7°C
Skaut Jiří Světlík (96) trpěl za nacistů i za komunistů: „Ráno bachaři sundali hakenkreuzy, a bylo to“
Organizace Junák ocenila nejvyšším vyznamenáním 96letého Jiřího Světlíka. Ten trpěl za nacistů i během komunismu, ale nikdy nepřestal věřit skautským ideálům. Za války ho věznili, za socialismu ho zase poslali do uranových dolů.
Jiří Světlík prakticky celý život skautoval. Zůstal přitom věrný všeskautským zásadám a ideálům lidského soužití. Narodil se v roce 1924 v Plzni, skautský slib složil v nelehké, těsně předválečné době v roce 1938.
V roce 1944 se dostal do nacistického vězení. Obvinili ho z velezrady. Konec války ale přišel dřív než soud. Pro Paměť národa Světlík popsal, jak se spoluvězni prožíval osvobození pracovního tábora, kde byl internován. Vzpomíná si dodnes živě na spojenecké bombardování i na okamžik, kdy se nad hlavní bránou objevil americký prapor.
Spojenecké bomby nad lágrem
„Najednou do té věznice začaly dopadat granáty. Jeden dopadl na střechu, srazil tašky a krov začal hořet. Bachaři začali okamžitě řvát: ,Všechno na cely!‘ Hasiči uhasili požár a dál jakoby se už nic nedělo,“ zavzpomínal pro web Paměť národa Světlík.
„Pak ale přišel první máj. Ráno koukáme, všichni bachaři měli sundané hakenkreuzy z čepic i prsou. Říkali jsme si: ,Hele, nějak se to obrací.‘ Dopoledne se vrátil kamarád z odklízení sněhu a říká: ,Na hlavní bráně visí americký prapor.‘ A bylo,“ vylíčil, jak prožíval konec války.
Léta v pracovním táboře v Jáchymově
Své si zažil i po komunistickém převratu 1948. V roce 1949 se zapojil do pašování potravin a dopisů vězňům do jáchymovských dolů. O tři roky později ho komunisté odsoudili na 20 let. Rozsudek zdůvodnili tak, že se měl Jiří Světlík dopustit vlastizrady. Poslali ho do lágru v uranových dolech.
Rehabilitování se dočkal až po roce 1989. Ve středu 5. srpna 2020, obdržel od svých skautských spolubratří nejvyšší vyznamenání s názvem Řád stříbrného vlka. Na sociálních sítích Junáka dostal mnoho blahopřejných reakcí. Objevila se mezi nimi ale i jedna s lehce ironickým podtextem. „A já se ptám, šla by ta vyznamenání dávat o takových 20 až 30 let dříve?“
Příběh, který jste právě četli, zaznamenali dokumentaristé neziskové organizace Post Bellum pro největší veřejně přístupnou sbírku vzpomínek Paměť národa. Dokumentování a uchovávání příběhů 20. století můžete podpořit i vy.
