Výstava prezentuje především život doktorky Milady Horákové, ale na některých panelech je zaznamenána í činnost Klubu. Před pár lety se třena klub Milady Horákové zasadil o to, že v v Parku Ztracenka vznikl památník věnovaný obětem jak totality nacistické, tak té komunistické. „Milada Horáková je smutným příkladem, jak se tyto dvě totality mohly podepsat na osudu jediného člověka. Nejdřív ji věznili nacisté, poté ji ve vykonstruovaném monstr procesu nechali popravit komunisté,“ připomněla na dnešní vernisáži osud této české političky, členka klubu Milady Horákové Jana Titzlová.

Narozena v Praze 2

Výstava probíhá i za podpory městské části Praha 2. Ta se snaží právě různými výstavami a setkáními připomínat významné rodáky Prahy 2 a Milada Horáková rozhodně mezi ně patří. Narodila se roku 1901 v domě na rohu Bělehradské a Rumunské ulice. Jako malá byla i pokřtěna v kostele svaté Ludmily na náměstí Míru. „Jsem moc rád, že se nám daří připomínat velikány české historie jako byla doktorka Horáková. Vždy bojovala za pravdu a demokracii, a proto by neměl její odkaz zaniknout ani v dnešní době,“ připomněl důležitost Horákové Jaroslav Šolc, místostarosta Prahy 2.

Monstr proces na vlastní kůži

Na vernisáži promluvila paní Eva Jourová, dcera Josefa Nestávala, který byl také souzen ve vykonstruovaném procesu v padesátých letech spolu s Miladou Horákovou. Nestával byl v té době poslanec a úředník, který spolu s Miladou Horákovou založil neformální skupinu, která udržovala kontakty s exilovým vedením ČSNS a pomáhala lidem usilujícím o emigracích. „Tenkrát mi bylo deset let pamatuju si, jak se v pět ráno rozdrnčel u nás doma zvonek, a do bytu vpadlo asi 20 estébáků. V každém patře domu pak byli minimálně další dva. Dodneška nedokážu pochopit ten jejich strach, že pro jednoho chlapa od rodiny jich šlo třeba 30,“ Vzpomíná na hrůzné zážitky paní Eva.

„Nejhorší bylo, že nikdo nic nevěděl. Třeba rádio Svobodná Evropa hlásilo zprávy z těch procesů zprávy. Ale řekli třeba, že se dnes odsoudilo 5 lidí k popravám. Kdo to byl, už ale nikdo nevěděl,“ vypráví.  „Pamatuju si, že máma a ostatní členové rodin vždy k soudu chodili v naději, že je tam třeba pustí. Ale nikdy se tak nestalo. V soudní síni byl v podstatě jen „komparz“ , který nadšeně tleskal rozsudkům,“ končí své smutné vyprávění Eva Jourová. Jejího tatínka naštěstí neoběsili, byl odsouzen na doživotí. V roce 1963 byl podmínečně propuštěn.

Výstava mapuje život a dílo Josefa Škvoreckého: V Praze 2 jsou k vidění i dosud nezveřejněné materiály

Výstava o životě a díle Josefa Škvoreckého

Kdo byla doktorka Horáková?

Milada Horáková byla česká právnička a politička, která je od pádu komunistické totality v listopadu 1989 považována za symbol protikomunistického odboje a odporu. Horáková vystudovala právnickou fakultu a velmi se angažovala v sociální oblasti a byla velkou bojovnicí za práva žen. V roce 1939 se zapojila do protinacistického odboje, spolupracovala s Politickým ústředím a stala se členkou vedení Petičního výboru „Věrni zůstaneme. V roce 1940 byla zatčena gestapem a vězněna až do konce války.

Jako demokraticky orientovaná politička se mnohokrát dostala do konfliktů s představiteli KSČ, nesouhlasila s jejich postupem v únoru 1948. Zatčena byla 27. 9. 1949 a postavena v čelo uměle vykonstruovaného monstrprocesu, v němž byla 8. 6. 1950 odsouzena se třemi dalšími obviněnými za údajnou velezradu a špionáž k trestu smrti. Den popravy Milady Horákové se stal Dnem památky obětí komunistického režimu.