Rok od spuštění digitalizace stavebního řízení: Je stabilizovaná, komplikace ale nezmizely

Digitalizaci stavebního řízení měl na starosti bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš, který byl kvůli problémům se systémem loni na podzim odvolán z postu ministra pro místní rozvoj. Nakonec to vyústilo v odchod Pirátů z vládní koalice.

Vláda po Bartošově odvolání rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat. Dočasně, dokud se nespustí zcela nový systém, nyní na úřadech funguje tzv. bypass. Díky tomu mohou úředníci vyřizovat žádosti za pomocí původních lokálních systému jako například VITA či VERA. Zároveň právní část bypassu chrání pracovníky před některými nelegálními kroky, které musí při povolování dělat kvůli špatně fungujícím systémům.

210 tisíc žádostí

Do informačního systému digitalizace bylo podle dat MMR za celý rok vloženo téměř 210 000 žádostí o různá řízení. Z tohoto počtu se momentálně pracuje zhruba na 108 000, dalších 2601 je přerušeno a před 99 000 jich bylo dokončeno. Data ze systému ale podle mluvčího Petra Waleczka nepředstavují kompletní obrázek o stavebním řízení v Česku. Systém neeviduje všechna řízení vedená v lokálních agendových systémech úřadů, zároveň do nich nejsou započítány žádosti, které byly podány před spuštěním digitalizace.

„V prvních měsících po spuštění digitalizace stavebního řízení jednoznačně přinesla úřadům a dotčeným orgánům výraznou zátěž navíc. Částečně se ji podařilo snížit zavedením legislativního a technologického bypassu a stabilizací nově spuštěných informačních systémů,“ uvedl Waleczko. Pokud jde o délku povolovacích procesů, není podle něj možné digitalizaci stavebního řízení oddělit od zavedení nového stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. „Jako celek přinesly řadu zjednodušení, zkrácení lhůt a dlouhodobě by měly vést ke zkrácení povolovacích procesů,“ řekl.

Zrušení tendru na digitalizaci stavebního řízení bylo v pořádku. Soud potvrdil verdikt ÚOHS

To, že některé úřady stále ještě pracují na žádostech podaných podle původních zákonů, potvrdil ČTK také předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů Jan Holický. Podle toho stavebníci na úřady podávali žádosti dříve z obavy, že nová legislativa a systémy nebudou zcela ozkoušené a funkční.

Situace je lepší, než loni na podzim

Důvodem, proč se ještě vyřizují rok staré žádosti, je pak podle Holického to, že je stavebníci úmyslně podávali neúplně žádosti, které tak nemohly být včas vyřešeny. Zároveň byl ale také důvodem, že některé úřady byly žádostmi podanými do 30. června roku 2024 zcela zahlceny.

„Situace je lepší než na podzim loňského roku, nicméně, pořád se jedná o řešení dočasné. Mám trochu obavy, zda bude termín 1. ledna roku 2028 reálný, protože v harmonogramu ministerstva se počítá s dalším rozvojem systému až do roku 2031. Předpokládám, že v roce 2028 to tak nebude úplně plnohodnotný systém,“ řekl Holický.

Paralýza po zavedení a špatném načasování

Termín, kdy by měl být dodán nový systém, zpochybňuje také předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl. Komora podle něj očekává, že po volbách bude další vláda znovu zasahovat do stavebního řízení a stavebního zákona, což dodání systému oddálí. „Považujeme za nutné směřovat nový systém k maximálnímu využívání nástrojů umělé inteligence při ověřování projektové dokumentace, a to i z pohledu úprav Národního geoportálu územního plánování na evidenci a ověřování územních plánů,“ sdělil Kasl.

Zároveň předseda ČKA dodal, že portál stavebníka je po roce funkční a lze přes něj podávat projektovou dokumentaci.

Ani tato část systému ale podle člena komory Viktora Odstrčilíka stále nenaplňuje původní plánovaný potenciál. „Z dlouhodobého hlediska je samozřejmě digitalizace správný krok. Nicméně způsob, kterým byla zavedena a časování jednotlivých kroků způsobily paralýzu, se kterou se na některých místech potýkáme dodnes,“  dodal Odstrčilík.