Pátek 22. září 2023
Svátek slaví Darina, zítra Berta
Polojasno 25°C

Životní osud pátera Antonína Pavla Kejdany (†88): Prošel tajnou řeholní komunitou i vězením

Autor: jel - 
18. srpna 2021
20:34

Antonín Pavel Kejdana se narodil v roce 1932 v severovýchodních Čechách. Jeho rodina byla katolická, několik příbuzných dokonce vstoupilo do kláštera. Víra pana Kejdana zajímala už od mladých let, bohužel ji kvůli tehdejšímu režimu nemohl studovat tak, jak by chtěl, ale cestu si k ní vždy našel. Učil se tajně a vstoupil to řeholní komunity. Kvůli tomu nakonec skončil ve vězení. Po propuštění se nechal tajně vysvětit a po všech útrapách, které během komunistické vlády musel zažívat, se po revoluci konečně mohl svobodně věnovat duchovní správě a pomoci potřebným. 

Když byl pan Kejdana ještě malé dítě potkala jeho rodinu velká tragédie. Zemřel mu mladší bratr. Byl tehdy ještě malý a nechápal, co se děje. „Divili jsme se, že se nehýbe a že má modré nehty. Ještě jsme nechápali, co to je smrt, a nechápali jsme ani tu bolest rodičů,“ popsal pro projekt Paměť národa v minulosti sám pan Kejdana. Se smrtí se pak setkal ještě krátce po válce, kdy byl svědkem ubití jednonohého vojáka s vytetovanými písmeny SS. 

Po gymnáziu nemohl jít studovat. Přestože se původně hlásil na veterinu, už v té době ho zajímala teologie. Ta se však v Československu pořádně studovat nedala. Existovala pouze Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze, která byla ale pod vlivem komunistů a kněží příliš nedoporučovali tam studovat. 

Pan Kejdana proto nastoupil do výroby, pak musel na vojnu, kterou strávil u Technických praporů. Když mu služba skončila, dozvěděl se o existenci tajné řeholní komunity v Roztokách u Prahy. Pod záminkou práce na tamním vodovodu se tam vydal. Bylo to společenství patnácti řeholníků, většina z nich prožila přepadení klášterů komunisty v dubnu 1950 a následného uvěznění řeholníků a duchovních. 

Osm lidí v cele pro dva

„Tam jsem začal studium. Bratr František Sales nám přednášel filozofii. Jezdili jsme do Prahy na řečtinu. Přednášel gregoriánský chorál – abychom se trochu učili zpívat církevní hudbu,“ popsal Antonín Pavel Kejdana. Jenže i přesto, že se snažil uniknout tajné policii a ani nebydlel společně s dalšími řeholníky, nepodařilo se. Jen krátce na to, co poprvé oblékl františkánské roucho a přijal řeholní jméno Antonín, si pro něj přišla StB.

Byl odsouzen na dva roky vězení a prošel si několika věznicemi. „Na každé cele byl aspoň jeden řezník a jeden farář. Ale většinou dva řezníci a tři faráři. Byl tehdy hon na řezníky a na faráře,” řekl. Prý proto, že bylo málo masa a režim tvrdil, že řezníci kradou a tak byli hromadně zavíráni.

Antonín se tísnil se sedmi dalšími lidmi na cele pro dva, jeden z vězňů musel kvůli nedostatku místa spát s latrínou mezi nohama. Ve Valdické věznici pro změnu byli všichni lidé, kteří byli zavřeni kvůli náboženství, na jednom oddělení. Říkalo se mu Vatikán. Protože byl ještě mladý, nesl Antonín vězení vcelku dobře a snažil se přiučit něčemu od dalších duchovních. Propuštěn byl na amnestii po devíti měsících. 

Pracoval dál v různých dělnických profesích a mimo to se i nadále připravoval na řeholní život. V roce 1963 byl vysvěcen v tajném obřadu. „Tu noc jsme v Brně byli vysvěceni čtyři: tři františkáni a jeden Slovák,” vysvětlil s tím, že si nebyl úplně jistý, zda takovýto obřad platí. Stal se však františkánským mnichem a koncem šedesátých let začal v jednom z prvních františkánských domů vykonávat kněžskou činnost. První bohoslužba byla prý spíš rozpačitá. Nebyl zvyklý mluvit před lidmi.

Během normalizace byl pak Antonín Pavel Kejdana přesouván z jedné farnosti na druhou a až po revoluci se konečně v Liberci mohl naplno a beze strachu věnovat duchovní činnosti. Kromě toho, že dělal mše, zpovídal a podobně, také navštěvoval nemocné a potřebné. Minulý rok v prosinci ve františkánském domě v Liberci zemřel. Celý jeho příběh a mnoho dalších příběhů z minulého století přináší projekt Paměť národa organizace Post Bellum, jejíž činnost může kdokoliv podpořit finančním darem.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa
Články odjinud