Obce ohrožené sociálním vyloučením? V Česku jich přibylo za rok 80! …a čeká se další zhoršení!
Lidé v exekucích, ti, co potřebují dávky, a dlouhodobě nezaměstnaní. To je realita, se kterou se potýká stále více českých měst a obcí. Rozsah sociálního vyloučení napříč Českem se podle rezortu pro místní rozvoj „podstatně zhoršil“. V roce 2023 meziročně vzrostl počet takto ohrožených obcí o 80 na 539.
Ministerstvo představuje data o sociálním vyloučení každý rok. Bere přitom v potaz pět parametrů – počet vyplacených příspěvků na bydlení, příspěvků na živobytí, počet lidí s exekucemi, předčasné odchody ze základní školy a počet lidí přihlášených na Úřadu práce, kteří tam jsou déle než půl roku. Zatímco u exekucí a u předčasného opouštění základek se situace lehce zlepšila, u ostatních sledovaných skupin došlo ke zhoršení.
„Pro ústřední orgány je to další budíček – varování, že je třeba koordinovat státní politiku sociálního začleňování v nejvíce postižených regionech,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (53, STAN). Podle něj jsou za nepříznivým trendem dlouhodobé následky covidové pandemie, dále zvyšování cen energií a vysoká inflace způsobené válkou na Ukrajině. Nejvíce ohrožených obcí bylo v Ústeckém kraji (67 obcí), Moravskoslezském kraji (66 obcí) a ve Středočeském kraji (64 obcí).
Méně exekucí, ale…
Pokles exekucí byl meziročně podle dat rezortu u 31 tisíc osob. Není to ale tím, že by se jim zvýšila schopnost splácet své závazky. Dle analýzy ministerstva je trend dán „pozitivním vlivem zákonné úpravy“, kdy například v uplynulých letech docházelo v rámci tzv. Milostivého léta při splnění podmínek k zastavení méně závažných exekucí.
Co se snižování předčasných odchodů ze základní školy týče, zde bylo snížení jen mírné – meziročně šlo o zhruba 150 osob. Dle analýzy takový vývoj „lze přičíst zvyšování citlivosti části základních škol k potřebám žáků se sociálním znevýhodněním“.
…více dávek
Naopak meziroční nárůst vyplácených příspěvků na bydlení o zhruba 81 tisíc byl dán nárůstem cen bydlení a energií, vysokou inflací i větší osvětou o možnostech čerpání dávky. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání, kteří na Úřadu práce zůstávají déle než 6 měsíců, vzrostl o cca 11 tisíc.
Nárůst počtu vyplácených příspěvků na živobytí o v průměru asi 3 tisíce měsíčně dle rezortu opět souvisí s prožitým obdobím vysoké inflace, kvůli kterému vícero lidí není schopno vyžít se svými příjmy, a dostávají se tak pod úroveň existenčního minima (nejmenší možná částka potřebná k přežití) či životního minima (nejmenší částka potřebná k zajištění výživy a základních osobních potřeb).
Kromě toho, že meziročně došlo k zhoršení celkové situace, se navíc dle analýzy očekává podobný vývoj i pro rok 2024. Tomu zatím ovšem ještě nejsou dostupné všechny údaje, nejdříve budou v létě 2025.
Počet obcí v posuzovaných kategoriích:
- obce, které nejsou sociálním vyloučením zatížené, případně jen velmi málo: 3393
- obce sociálním vyloučením ohrožené: 2326
- obce zatížené některým z posuzovaných faktorů sociálního vyloučení: 298
- obce zatížené kombinací posuzovaných faktorů sociálního vyloučení, případně všemi dohromady: 241
Víte, že…
Sociální vyloučení se obecně projevuje vytěsněním jednotlivců či celých skupin na okraj společnosti, kdy je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou jinak ostatním dostupné.
Protože se s podporou státu tito lidé množí jako potkani. Žijí s dávek na sebe i děti. Dokud stát nezmění tzv. rozdavaci politiku, bude se situace zhoršovat. My ostatní nechceme, aby je začleňovali mezi pracující a lidi žijící jiným životním stylem než "z ruky do huby".