Středa 14. duben 2021
Svátek slaví Vincenc, zítra Anastázie
Oblačno, déšť se sněhem 6°C

Podcast: Umírání v přímém přenosu. Farář Toufar před smrtí sotva stál, řekl Doležal

Autor: jim - 
25. února 2021
06:15

Česko si připomíná 71 let od smrti katolického kněze Josefa Toufara (†47), který 25. února 1950 podlehl zraněním po brutálním mučení členy STB. Tehdejší komunistický prezident Československa Klement Gottwald chtěl s Toufarem zahájit obří monstrproces, ale přes veškeré snahy lékařů z komunistického sanatoria v Praze jim Josef Toufar umřel na operačním stole. Jak pamětníci vzpomínali na milovaného faráře, co řekli o Čihošťském zázraku a jestli vrahové Toufara litovali svých činů, prozradil v Blesk Podcast spisovatel a novinář Miloš Doležal. 

Ke kněžskému stavu vedla pro Josefa Toufara dlouhá cesta. Narodil se totiž 14. července 1902 v obci Anderlec do sedlácké rodiny, která se starala o pole, les a provozovala hospodu. Přísný otec Josef Toufar si nemohl dovolit, aby přišel o jeden pár silných rukou, a tak jeho syn o kněžském stavu mohl pouze snít. Podle Doležala pamětníci vzpomínali, že už jako dítě Toufar kázal ze staré vrby svým kamarádům.

Velká změna nastala v životě Josefa Toufara v roce 1927, kdy mu zemřel otec a bratr Stanislav svolil, že může v roce 1928 začít studovat na gymnáziu v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod).

„Skutečně to tam tehdy vyvolalo zvláštní maloměstský poprask, protože šestadvacetiletý chlapík seděl ve třídě s jedenácti a dvanáctiletými dětmi. Vyvolávalo to řadu kuriózních situací, kdy si ho třeba první den spletl školník s inspektorem,“ řekl s úsměvem Miloš Doležal.

Nechte nám faráře

Josef Toufar však žádných posměšků nedbal, sám byl pro dobrý vtip a zábavu. 1. července 1940 se konečně stal kaplanem v Zahrádce a brzy si ho místní velmi oblíbili.

„Přestože to byla doba válečná a protektorátní, tak Toufar kolem sebe šířil přirozenou radost. Lidé vzpomínají, že v jeho přítomnosti se cítili dobře. On lidi spíš propojoval, nestavěl žádné bariéry nebo ideologické a morální hranice. V jednom dopise z roku 1940 píše, že pro něj jsou všichni lidi součástí farnosti. Nejen ti, kteří chodí do kostela, ale pro něj je každý člověk důležitý,“ jmenuje některé důvody, proč ho měli lidé rádi. Zároveň jim byl ochotný různě pomáhat, klidně šel vybírat brambory na pole, jindy zase organizoval taneční zábavy, byl aktivní součástí obce.

Když na jaře 1948 komunisté prosadili jeho přesunutí ze Zahrádky, poslali lidé petici s 3000 podpisy, k nimž se připojili i někteří členové KSČ. Celá petice byla podle Doležala po únorovém převratu něco nevídaného. Přesto to nepomohlo a Josef Toufar se 16. dubna 1948 přestěhoval do menší Čihoště. Nikterak ale v sobě neživil zášť, během prvních dvou týdnů obešel všechny lidi v Čihošti a okolních obcích a seznámil se s nimi. Pamětníci vzpomínají, jak s příchodem Toufara Čihošť ožila a brzy na něj opět nedali dopustit.

Nevysvětlené Čihošťské tajemství

Pro Josefa Toufara a Čihošť se stala osudová druhá adventní neděle 11. prosince 1949, kdy se během kázání Toufara pohnul dřevěný kříž na svatostánku. Tajemný úkaz vidělo 19 lidí, kteří to později několikrát dosvědčili a na svém si podle Doležala trvali i v 50. letech, kdyby pro ně bylo bývalo výhodnější to odvolat.

„Měl jsem možnost mluvit se svědky, kteří ten pohyb oltářního křížku viděli. Oni jasně hovořili o tom, že nešlo o žádnou sugesci nebo žádný zrakový klam. Viděli pohyb křížku, který se pohyboval třikrát doleva a třikrát doprava. Křížek pak zůstal zvláštně vychýlen dopředu a přetočen břevnem směrem ke kazatelně,“ uvedl spisovatel.

Číhošť v roce 2020: Působil zde farář Josef Toufar, kterého pronásledovali a brutálně mučili kvůli tzv. číhošťskému zázraku. Zemřel 25. února 1950 Číhošť v roce 2020: Působil zde farář Josef Toufar, kterého pronásledovali a brutálně mučili kvůli tzv. číhošťskému zázraku. Zemřel 25. února 1950 | Foto Blesk - Karel Kopáč

Miloš Doležal si ještě sám v devadesátých letech myslel, že pohyb křížku byl umožněn nějakou mechanickou konstrukcí, ale po pročtení stohů výpovědí a vyslechnutí svědků, dospěl k jinému názoru.

Myslím si, že to nebyla žádná státní provokace. Navíc ten kostelík je malý sakrální prostor, kde se nic neutají. Ani samotné STB se nepodařilo tento údajný mechanismus sestrojit. Když jsem rekonstruoval měsíc výslechů Josefa Toufara ve valdickém vězení, tak jsem došel k tomu, že skutečně došlo k něčemu tajemnému, zvláštnímu, co ale nechci definovat. Spíš to nechávám pro výklad otevřené pro každého zvlášť,“ vyznává se znalec Toufarova života.

Mučení, oběd, šlofík, mučení

Legendy o Čihošťském úkazu se rychle šířily a do obce se brzy začaly hrnout zástupy lidí. To se ale nelíbilo komunistům, a událost dokonce zaujala tehdejší politické špičky, ministra spravedlnosti Alexeje Čepičku a prezidenta Klementa Gottwalda. Ti chtěli odříznout vliv církve v Československu a získat její majetek. Čihošťský zázrak jim proto poskytl dobrou příležitost, jak zahájit monstrprocesy. Po dvou neúspěšných pokusech se příslušníkům STB večer z 28. na 29. ledna podařilo lstí zatknout Josefa Toufara a převézt ho do vězení ve Valdicích.

Tam si jej převzala sedmičlenná instruktážní STB skupina vedená Ladislavem Máchou. A přichystali si pro něj hotové peklo. „Nejdřív ho nechali dva dny vyhladovět, žádné pití, každou půl hodinu nebo hodinu buzení. Toufar se stal číslem, a ani Toufar netušil, kde je. Ke svému zděšení ale vyšetřovatelé zjistili, že se Josef Toufar nepřiznává,“ popisuje počátek mučení Doležal s tím, že sám Toufar měl různé zdravotní komplikace. 

Schránka s ostatky Josefa Toufara. Schránka s ostatky Josefa Toufara. | Blesk:Jiří Čada

„Dokázal té přesile a mordování, které s ním prováděli, dlouhé týdny odolávat. Bezmála měsíc. Je to skoro nevysvětlitelné. Když jsem mluvil s lidmi, kteří v celách byli zavření a mučeni, tak se sami podivovali, jak to mohl Josef Toufar vydržet. Slyšeli ho naříkat, křičet, řvát, modlit se, zpívat,“ shrnuje vzpomínky vězňů. Nakonec přišel fyzický teror, kdy ho svlékali, dehonestovali, věšeli na hák, bili obušky, skákali mu po žebrech. Pak si šli na oběd, 20 minut si odpočali a pokračovali v brutálním mučení.

Film před smrtí

Zbitého faráře převezli v noci z 23. na 24. února zpět do Čihošti, kde jej nutili natočit několik scén, jak měl údajně mechanickým zařízením hýbat s křížem. Do kazatelny jej museli vynést a při natáčení Josefa Toufara zezadu přidržoval muž, aby nespal. „Je to umírání skoro v přímém přenosu. Má vysoké horečky, za chvíli mu praskne vřed na dvanácterníku. Pro mě je to chvíle velice surová, když umírajícího člověka natočím, abych měl jeho takzvané přiznání,“ hledá slova pro drastické záběry novinář. Lidé, kteří Josefa Toufara znají, ho později ze záběrů ani nepoznávají. 

Po natáčení Josefa Toufara převezli zpět do Valdic, jenže zdravotní stav kněze se rychle začne zhoršovat a vyšetřovatelé se jej za každou cenu snaží zachránit. Dokonce pro něj vypraví letadlo, ale kvůli špatnému počasí nevzlétne. Nakonec jej sanitkou převezou do luxusního Borůvkova sanatoria pro prominentní komunisty v Praze, kde jej okamžitě operují. Toufar 25. února na sále umírá. Jeho ostatky skončí v masovém hrobu na Ďáblickém hřbitově a teprve v roce 2014 jsou exhumovány a 12. července 2015 uloženy v Čihošti, jak si sám přál. Hlavní vyšetřovatel STB Ladislav Mácha je v roce 2002 odsouzený k dvěma letům ve vězení, ale odsedí si pouze jeden. Svého činu podle Doležala, který s ním dvakrát hovořil, nikdy nelitoval. Z jeho slov prý vyplývalo, že Toufarovi vyčítal, že kvůli jeho smrti neproběhl politický monstrproces a nedočkal se tak vytouženého povýšení.

Miloš Doležal napsal o Josefu Toufarovi tři knihy. Hned ta první - Jako bychom dnes zemřít měli - vyhrála v roce 2012 prestižní anketu Lidových novin. Pro Blesk Podcast ještě promluvil, jak za minulého režimu objevil Josefa Toufara nebo o aktuálním procesu blahořečení zavražděného katolického kněze: 

Video Blesk Podcast: Umírání v přímém přenosu. Farář Josef Toufar před smrtí sotva stál - Jiří Marek

jago ( 25. února 2021 11:55 )

Obrovské díky Milošovi Doležalovi nejen za tento podcast, ale i knihu Jako bychom dnes zemřít měli, kterou si prosadil v celé šíři a neškrtal. Nebýt pana Doležala, nedozvíme se o Toufarovi tolik podstatných informací. Toufara svatořečit. Je mně do pláče, že máme premiérem kryptoestébáka, co neví odkud kam.

manunu ( 25. února 2021 07:54 )

Strašlivé hrůzy na které nesmíme nikdy zapomenout! Nechápu, že se ještě najdou jedinci, kteří tento zločinný režim hájí. Doporučuji přečíst knihu o Josefu Toufarovi- Jako bychom dnes zemřít měli.

Zobrazit celou diskusi
Další videa