthe von Nagy. S tou, se kterou byl před svým mistrovským zápasem, který sledovalo 16 tisíc lidí.
Avšak poklidný život narušil celosvětový válečný konflikt. Československo v roce 1938 vyhlásilo mobilizaci, Vilda i přes „zákaz“ přítelkyně odjíždí zpět do rodné země a hlásí se u své letky v Kbelích. Po nějaké době byl ale postaven mimo vojenskou službu, to mu nedalo a chtěl bojovat dál. Třeba i v zahraniční armádě.
Nakonec zakotvil v u 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force (RAF) na pozici palubního střelce. První akce, při které mělo být zrušeno bruselské seřaďovací nádraží, se ale nezdařilo. Mlha zapříčinila, že střelci nemohli vyhodit z letounu bomby.
Nakonec se jejich úkolem stalo ničení nepřátelských ponorek. „Až se jednou dostanu domů, v životě nechci vidět víc vody pohromadě, než teče v Sázavě pod Medníkem, kde jsem míval chajdu,“ prohlásil tehdy. Kvůli zranění na nějakou dobu s létáním skončil a sloužil jako instruktor. Do bombardéru se ale vrátil, vadilo mu, že si vojáci myslí, že se vyhýbá boji.
Zahynula celá posádka
„Do tý mašiny, i když vím, že je to moc pěkný, se mi nechce. Já vám to řeknu upřímně, já mám opravdu strach, a já nevím z čeho. Ty tři lety snad vydržím, a pak se na to vykašlu,“ strachoval se Vilda. A trochu oprávněně…
21. srpna 1943 letka RAF vzlétla nad Biskajský záliv. Dvěma letouny měli vyhledávat ponorky. V jedné chvíli je ale překvapí dva nepřátelské stroje. Jeden sestřelí, další poškodí. Stroj se ale na základnu nevrátí, navždy mizí neznámo kde v Biskajském zálivu. Po Vilémovi není ani památky, nikdo z osmi členů posádky nepřežil.
Na Jakšově rodném domě je pamětní deska, na které je zmíněn i otec Josef nebo bratr Jožka, jež byl v odbojové skupině KSČ, později zahynul v koncentračním táboře Mauthausen. Roku 1991 byl povýšen in memoriam do hodnosti podplukovníka.
Inspirován jeho příběhem, natočil o mnoho desítek let později Jaroslav Soukup celovečerní film Pěsti ve tmě. Paličatého boxera v něm ztvárnil Marek Vašut.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.