Pavlovo váhání u rozpočtu: Nechce vypadat jako část Fialovy koalice, sejít se měli dřív, míní experti
Ze schůzky s prezidentem Petrem Pavlem (63) odešli včera premiér Petr Fiala (60, ODS) a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (60, ODS) s nepořízenou – zatím. S podpisem státního rozpočtu na příští rok hlava státu stále váhá.
Petr Pavel si pozval oba vládní politiky na jedenáctou hodinu a strávil s nimi necelou hodinu. Výsledek rokování? Nikdo nic neví! Přitom Stanjura se minulý týden ve Sněmovně tvářil, že si jde na Hrad v podstatě pro podpis. I když odešli s prázdnou, přesto se on i Fiala tvářili optimisticky.
„Můj dojem byl, že jsme předložili dost argumentů, abychom pana prezidenta přesvědčili,“ řekl premiér. Jak se prezident rozhodne, to politici předjímat nechtěli. „Prezident rozhodnutí o podpisu oznámí 17. prosince. Tento termín rovněž oznámil předsedovi vlády,“ uvedla později Pavlova kancelář. Prezident, který se včera novinářům nevyjádřil, si prý vyslechl odpovědi na to, co ho zajímalo.
Proč až teď?
Politologové oslovení Bleskem si kladou otázku, proč taková schůzka nepřišla dřív. „Určitě to nepůsobí navenek dobře, pokud se politická scéna na tak zásadní věci, jako je státní rozpočet, není schopna lépe domluvit,“ míní politolog Milan Školník.
Současné situaci se podle něj dalo předejít, pokud by příslušní aktéři – třeba poradci prezidenta a náměstci Stanjury – již dříve měli nějaké úvodní schůzky. Taková iniciativa by však musela vzejít od vlády. „Asi bylo vhodnější udělat tu schůzku dřív, když se to ještě schvalovalo s tím, že mohl prezident v zákulisí hrozit vetem,“ souhlasil s kolegou Josef Mlejnek.
Co vadí prezidentovi
Pavel už v listopadovém rozhovoru pro Blesk řekl, že má výhrady ohledně peněz na obnovitelné zdroje či převedení platů nepedagogických pracovníků na obce. Pochybuje rovněž o očekávané výši příjmů z emisních povolenek.
„Já bych rád buďto měl dostatečné důvody k tomu, abych rozpočet vetoval, jako nutné opatření, anebo si byl jistý, že i ty nedostatky, které vykazuje, jsou zvládnutelné,“ sdělil. Rozpočet mu nedoporučoval jeho poradce, ekonom David Marek.
Podle Stanjury se prezidentovy výhrady týkají půl procenta příjmů rozpočtu a jednoho procenta výdajů. Celkové příjmy státního rozpočtu by podle návrhu měly v roce 2025 dosáhnout 2086,1 miliard korun a výdaje pak 2327,1 miliard korun. Jde tedy o výtky za zhruba 10,5 miliardy na straně příjmů a asi 23,3 miliardy na straně výdajů. Stanjura ujišťuje, že pokud bude potřeba vynaložit některé výdaje, o kterých se zatím neví, tak se „škrtnou jiné výdaje“.
Jaké jsou scénáře?
Pavel teď může návrh rozpočtu podle Ústavy buď po dlouhém váhání podepsat, nebo ho vetovat. V případě veta by se musela nejspíš během svátků mimořádně sejít Sněmovna a Pavla přehlasovat. „Museli by ještě jednou absolvovat to martyrium a hrozilo by, že se to třeba nestihne do konce roku,“ míní politolog Mlejnek.
Ať už se prezident rozhodne jakkoliv, váháním i případným vetem podle obou politologů vysílá směrem k voličům jasný signál, že se chce emancipovat od nepopulární vlády. „Chce dát veřejnosti najevo, že ho nemá vnímat jako součást vládní koalice,“ míní Mlejnek. Lidé si zapamatují, že měl k rozpočtu výhrady, což by mohlo hrát roli i v příštích prezidentských volbách. „Pavel musí kalkulovat, jestli bude chtít znovu kandidovat, nebo ne,“ dodal Školník.
.. do počtů jistě, taky bych si řekla kus za kus, ale možná to tak jednoduché nebude, organizace takové akce musela být hodně složitá. Myslím, že kdyby to šlo, Fiala nebo někdo pověřený naším prezidentem by se jistě zúčastnil rád 🙂