Podcast: Lovec hlubočepské mamby. Žije v tropickém ráji a za domem v džungli mu zní nejstarší písně lidstva
Většina veřejnosti zná herpetologa Tomáše Bublíka pouze jako toho muže, co chytil jedovatou mambu zelenou v pražských Hlubočepích. Jenže vášnivý rybář dokázal mmj. vybudovat luxusní dovolenkový rezort na indonéském ostrově Siberut, a hned za domem zkoumá unikátní hady v přirozeném prostředí. Bublík dokonce navštěvuje domorodce žijící v pralese, kteří si po tisíce let předávají svoji moudrost písněmi.
Mediální pozornost si Tomáš Bublík získal v říjnu 2018, kdy odchytil jedovatou mambu zelenou v Hlubočepích, která uštkla svoji majitelku. Pro Blesk Podcast v první části rozhovoru popsal, jak se celý příběh podle něj udál. V další části rozhovoru se rozpovídal také o své chovatelské vášni, kdy mu rukama prošly tisíce a hadů a naráz jich choval až stovky.
„Dneska mě spíš baví pozorovat zvířata v přírodě. Zabývám se čistě jedovatými hady, kteří jsou krásně barevní, což ale můžou být i nejedovaté druhy. Jsou malí, skladní a pro mě jsou atraktivnější, než nejedovaté druhy,“ řekl herpetolog s tím, že ty nejjedovatější a nejvzácnější druhy chová nyní. Kupříkladu rozmnožuje velmi ohrožené chřestýšovce mangšanské, kteří žijí na území 300 kilometrů čtverečních v Číně. „Množím je pravidelně, takže ode mě už šly desítky mláďat, která jdou legálně do chovů a tím pádem aktivně chráním přírodu před rabováním,“ udává příklad Bublík.
Džungle za domem
Tím, že takto množí hady a prodává je dalším chovatelům, tak ti sběratelé je nelegálně nekupují na černém trhu od pašeráků a chrání je. Otázka ochrany přírody je pro Tomáše Bublíka velmi důležitá. Před několika lety si totiž na panenském ostrově Siberut zřídil rezort, který nejprve sloužil pro vědce a nyní do něj přijíždí také rybáři a surfaři. Hned za domy se mu rozpíná deštný práles, v němž žijí pozoruhodná zvířata. A samozřejmě hadi!
Tomáš Bublík tak objevil úplně nový druh chřestýšovce, který čeká na zařazení a pojmenování vědci. Jméno Chřestýšovec Bublíkův ale neponese. „Ani bych to nechtěl. Nejsem vědec,“ odpověděl s úsměvem herpetolog. Z ostrova se na kajaku vydává často na moře, kde loví kapitální ryby. Na exotickém Mentevajském souostroví ale nebydlí sám. „Dodnes tam žijí kmeny, které loví opice lukem a nejsou v kontaktu s civilizací. Opravdu je to něco, za čím byste musel cestovat do hloubi Amazonských pralesů a sotva byste něco takového našel,“ popisoval svůj druhý domov cestoval. Konkrétně na Siberutu je spřátelený s kmenem, který si po tisicíletí zpívá písně, jimiž se dororuzumívají a předávají si znalosti a příběhy svých předků.
Katastrofa v přímém přenosu
Při cestování po ostrově se Tomáši Bublíkovi naskytnou i děsivé pohledy. Doslova v přímém přenosu totiž sleduje, jak oceán vymírá a Siberut se pomalu potápí. "Rok od roku je vidět progres k horšímu, kdy jednak můžeme vidět na měření vody, že se ta voda otepluje. Že globální oteplování není mýtus, ale obrovský problém. Následkem oteplování masivně hynou korály a korálové útesy v okolí umírají," řekl herpetolog. Umírají korály, které jsou základem funkce oceánu, bez nichž nemůže oceán přežít. Korálové útesy podle Bublíka neustále dorůstaly a chránily ostrov při bouřích a přílivech. Nyní však nerostou a ostrov se potápí. A pod vodou tak nejspíš skončí mnoho živočichů a domorodců, jež jsme doposud neobjevili a nestihli ani ochránit.
Jak ho před dětmi málem uškrtila krajta, proč by se měl změnit zákon na chov hadů a pavouků nebo jak neohrožený rybář a lovec hadů vnímá smrt, se od Tomáše Bublíka dozvíte v Blesk Podcast:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.