Babi, už jsem tady! Klučina (11) šel za osamělou babičkou pěšky 2 800 km
Dalekou cestu po svých podnikl malý chlapec a jeho tatínek. Museli odhánět smečku zdivočelých psů, část cesty jim ale zase ulehčil zdivočelý oslík, kterého si zkrotili a osedlali, aby jim nesl bagáž. Celá cesta ovšem nebyla jen tak pro nic za nic - jejím cílem bylo jednak udělat radost milované babičce Rosemary a pak také upozornit na zhoršený přístup některých dětí k online vzdělávání.
Romeo Cox (11) šel tři měsíce s tatínkem Philem (46) z Palerma do Londýna. Cestu podnikli v době koronavirových opatření a překonali při ní celkem 2 800 km. Jeli na kole, šli pěšky a na kus cesty osedlali dokonce polodivokého oslíka!
Vyšli z hlavního města Sicílie 20. června, do Londýna dorazili 21. září. Mezi startem a cílem kromě Itálie prošli ještě Švýcarskem a Francií, přes vodu mezi ostrovy je převezla loď. Spali po kostelích, hostelech, v kempech i pod širákem nebo v domácnostech pohostinných lidí.
Phil je původem Angličan, který se přiženil do italské rodiny. Jeho syn Romeo se za ním do Palerma přistěhoval teprve před rokem z Velké Británie - cesta za babičkou Rosemary (77) tak pro něj byla vlastně cestou domů.
Čím se ocital blíž k cíli, tím víc na babičku myslel. „Nemohl jsem se dočkat, až ji obejmu, neviděl jsem ji víc než rok. Během lockdownu byla úplně sama,“ tušil, že ji nejen obejme, ale i dojme. Což se mu zajisté také povedlo.
Romeo s neutuchajícím elánem tvrdí, že to bylo „lehké“, když věděl, že jde vlastně domů. A vyjmenovává dobrodružství, která s tatínkem zažili. „Párkrát jsme se ztratili. Spali jsme pod vosím hnízdem, což nebyl nejlepší nápad, měli jsme krvavé nohy z chůze. Ale nikdy nás nenapadlo, že to vzdáme,“ zářil nadšením v cíli cesty malý poutník.
Cestu dvojka spojila s výběrem peněz na charitu, zejména na vzdělání chudých dětí migrantů, ale i dalších chudých dětí na jihu Itálie. Po cestě si chlapec nadělal spoustu kamarádů, spolu s tatínkem navštěvovali místní centra starající se o děti přistěhovalců a potkávali se i s jejich rodiči. Během cesty vybrali na účet palermského dětského centra v přepočtu přes 300 tisíc korun.
Právě tyhle děti Romeovi pomáhaly, když se přestěhoval do Itálie a neuměl italsky ani pípnout. „Vím, že moji vrstevníci i starší děti v Palermu museli za nouzového stavu kompletně vynechat školu, protože neměli přístup k online vyučování. Cítí se vyloučení a bez zájmu okolí,“ řekl Romeo. „Mít přístup k online výuce je důležité,“ myslí si.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.