Patra se po emigraci z Řecka zabydlela v Česku: Uprchlíci museli při útěku dávat dětem morfium
Neklidné 20. století přineslo neuvěřitelné příběhy. O ten svůj se pro Paměť národa podělila paní Patra Karadžu (94), která se narodila v Řecku. Zažila fašistický teror za druhé světové války i občanskou válku v druhé půlce čtyřicátých let. Od roku 1950 žije ve Dvoře Králové, kam se dostala strastiplnou cestou přes Albánii a Polsko.
Narodila se v Řecku, už sedmdesát let je ale jejím domovem Česko. Pani Patra Karadžu se v roce 1950 usídlila v Československu, kam uprchla před perzekucí.
První polovina dvacátého století byla pro Řecko velmi turbulentní. Válku o nezávislost s Osmanskou říší vystřídaly vnitropolitické boje o moc a pak přišla druhá světová válka. Paní Karadžu se narodila v roce 1926 na severozápadě Řecka.
Druhá světová válka ji tak zastihla ve věku, kdy už hrůzy dějící se všude kolem dokázala vnímat naplno. „Když Němci přišli, střelili a hodili třicet čtyřicet mladých do jednoho hrobu,“ popsala pro Paměť národa.
Mnoho mužů z vesnice včetně Patřiných příbuzných se přidalo k partyzánům. Němci proto vesnici vypálili. Patra s rodinou pak přečkala zimu v troskách domu.
Klid nenastal ani po skončení druhé světové války, v Řecku se rozhořela občanská válka mezi komunisty a prozápadním Řeckým královstvím. Ta skončila porážkou komunistické Řecké demokratické armády, ke které se přidali i bratři a švagr paní Karadžu. Všichni skončili na popravišti.
Zbytek rodiny se rozhodl emigrovat. Patře Karadžu a jejím dvěma synovcům se to podařilo, ale rodiče a sestru chytili. Mladá Patra přecházela albánské hory se dvěma malými dětmi, kterým občas museli podat morfium, aby uprchlíky křikem neprozradily. „Když jsme šli v těch albánských horách, Sněžka je proti tomu hadr, tak já jsem musela mít mladšího synovce v puse a druhého za ramena, abych se vůbec dostala s nimi nahoru,“ zavzpomínala paní Karadžu na těžkou cestu za svobodou.
Na nákladní lodi se pak skupina dostala do Polska a následně do Československa. Tam nejprve emigranty umístili do karanténního tábora a pak je rozmístili po celé republice. Patra Karadžu skončila ve Dvoře Králové, kde pak pracovala v textilce Juta takřka bez přestávky až do svých 80 let.
Vzpomínky pamětníků pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Podpořit ji můžete i Vy drobnou částkou nebo vstupem do Klubu Paměti národa na www.pametnaroda.cz.
