Jurečka pro Blesk: Důchodová reforma? Roky víme, že ten problém máme! A proč si politici zvýší platy?
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka Blesku v exkluzivním rozhovoru prozradil, jak se smířil s odchodem z předsednického křesla lidovců. Na jaké voliče by se podle něj měla strana, jež balancuje na hranici pěti procent, zaměřit před sněmovními volbami? A jak vidí budoucí spolupráci v rámci koalice Spolu?
Jak moc vás mrzí, že už nebudete předsedou KDU-ČSL?
Přiznám se, že mě to nemrzí vůbec, beru to opravdu naprosto v klidu. Byl jsem ve vedení strany prakticky čtrnáct let, to je strašně dlouhá doba. Člověk prostě cítí, že když nebude zvolen, tak mu naopak odpadne celá řada povinností a zodpovědnosti. Ale pro mě se z pohledu práce pro tuto stranu a pro tuhle zemi nic nemění, takže to opravdu neberu tak, že by mě to mělo mrzet.
Budeme vás teď ve straně méně vidět, nebo třeba budete někdy v budoucnosti kandidovat do místopředsednictva?
Nad tím jsem vůbec takhle nepřemýšlel. Teď musíme dobře dotáhnout tento necelý rok do voleb, správně doběhnout všechny ty věci, které finišujeme. Myslím si, že z pohledu mé viditelnosti pro běžného občana se zásadně nic nemění, protože naše agenda je tak rozsáhlá a intenzivní, že nemám vůbec žádný problém s tím, že bych se nedostával do médií, ba spíš naopak.
Stranicky se teď bude řešit otázka kandidátů do Sněmovny. Pokud o to budou stát lidé u mě doma, v domácím regionu a budou mě připraveni podpořit, tak si myslím, že bych potom asi kandidoval i v tom příštím období do Sněmovny.
V předsednickém křesle vás vystřídal Marek Výborný. Sám jste říkal, že to nebude pro lidovce taková změna. Kdy přijde změna, která by mohla pro lidovce získat nějaké nové voliče?
Čas ukáže. Jsem člověk, který Marka Výborného i toto stávající předsednictvo podporuje a podporovat budu, bude mi záležet na jejich úspěchu. Ale to, jak dokážou přesvědčit a získat voliče, ať už ty ztracené nebo nové, ukážou příští volby. Teď je pro mě upřímně nejdůležitější, aby to byl celkově úspěch koalice Spolu.
Zmínil jste koalici Spolu. Ve volebních modelech má nejvíc preferenčních hlasů ODS, mluví se o tom, že je takovým tahounem té koalice. Souhlasíte s tím, nebo mají všechny strany rovnocennou pozici?
Takhle ty preference vůbec nemá smysl analyzovat. Vždycky strana, která má premiéra, bere nějakou významnou část pozornosti a benefituje z toho. Ale já se spíš soustředím na to, co pro toho voliče reálně děláme, co je pro něj a pro tuhle zemi pozitivní.
Nezkoumám dnes preference, bude mě zajímat, jak to ten volič bude schopen vyhodnotit a rozhodnout se ve volbách, jestli bude volit Spolu nebo nějakou jinou stranu. Jestli tahle země bude mít prostor se smysluplně rozvíjet a být zemí, která jde k nějaké špičce, anebo jestli se bude potácet podobně jako Slovensko, které se ekonomicky naprosto rozpadá a jede politiku externích populistických slibů, na které vůbec nemá peníze.
Umíte si představit, že koalice Spolu v budoucnu nebude a lidovci budou ve volbách zase sami za sebe?
Počítám s tím, že koalice Spolu je koalicí pro příští sněmovní volby a po těch volbách v zásadě může nastat dvojí scénář. Když ten výsledek nebude dobrý, tak každá strana půjde vlastní cestou, bude na to mít v tom sněmovním období skoro čtyři roky. Anebo se dohodnou, že ten projekt je podruhé úspěšný a řeknou si, že jde postavit to, co funguje desítky let úspěšně v Německu, a to je koalice CDU/CSU, která opravdu drží německou stabilitu.
Teď má Německo vládu, ve které politici CDU/CSU nejsou a vidíme, jak to tam vypadá. Viděl bych přidanou hodnotu v tom, aby koalice Spolu mohla zůstat pro sněmovní úroveň, a lidovci aby byli její součástí, ale pro senátní, evropské, komunální a krajské volby, aby ta strana fungovala sama za sebe pod svojí značkou.
Nebylo těch nepopulárních opatření ze strany vládní koalice až moc?
Potkala se v těžké době. Kdybychom neměli válku na Ukrajině, její dopady na energie a inflaci, tak by se reformní věci zvládaly dělat a komunikovat daleko lépe. Na druhou stranu jsme přes všechny ty okolnosti, které byly vyvolány něčím neočekávatelným a neplánovatelným, nechtěli rezignovat na to, že ty klíčové reformy uděláme.
Třeba u revize dávek se pustíme do toho, aby lidé, kteří mohou, pracovali, rodiče posílali děti do školy, chceme ty lidi motivovat a u toho to celé digitalizovat. Ale prostě, že něco nebudeme kvůli vnějším okolnostem dělat, je ztracená příležitost. Když jako majitel nebo manažer chcete být úspěšní ve firmě, tak děláte i rozhodnutí, která vás budou třeba nějaký čas bolet, ale děláte je s vědomím, že ta situace potom pro všechny bude lepší.
Momentálně se řeší třeba rušení poboček Úřadu práce. Je to fér nutit lidi, aby dojížděli na úřady práce, které jsou dál?
Pilotuji projekt s Českou poštou, aby nám její pobočky vytvářely dostupné podatelny pro žadatele. Když udělám ve vzájemné symbióze jednoduchou, intuitivní digitalizaci, a kdo to nezvládá, dojde si na pobočku České pošty, kde to bude schopen odbavit přes podatelnu, tak garantuji dostupnost té služby. A když už je něco extrémně a hodně složitého, tak třeba jednou za půl roku dotyčný absolvuje i tu cestu na ten Úřad práce do místa, kam během toho roku jede mnohokrát třeba do nemocnice nebo nakupovat.
Dali jsme si velkou práci, abychom opravdu našli pobočky na základě vícero kritérií a zároveň sledovali dostupnost té další pobočky – ať už autem, veřejnou dopravou, v kilometrech, v čase – vezme se i pohyb těch osob v tom regionu přes data mobilních operátorů.
Nepopulární bylo také nedávné rozhodnutí zvyšování platů politiků. Stojíte si za tím, že v této době se jim mají platy navýšit o 6,9 %?
Připomenu, že za poslední čtyři roky mají politici tři roky zmrazené platy, to není nikde v téhle společnosti. Vracíme se k principu, který jsme dohodli v roce 2015, byl jsem u toho stejně jako Andrej Babiš nebo Tomio Okamura, a všichni se tenkrát shodli, že už nikdy jako politici nebudeme rozhodovat o svých platech, a že se ty platy budou vyvíjet na základě toho, jak se vyvíjí průměrná hrubá mzda v této zemi. My se k tomuto mechanismu pouze vracíme. Vytváří to ten skok jen tím, že jsme to na ty tři roky zmrazili.
Mělo to být těch 6,9 %? Nemělo to být méně?
Tak si uvědomme, že těch 6,5 % je rozdíl mezi rokem 2020 a 2023 v růstu průměrné hrubé mzdy v této zemi.
MPSV je bráno jako ministerstvo, kterému se daří digitalizovat. Nyní bude digitalizovaná žádost o mateřskou, otcovskou… Kolik toho ještě chybí k úplné digitalizaci?
Když jsem na ministerstvo přišel, slíbil jsem, že udělám maximum pro to, abych tu agendu digitalizoval. Za ty čtyři roky doručím to, že 95 % naší agendy bude digitalizováno, takže to bude opravdu uživatelsky příznivé. Těch 5 % jsou věci, které ani digitalizovat nemá smysl, protože by to bylo neefektivní. Zmínila jste žádosti o mateřskou a otcovskou, to je Česká správa sociálního zabezpečení, která bude od prvního ledna příštího roku kompletně zdigitalizovaným úřadem.
Úřad práce bude během příštího roku s nástupem superdávky v zásadě pro naprostou většinu klientů také plně digitalizovaným úřadem. Samozřejmě vždycky má člověk právo přijít a vyřídit to osobně. Přináší to ale benefity v úspoře nákladů i času lidí. Pamatuju si, že když jsme šli vyřizovat rodičák, tak návštěva Úřadu práce byl výlet na půl dne až den. Dnes tuhle agendu máte vyřízenou za pět minut z domova.
Co se týče digitalizace jinde, ještě v září jste uváděl, že by nebylo vhodné, kdyby Ivan Bartoš v digitalizaci stavebního řízení nepokračoval. Jak na ten vývoj hledíte?
Musím říct, že v okamžiku, kdy jsem byl pověřen na nějaký krátký čas řízením Ministerstva pro místní rozvoj, tak jsem měl možnost velmi detailně nahlédnout do té situace, jak se celá ta digitalizace stavebního řízení vedla. Byla tam řada zásadních systémových, ale i manažerských pochybení, to je bohužel nepřehlédnutelná věc. Až zde jsem pochopil, jak se to ministerstvo do té situace vůbec mohlo dostat. Ale nerozumím tomu, jak to ten ministr mohl dopustit a jak to lidé kolem něj mohli dopustit.
Nyní ale bude digitalizace stavebního řízení až v roce 2028.
Tím bypassovým řešením, které ve středu bylo schváleno ve Sněmovně, zabezpečujeme, že to stavební řízení bude rychlejší, ty lhůty se opravdu zkrátí tak, jak říká stavební zákon. Ale samozřejmě ten systém z pohledu úředního vyřízení a pro všechny dotčené orgány nebude tak proklientský, jak by to bývalo bylo, kdyby se to udělalo správně.
V příštích měsících, kdy se tenhle bypass podaří dotáhnout, na čemž pracují intenzivně i lidé tady od nás na MPSV, by to zrychlení mělo být opravdu viditelné. Posune to dostupnost, rychlost výstavby a zlepší to určitě i fungování ekonomiky. Takže nebudeme čekat tři roky na doručení toho zrychlení. To se stane reálně už v příštích měsících, protože počítáme, že ten bypas se rozeběhne s přelomem roku.
Jak jste spokojený s vývojem kolem důchodové reformy, se změnami, které tam proběhly?
Jsem rád, že tu reformu uděláme. Ostatně i většinová část společnosti si myslí, že je potřeba a že ji politici udělat mají. Samozřejmě ta reforma má celou řadu velmi dobrých, populárních opatření – ocenění rodičů za výchovu dětí, za péči o dítě, společný dobrovolný vyměřovací základ manželů, větší podpora vdov a vdovců, minimální garantovaný důchod…
Je to stoprocentní spokojenost?
Samozřejmě jsou tam věci, které lidé řeší, kladou si otázky, jestli třeba posun hranice věku odchodu do důchodu musí nebo nemusí být. Máme tady vnější okolnosti, které jsou tak vážné, že to udělat musíme, a to je nižší porodnost, vyšší věk dožití, mladé generace přichází výrazně později na pracovní trh práce, než to bylo za našich rodičů nebo za nás.
Je to asi něco podobného, jako když mě bolí zub. Většina lidí nejdřív zkouší brufen, pak to někteří vezmou tou slivovicí, ale ve finále ví, že k tomu zubaři musí dojít. Stejné je to s důchodovým systémem. Roky víme, že ten problém máme, že se bude prohlubovat a bez důchodové reformy ho nevyřešíme. I když to není populární.
Politici ODS a TOP 09 prosadili zúžení předčasného odchodu do důchodu pro náročné profese 3. kategorie. Nehodili vám do toho trochu vidle?
Já jsem zase přišel na konci srpna za mými koaličními partnery a řekl jsem, že chci vyřešit situaci rodičů, aby bylo nadále vždy do budoucna jak výchovné, tak i rodinný vyměřovací základ. Řekl jsem, že to je pro mě jako pro předsedu lidovců a pro lidovce důležitá priorita a koaliční partneři mi ustoupili v tomhle.
Výchovné bude i v budoucnu, k tomu rodinný vyměřovací základ, ocenění péče nejenom o děti, ale i za péči o osobu blízkou. Když vezmeme tuhle kombinaci, tak to je pozitivní efekt skoro pro dva miliony lidí v téhle zemi, který se výrazně propíše i do výše budoucího důchodu.
Mnohokrát bylo zopakováno, že nejde o nějakou velkou důchodovou reformu, ale o parametrické změny. Jak dlouho po jejich schválení nebude potřeba provádět v důchodech další kroky?
Tahle změna je tak zásadní, včetně těch dvou změn, které jsme dělali loni a předloni, že kdyby se politické reprezentace rozhodly na to příštích 20 let nesáhnout, tak systém průběžného pilíře zůstane stále robustní tak, aby byl schopen lidem zabezpečit důstojné důchody pro důstojný život v jejich stáří.
Jak se lidovci chystají oslovit voliče před příštími volbami? Povede to už Marek Výborný, jak to ale vnímáte?
Abychom dokázali oslovovat voliče, který je konzervativního založení. Člověk, který bydlí na venkově, poctivě pracuje, chce po politicích odvážná, ale promyšlená a správná řešení. Také jsem člověk z vesnice, ze zemědělství, celý život jsem s ním vlastně spjatý a očekávám, aby mě politik nemazal med kolem úst, ale aby byl schopen popsat ten stav. Říct, že umí správně řešit problémy v jejich příčinách.
Ale zároveň abychom dokázali získávat voliče z mladší generace, kteří ví, že my jsme tady ti, kteří řeší problém třeba s dostupností bydlení. Děláme pro to konkrétní kroky, ať už na ministerstvu životního prostředí, nebo i teď se snažíme rozporovat digitalizaci stavebního řízení, která s tím úzce souvisí.
Zároveň lidovci nesouhlasí třeba s legalizací konopí, přitom ale na sjezdu popíjí po ránu slivovici…
Já chci dekriminalizovat pěstování marihuany pro vlastní potřebu. Nehonit někoho, kdo má doma dvě až tři rostliny a vyrábí si z toho mast a rekreačně to užije pro vlastní potřeby. To říkám dlouhodobě. Kladu si otázku, co má potenciálně větší riziko – že budu mít doma tisíc lahví vína, anebo tři rostliny marihuany?
Samozřejmě já jsem z Moravy, člověk spjatý s folklorem, s muzikou, a když u nás jdete na hody nebo na jiné aktivity, tak lidé, když se potkají, si dají rádi štamprli nebo pohárek vína. Chápu to, že to někdo třeba vnímá jako nějakou propagaci alkoholismu, ale to vůbec ne. Beru to jako výraz pohostinnosti, že to je spjato s tradicí toho regionu.
Politici si zvýší platy,protože je kvůli energiím všechno drahé.