Následky katastrofálních povodní na Jesenicku: Tisíce lidí budou v zimě bez plynu!
O konkrétní pomoci po povodních jednali se starosty a podnikateli z Jesenicka ministři životního prostředí Petr Hladík, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zemědělství Marek Výborný (všichni KDU-ČSL). Největší problém vidí v tom, že přes zimu budou tisíce lidí bez plynu a bude jim nutné zajistit náhradní topení, například přímotopy, sdělil Hladík. Podle správců plynovodů bylo při povodních zničeno celkem 210 kilometrů potrubí.
- Vláda bude pro zaplavené oblasti hledat bydlení mimo záplavové zóny, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný. „Vytipováváme pozemky, kde by si lidé postavili bydlení. Pozemky, na kterých stojí nynější zničené domy, stát vykoupí.
- V zaplavených územích chybí desítky kilometrů plynového potrubí, nebude možné zajistit topení na zimu pro tisíce lidí, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Možnost je nahradit plyn přímotopy, zvažuje se finanční pomoc v souvislosti s náklady na ně.
- Tři skládky odpadu na Jesenicku nestačí, podle Hladíka se musí akutně řešit likvidace množství odpadů ze zaplavených domů.
- Je nutné řešit likvidaci odpadních vod a rozjezd čistíren odpadních vod a kanalizací. Odra je znečištěná a vody z ní se dostávají do Polska. Podle Výborného je možností pracovat s vodním tokem v povodí, a „naředit“ tak znečištěnou vodu v Odře.
- Vláda bude řešit aktivaci programů s úvěrovou podporou pro zemědělce. Bude aktivována krizová zemědělská rezerva, řekl Výborný.
- Záplavy na Jesenicku zničily podle správců plynovodů celkem 210 kilometrů potrubí. Nouzový stav se týká devíti měst a obcí.
Jen velice pomalu se po ničivých záplavách daří obnovovat poničenou infrastrukturu v Moravskoslezském kraji a na Olomoucku. Lidé, kterým voda zničila bydlení, mají nárok na mimořádnou dávku. Pracovníci úřadů práce dosud vyplatili mimořádnou okamžitou pomoc po povodních v desítkách milionů korun. Více než polovina žádostí je z Moravskoslezského kraje, přes třetinu z Olomouckého, které záplavy postihly nejvíce.
Vysoušení vyžene účty nahoru
Jak Jurečka dnes na místě informoval, na mimořádné okamžité pomoci bylo vyplaceno již přes 100 milionů korun. „A už je u těch lidí, ale víme, že bude třeba bezprostředně navázat dalšími kroky. Bude třeba řešit, jakým způsobem lidé zabezpečí topení, náklady s elektřinou, protože tady pojedou vysoušeče, přímotopy…“ vypočítal Jurečka. A nutné je nezapomínat ani na firmy a živnostníky. „Protože ti lidé nemají práci, přicházejí o cash-flow, bude tady říjnový výplatní termín,“ dodal šéf rezortu práce.
200 kilometrů trubek mimo provoz
Větší využití elektrické energie při vytápění a ohřevu vody, se kterými budou muset lidé počítat, s sebou ale kromě vysokých nákladů podle Petra Hladíka nese další riziko. Aby při větším zapojení elektrických topných těles ustála rozvodná soustava. Problémy budou například v Jeseníku, kde je před příchodem zimy bez přívodu plynu i sídliště.
Podle správců plynovodů povodně na Jesenicku vyřadily z provozu 210 kilometrů potrubí. Oblast je nejzasaženější v ČR, nasazeny zde byly týmy techniků z celé republiky. Voda zde vyrvala potrubí ze země, řeky strhly nadzemní přechody a část plynovodů je zaplavená. Nouzový stav se momentálně týká devíti nejzasaženějších obcí, připojení k plynu zde plynařům potrvá až několik týdnů, řekl dnes ČTK mluvčí firmy GasNet Tomáš Pernis. Mezi nejpostiženější místa patří Jeseník, část Žulové, Česká Ves, Písečná, Bělá pod Pradědem, Vápenná, Mikulovice, Lipová-lázně a Ramzová. Obnovit se ale podařila dodávka plynu pro jesenickou nemocnici či Centrum sociálních služeb.
Armáda má kapacity
Ministři chtějí dnes zjišťovat potřeby lidí u starostů a starostek hned v několika obcích na Jesenicku. Šéf rezortu životního prostředí Hladík uvedl, že v určitých oblastech by se mohl ještě prodloužit stav nebezpečí. Vypomoci by mohla s odklízením následků také armáda. „Vyčlenili jsme usnesením vlády až 2000 vojáků, ty kapacity nebyly vyčerpány,“ řekl ministr.
Nabídnou pozemky, zastaví kontroly
Stát podle ministra zemědělství Výborného také nabídne na Jesenicku lidem bydlícím v záplavové zóně směnu pozemků za státní parcely vhodné ke stavbě domů v bezpečných oblastech, aby místní nemuseli žít v obavách z povodní. Sníží se tak riziko, že místní budou uvažovat o přestěhování z Jesenicka do jiných částí Olomouckého kraje, což by pro horskou oblast byla další citelná rána. „My skutečně už nemůžeme pokračovat v tom, abychom po této povodni opět obnovili bydlení v aktivní záplavové zóně,“ uvedl Výborný. Ministerstvo proto se Státním pozemkovým úřadem mapuje v Jeseníku a okolí vhodné pozemky státu, které nejsou v záplavové zóně. Ve spolupráci s jesenickou radnicí, jež také vlastní některé pozemky, pak úřady nabídnou parcely lidem žijícím v rizikovém okolí vodních toků. V úvahu připadá směna pozemků či jejich výkup. „Musí to být pak jasná nabídka - tady už nepostavíte ten dům, tady ho nebudete opravovat. Ten pozemek vykoupí stát tak, abychom tady dokázali pracovat s vodním tokem,“ řekl Výborný. Podle něj pak s další pomocí mohou počítat také zemědělci. U nich už nařídil ministr zastavit státní kontroly, aby se mohli věnovat práci. Výborný také uvedl, že zemědělci, kteří budou muse po záplavách část úrody zaorat, nepřijdou o dotace vázané na produkci.
Příspěvek na demolici
Vláda se podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky bude zabývat další pomocí lidem po povodních, například s výdaji spojenými s demolicí domů, obnovou a opravami domů či se zajištěním provizorního ubytování. Ideálně by chtěl mít vicepremiér jasno do konce týdne. O další konkrétní pomoci dnes se starosty a místními podnikateli jednají lidovečtí ministři Hladík, Jurečka a Výborný. Na mimořádnou pomoc má podle Jurečky nárok každý, komu voda vyplavila dům či byt. Zdůraznil, že úředníci úřadu práce kvůli tomu nemají zkoumat finanční situaci žadatelů. Pokud se tak někde stalo a úřady vyplacení pomoci odmítly, lidé se mají podle Jurečky ozvat.
Lidé si budou muset stavět svá obydlí mmo záplavová území. Na druhou stranu by měly obce každou stavbu schválit a pokud by se měla nacházet v tomto území, pak ji zakázat:
Kde se může stavět a kde je to zakázáno:
V aktivní zóně záplavových území je omezení stavební činnosti přísné. Upravuje jej ust. § 67 zákona o vodách, podle kterého je v aktivní zóně obecně zakázáno umísťovat, povolovat a provádět stavby s výjimkou vyjmenovaných staveb, a to jsou především vodní díla, nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury a podobné. Pokud je tedy podána žádost o umístění stavby v aktivní zóně záplavového území a nejedná se o některou z vyjmenovaných staveb, stavební úřad žádost zamítne.
V záplavovém území mimo aktivní zóny je možné umístit stavbu, pokud nejsou pro dané území stanoveny zvláštní podmínky vodohospodářským úřadem. Pokud se tedy přes všechna rizika rozhodnete stavět v záplavovém území, bude třeba jako podklad v řízení před stavebním úřadem doložit souhlas vodoprávního úřadu. Navržená stavba pak musí splnit speciální technické požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu (viz § 9 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby)