Vdovec Výborný pro Blesk o Vánocích se 3 dětmi bez manželky: Já připravuju kapra, dcery salát
Před dvěma lety se stal ministrem zemědělství, v uplynulém roce i lídrem lidovců, které musí dovést do příštích parlamentních voleb. Marek Výborný pro Blesk popsal také to, jak zvládá výchovu tří dětí, na které po nečekané smrti své ženy Markéty (†45) zůstal sám. Jak společně tráví Vánoce?
Blíží se konec roku 2024, jak ho hodnotíte?
Byl to náročný rok, to je nesporné. Upřímně mám radost z toho, že se podařilo stabilizovat situaci v zemědělství. Na jaře jsme procházeli obdobím protestů a znovu se mi potvrdilo, jak důležité je otevřeně komunikovat a hledat řešení. Ne každému požadavku lze vyhovět, ale když jsou dvě strany, které se chtějí dohodnout, tak se to podaří. A to myslím, že se mi s většinou zemědělců a farmářů povedlo. Dělá mi radost, že jsme dokázali do sněmovny donést důležité změny zákonů ve prospěch třeba toho, abychom měli obnovené lesy i pro příští generace, že se nám daří propagovat regionální produkty, byť tady ještě máme určité rezervy.
Čekáte, že už nebudou nějaké protesty příští rok? Nebo není ta situace teď taková, že by znovu byly nějaké protesty zemědělců?
To nemůžete nikdy vyloučit. Snažím se udělat všechno pro to, aby důvod k protestům na té naší národní úrovni neměli. Ano, mám informace z evropského prostoru, že evropští zemědělci, zvlášť někteří ve Francii, chystají protesty ohledně dohody s Mercosurem (jihoamerické sdružení volného obchodu, pozn. red.). Do určité míry rozumím těm obavám, musíme udělat všechno pro to, abychom ochránili konkurenceschopnost evropských i českých farmářů. Ale uvidíme, co bude po Novém roce.
V uplynulém roce přišly také povodně…
Ten rok byl hodně turbulentní, v září jsme zažili katastrofální povodně a z hodiny na hodinu se ze mě a mého týmu stal krizový manažer. Když to člověk nezažije naživo, tak si to těžko dovede představit. Můžete mít různé metodiky, postupy a školení, tu reálnou zkušenost nic nenahradí. Jsem přesvědčen, že když si porovnáte povodně 2024 a ty předcházející, ať už před 12 lety, nebo v roce 1997, tak je tady patrný obrovský rozdíl. Neříkám, že to je naše nebo moje zásluha, ale celý systém na to byl připravený, spolupráce s ministrem životního prostředí, s ministrem vnitra, s integrovaným záchranným systémem a armádou zafungovala skvěle. To, že jsme byli schopni rychle reagovat, zachránilo jak životy, zdraví, tak i majetky občanů, přestože škody jsou obrovské.
Jak jsou na tom teď zasažené oblasti?
Jako vláda jsme k tomu schválili možná dnes už desítky různých programů, před Vánoci se otevřely další desítky kilometrů opravených železničních tratí. To všechno jsme zvládli opravdu v rekordně krátkém čase. Teď probíhá obnova území, primárně se to týkalo třeba energetické infrastruktury, ale některé domy dnes už nejsou a některé budou muset být nebo jsou aktuálně v demolici. Tam se snažíme pomoci my jako ministerstvo zemědělství.
V řešení je materiál na směnu pozemků mezi obcemi a Státním pozemkovým úřadem, aby lidé, kteří přišli o nemovitost, mohli směnou dostat nový pozemek a zůstat v té obci. Je velmi důležité, aby lidé z toho území neodešli, nebylo by nic horšího, než kdybychom zjistili, že po roce od povodní máme na Jesenicku o 2000 lidí méně, už teď to je velmi strukturálně postižený region. Vedle toho intenzivně zabezpečujeme ty vodní toky, musíme opravit všechna protipovodňová opatření. Tam, kde to je možné, se budeme snažit ctít přírodní charakter toho toku. Snad se podaří v nejbližších dnech nebo jednotkách týdnů dotáhnout do finále i odvolání vůči územnímu rozhodnutí u vodního díla Nové Heřminovy.
Co se naopak nepovedlo?
Nemám úplně dobrý pocit z postupu u novely mysliveckého zákona, je kolem ní mnoho debat, diskuzí, různých vlivových skupin a samozřejmě je velký záměr části z nich, aby nespatřila světlo světa. Měl jsem představu, že dnes budeme mít tu novelu minimálně před třetím čtením a my jsme ještě nezahájili první. To jsou věci, které se úplně nedařily.
Školství se moc neposunulo
Z dílny lidovců vzešla důchodová reforma. Jste s ní jako předseda strany stoprocentně spokojený? Nebo vám tam něco chybí či naopak přebývá?
Je to výsledek možného. My jsme nepsali a neschvalovali důchodovou reformu pro současné důchodce, ale pro generaci třicátníků, čtyřicátníků. Pro budoucí generace je důležité, že budou zachovány důstojné penze. Zároveň se v ní objevují ty věci, které jsou pro mě osobně a pro KDU-ČSL důležité, třeba zohlednění mateřství, rodičovství u maminky, případně u táty, tak, aby nezůstávala disproporce mezi důchodem žen a mužů.
Je tam potřebná reakce na to, že se tady pomalu vytváří sendvičová generace, kdy skončíte péči o děti a musíte pečovat o stárnoucí rodiče. Vždycky je za mě preferovaná varianta o ty své nejbližší pečovat doma a nedávat je do sociálních zařízení nebo do nemocnic, což je nákladné pro stát a není to nic pozitivního pro ty naše blízké. Zavádíme možnost odpočtu v rámci důchodové reformy právě pro ty, kteří pečují o osoby blízké.
Budete mít do voleb 2025 nějakou vizi, která se bude týkat hlavně těch rodin? Nebo třeba ještě nějaké důchodové úpravy?
Určitě bude na místě udělat nějaké daňové úpravy, ty si myslím, že je potřeba dělat fakticky každé volební období, protože se ukáže, že některé věci třeba nejsou úplně správně nastaveny. Ale důchodová reforma je nastavená optimálně. Čekají nás velké úkoly například v otázce dostupného bydlení. To si myslím, že bude téma, se kterým my jako lidovci chceme jít do těch voleb v rámci koalice Spolu. Ukazuje se to jako velký limit pro mladé rodiny.
O co konkrétně by mělo jít?
První důležitá věc je, že musíme během roku a půl dát dohromady stavební řízení. To je jeden z dluhů této vlády. Bohužel to nemá smysl malovat narůžovo, tohle se nepovedlo. Musíme to dostat do té funkční, rychlé digitální podoby, protože bez toho můžete vymýšlet, co chcete s dostupným bydlením, ale nepostavíte ho. Potom to má být kombinace jak dostupného nájemního bydlení v Praze a Brně, ale i na těch menších městech, zapojit do toho obce, což se teďka trochu daří. Pak je to otázka podpory toho, co je v České republice paradoxně ve srovnání s Rakouskem, Bavorskem, Dánskem velmi populární, a to je vlastnické bydlení. Vláda není od toho, aby úplně měnila přístupy a zvyklosti občanů, proto mluvím o kombinaci. Vlastnické bydlení můžete řešit různým způsobem, třeba podporou hypoték.
Dlouhodobě jste fungoval ve školství. Bude třeba i školství lidoveckým tématem do těch dalších voleb?
Jestli kromě stavebního řízení někde vidím to, co jsme nedokázali splnit, co jsem si i já představoval dva roky jako poslanec a ve Sněmovně jsem se tomu hodně věnoval, tak to jsou zásadní změny ve vzdělávání. Bohužel kolegové ze STAN měnili ministry jako na orloji, to se na tom podepsalo. Opravdu si myslím, že jsme měli být za ty čtyři roky dál a budeme se chtít i jako KDU-ČSL na to téma také zaměřit.
U změn připravených v rámci vzdělávacích programů, které budou snad pilotovány od září, si nejsem si úplně jist, že jsou nastaveny ve všech ohledech správně. Myslím, že tady ne úplně nasloucháme učitelské veřejnosti. Velmi často potkávám kantory, někteří mi i píší… Myslím, že některé věci je potřeba změnit, v některých jsme pomalí, byť vím, že samozřejmě ve školství se některé věci dělají složitě, ale tady určitě si myslím, že to bude téma.
Chtěli by se toho lidovci nějak ujmout?
Jsem konzervativní politik, já nejsem příznivec revolucí, ale spíš evolucí a to se týká i toho školství. Ale nemůžeme přešlapovat pořád na místě.
V jaké situaci jste převzal KDU-ČSL?
Určitě jsem nepřebíral stranu od Mariana Jurečky v nějakém složitém stavu. To, s čím se dlouhodobě potýkáme, jsou poměrně nízké volební preference. Na druhou stranu tady říkám, že jednak v rámci parlamentních voleb nyní figurujeme jako součást koalice Spolu, a nejdůležitější jsou pro mě výsledky voleb. V senátních volbách jsme obhájili počet mandátů, a pokud jde o krajské volby, tak když vezmu naše mandáty v krajských zastupitelstvích, tak jich máme 49, to je 7,5 %. Když vezmu ty preference 3 %, a 7,5 % volební výsledek, tak si myslím, že to odpovídá dlouhodobému trendu u těch průzkumů, že jsme lehce podhodnocení. Neznamená to, že bychom z toho byli nadšení, určitě nemáme v ruce v klíně.
Místopředsednictvo lidovců se celé obměnilo, ve vedení je teď třeba starostka Monika Brzesková. Jaká je tam dynamika?
Mám radost, že ten tým opravdu funguje jak na té bázi mezilidských vztahů, tak pracovně. Máme jasně vymezené kompetence a věřím, že to bude i ten důležitý příspěvek k tomu, abychom jako silná KDU-ČSL byli schopní vytvořit i silný trojlístek v rámci koalice Spolu.
Současná vláda není zrovna populární, v preferencích vítězí hnutí ANO. Co by měla koalice Spolu udělat, aby si polepšila?
Do určité míry je obvyklé, že rok před volbami má opozice poměrně velký náskok, rozdíl v preferencích jsme viděli i před minulými volbami. Pro nás je teď klíčové, abychom se soustředili nikoliv na preference hnutí ANO, ale na voliče, kteří nás v roce 2021 volili, ale třeba při krajských volbách účast byla pouze 32 %, zůstali doma. Neřekl jsem to první, nemá to znít jako výmluva, ale procházeli jsme složitým obdobím inflace, energetické krize, dopadů války na Ukrajině. Důležité je, že se nám to podařilo překonat a musíme těm 25, možná 30 procentům voličů dát naději a dokázat je zvednout ze židlí a z gaučů, aby šli k volbám a pokud možno volili naši koalici Spolu, KDU-ČSL.
Ano, mnozí jsou nespokojení, mnohým se skutečně žije hůř. Průzkumy ukazují, že zvláště té střední třídě se žije o něco málo hůř, i v důsledku opatření, které jsme museli udělat, pokud jsme slíbili, že budeme konsolidovat státní rozpočet. Musíme hledat cesty, jak třeba toto jim nahradit a zároveň ukázat, že to neděláme pro přítomný okamžik, ale primárně pro budoucnost, pro generaci našich dětí.
Děti mu TikTok nedoporučují
Lidé stále trápí ceny některých potravin. Už jste uvedl, že na to nemáte vliv jako ministr zemědělství. Máte ale nějaký vhled do toho, jaké ceny by nás mohly čekat v roce 2025?
Platí, že nejsem ministr cenotvorby, ten výhled nemám a ani ho mít nemohu, opravdu neděláme predikce vývoje cen potravin. Nicméně bych velmi uvítal, kdybychom se vyhnuli těm turbulencím, kterých jsme svědky. Vždycky přijde příběh máslo, příběh vejce a podobně. Abychom dokázali udržet v maximální možné míře cenovou stabilitu, která by znamenala nějakou míru předvídatelnosti pro zákazníka a zároveň by se všichni v tom řetězu chovali fér.
Víme, že problém v zásadě není u chovatelů, ale někde mezi zpracovateli a prodejci. Stále opakuju i prodejcům, obchodním řetězcům: Chovejte se tak, jako se chováte v Bavorsku, v Dánsku nebo ve Francii. Nikdy bych nikomu nezáviděl obchodní úspěch nebo zisk, proto se podniká, ale všechno musí mít nějakou míru.
Váš otec je také politik. Bavíte se s ním o politice?
Mám tu zkušenost z domova, takže jsem tak trochu věděl, do čeho jdu. Ale jasně, že se doma bavíme o politice, nejen s taťkou, ale třeba s dětmi, také dcery to hodně sledují. Jsme taková rodina homo politicus. Ale s taťkou se o tom bavím spíš letmo, on na tom zdravotně není úplně dobře. Sleduje to a občas něco probereme.
Jak vaše děti vnímají politiku? Dcery vás občas doprovodí na některé akce, třeba na udílení státních vyznamenání.
Musím říct, že je pro mě hlavně důležité to, že v nich mám velkou oporu a podporu. Kdybych ji neměl, tak bych tuto odpovědnost těžko mohl nést, ať už jako ministr, nebo jako předseda KDU-ČSL. Když budu mluvit hlavně o těch dvou starších dcerách, tak to sledují, jsou pro mě dobrou zpětnou vazbou. Nejsem někdo, kdo by si liboval v sociálních sítích a stíhal všechno sledovat. Takže pravidelně o víkendu mám zpětnou vazbu, co kde kdo nahrál, napsal, řekl a podobně, i třeba u některých opozičních politiků. Takže ano, rádi to doma probíráme.
Nedoporučuji vám děti, abyste šel na TikTok?
To je zajímavá otázka, protože já si ji kladu už dva měsíce, de facto od sjezdu. Přiznám se, že mi v tom ty debaty moc nepomáhají, protože to je tak padesát na padesát. Dcery mi říkají, ať tam nechodím, že to pro mě a pro můj styl nějaké uvěřitelné komunikace není. Ale nebudu popírat, že část lidí kolem mě, z mého týmu říká naopak, že bych tam být měl. Tak uvidíme, co po Novém roce. Možná jedna z výzev do Nového roku?
Jak trávíte Vánoce? Jaké jsou vaše zvyky, tradice, jak to budete prožívat?
Vánoce jsme vždycky prožívali doma, nejinak tomu bude i letos. Ty tradice jsou velmi pestré, kromě půlnoční a dalších vánočních bohoslužeb nic překvapivého – k večeři máme rybí polévku, obalovaného kapra s bramborovým salátem. Ale s Vánocemi je samozřejmě spojeno i mnoho dalších zvyků, jsme třeba velcí sběratelé betlémů, takže jich máme doma několik desítek, ať už my, nebo rodiče. Takže je to spojeno právě i s instalací a stavením betlémů.
Na Štědrý den samozřejmě navštívíme rodiče a vždycky v podvečer ve čtyři hodiny u nás z ochozu věže kostela troubí žesťový kvintet koledy, na každou světovou stranu tři. A tam se vždycky sejdou stovky lidí, plné náměstí a je ideální čas těsně před štědrou večeří popřát lidem pěkné svátky. Takže na to se těšíme a já se upřímně těším také na to, že si odpočinu.
Pět let od odchodu ženy
Kdo u vás připravuje večeři? Spolupracujete jako rodina?
Holky dělají bramborový salát, já připravím kapra, podílí se na tom všichni. Co dělám rád, ale vždycky se to nešikovně sejde s tím časem, kdy ještě musí člověk dohánět všechny pracovní resty, je pečení cukroví. Poslední víkend před Vánocemi jsem napekl sedm druhů, míváme jich okolo dvaceti. Holky udělají nějaké nepečené, vosí hnízda. Vánoční cukroví mě vždycky bavilo, baví, je to takový relax.
Máte už docela velké děti, Amálii je dvacet jedna let…
Amálka se teď připravuje na státnice, studuje hudebku a historii, takže to má tak půl napůl, po mamce a po taťkovi. Míša je ve třeťáku na gymplu, čeká ji za rok maturita. Nejmladší Vendelín studuje teď v prvním ročníku na Střední škole pedagogické předškolní výchovu. To také taková rodová tradice, protože i můj prostřední brácha má vystudovanou předškolní pedagogiku.
Jak budete trávit Nový rok? Už děti trochu vylétají z hnízda?
Vendelín už hlásil, že na Silvestra doma nebude, že pojede s kamarády do Orlických hor. Tam je takové Diecézní centrum mládeže, jezdí tam na různé víkendové programy. My jsme Silvestr vždycky brali spíš pohodově, odpočinkově. Přes den si jdeme s kamarády opéct na rozhlednu Barborku buřty a ťuknout si. Kdo má doma ještě děti, tak s sebou bere děti, a kdo nemá, tak si s kamarády prostě popřeje pěkný nový rok.
Je to pět let od smrti vaší manželky Markéty… Jak to zvládáte? Dá se s tím vůbec smířit?
To asi nejde. Já si myslím, že to takhle říct nejde, že by se na to člověk zvykl. Není to jednoduché, ale ty věci nezměníte. Myslím, že to pro nás byly velké výzvy a že se to snažíme s dětmi zvládat. Museli jsme se naučit ty věci dělat tak, jak jsou.
👍 👍 👍 👍 👍