7°C
Rodiče Pepíčka se po porodu připravovali na nejhorší: Kvůli odloučené placentě maminka rodila ve 34. týdnu
Preeklampsie je nevítanou komplikací v těhotenství, která nezřídka vede k předčasnému porodu. S touto situací se setkala i rodina z Hustopečí. Syn Pepa se narodil v 34. týdnu těhotenství, bohužel byl delší dobu bez kyslíku. Objevila se u něj mozková obrna. Chlapec se ale nevzdává a dělá díky rehabilitacím pokroky.
Na 22. května připadá Světový den preeklampsie. To je onemocnění, které způsobuje předčasné narození dítěte – důsledkem odloučené placenty. Nemoc zasahuje 2–7 % rodiček. Bohužel může mít tato nemoc i tragické následky, řadí se mezi hlavní příčiny úmrtí novorozenců a mnohdy ohrožuje na životě i matku.
A jak nemoc odhalit? Pomocí screeningového vyšetření mezi 11. a 14. týdnem těhotenství. S tím se setkali i rodiče malého Pepíčka z Hustopečí. „Ve tři ráno mi volali z nemocnice, dostal jsem se tam až ráno. Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Malý byl v inkubátoru. Cítil jsem absolutní bezmoc. Člověk řeší, co se stalo a jak se to vlastně mohlo stát,“ popisuje chlapcův tatínek.
Vlivem odloučené placenty se chlapec narodil ve 34. týdnu těhotenství, porod proběhl císařským řezem. „Naštěstí manželka byla v pořádku. Za malým jsme potom chodili každý den. Ale v prvních týdnech nám lékaři říkali, že se máme připravit na nejhorší,“ popisuje nejhorší chvíle.
Maminka tomu zpočátku nechtěla vůbec uvěřit, chlapeček jí připadal stejný jako všechny ostatní miminka. „Zařekla jsem se, že udělám maximum, aby vedl normální život,“ říká odhodlaně.
Dělá ohromné pokroky
I když lékaři dělali, co mohli, byl Pepa nějakou dobu bez kyslíku. A patrně to způsobilo doživotní následky – mozkovou obrnu. Rodiče s chlapcem začali cvičit už v útlém věku, následky nemoci proto nejsou tak zdrcující. Čtyřikrát denně cvičili náročnou Vojtovu metodu.
Pak přišla Bobathova metoda a neurorehabilitace v brněnském rehabilitačním centru Sarema. „Leze po čtyřech, ale teď po poslední dvoutýdenní terapii v Saremě už dokáže být ve vysokém kleku a vydrží delší dobu stát. Je vidět, že posílil svalstvo. To předtím vůbec nezvládal, jen na pár vteřin,“ popisuje maminka.
A díky cvičení dělá velké pokroky! „Někdy se to projevuje už ke konci cvičení, někdy třeba až po měsíci, když tu činnost začne samostatně dělat,“ dodává maminka. Navštěvovat musejí také logopedii, Pepíček zatím nemluví v celých větách, asi jen ve 25 slovech. I tady ale dělá velké pokroky.
Ve školce ho děti přijaly
Skvělé je i to, že byl ve školce dětmi přijat jako zdravý kamarád. „Psycholožka i paní z rané péče nám doporučovaly, ať ho dáme do běžné školky s asistentem. Takže chodí do školky spolu se zdravými dětmi. Na to, jaké byly ze začátku prognózy, tak mentální stránka příliš zasažena nebyla. Je jen trochu opožděný,“ dodává maminka. Zdravé děti jsou pro chlapce i velkou motivací. Například po nich vše opakuje.
„Ostatní děti ho berou jako normálního kluka a hrají si s ním. Má tam třeba jednoho kamaráda, který na něj pravidelně čeká. Těší se tam a vždycky je zklamaný, když musí místo do školky jet na cvičení,“ dodává maminka s tím, že si s ním ostatní děti hrají a berou ho jako kamaráda.
Rehabilitace jsou ale nákladné a pojišťovna je bohužel neproplácí. Pepíčka můžete podpořit skrze transparentní účet spolku Via Fidelis, je nutné uvést variabilní symbol - 2021.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.