12°C
Podcast: Mladík objevil český »poklad«! Miliardy z kupónové privatizace brzy propadnou
Stačila jedna kupónová knížka, 35 korun, nakoupit akcie za 1000 korun a dnes si lidé mohou vybrat několikanásobně více peněz, než v devadesátých letech investovali. Podle 25letého Daniela Surmaře, zakladatele projektu Zapomenuté miliardy, si investoři doposud nevyzvedli výnosy z akcií v řádech miliard korun. Po 30 letech by měly propadnout, tomu však chce mladík zamezit, a proto pomáhá lidem dostat zpět, co jim patří.
K nápadu na založení inovativního projektu inspiroval Daniela Surmaře článek připomínající, že lidé si stále nevyzvedli miliardové pozůstatky ze dvou vln kupónové privatizace v letech 1992 a 1994. „Přišlo mi divné, že po třiceti letech to stále někde visí, nikdo to neřeší a zatím to nikdo nevyřešil,“ vzpomíná zakladatel společnosti Zapomenuté miliardy.
Zeptal se své maminky, jestli se také zúčastnila kupónové privatizace, a zjistili, že sice z první kupónové privatizace peníze už převzala, ale na akcie z druhé „kupónovky“ úplně zapomněla. Surmař se proto začal pídit po tom, kde skončil zapomenutý český „poklad“ z devadesátých let.
Říjen 2021
Vytvořil si podrobnou analýzu firem zejména z druhé vlny privatizace, které ještě fungují, a jak jsou na tom finančně dobře. „Zjistili jsme, že v akciích a pohledávkách zůstalo nevyzvednutých přes deset miliard korun,“ vypočítává Surmař. Ty ale můžou brzo propadnout, poněvadž v zákoně je uvedeno, že pokud se do 30 let nepřihlásí, může je společnost vytěsnit. „Nevyzvednuté pohledávky z privatizace Unipetrolu činí přes miliard korun a v říjnu 2021 propadnou. U dalších firem to bude podobně,“ zdůraznil mladík. Jak jeho firma může pomoci zapomnětlivcům získat zpátky peníze?
Online ověření
Lidé se přihlásí online na webové stránky Zapomenuté miliardy, ověří svou skutečnou identitu pomocí rodného čísla a občanského průkazu, poté pracovníci v jejich systému zjistí, jestli zájemcům někde neleží nevybrané peníze. Pokud žádné akcie a dividendy nenajdou, tak zákazník nic neplatí. V případě, že však peníze objeví, účtují si 10%, ve zvláštních případech až 15% z nalezené částky.
O peníze se mohou přihlásit i dědicové, neboť 30% nevyzvednutých dividend drží zesnulí lidé. Zákazník vyplní podobnou žádost, jako by klient žádal sám, až pracovníci zjistí, jestli jejich příbuzní vlastnili nějaké akcie, poté musí doložit platné dědické řízení. „Mnoho akcií vlastní senioři a chtěli jsme jim to co nejvíce zjednodušit, aby nikam nemuseli chodit,“ dodává Surmař.
Co si mladík myslí o české privatizaci, na co by se zeptal jejich tvůrců, a jaký je o službu jeho firmy zájem, se dozvíte v Blesk Podcast:
To je tedy skutečně zvláštní a velmi dobrý nápad ! Za mne rozhodně chvála. O tom, jak s "kuponovkou " nakládat, jsme toho moc nevěděli. Ti, co mají "za ušima", toho naopak věděli až moc.