Bartošův stavební průšvih: Co trvalo minuty, dělal jsem šest hodin, říká vedoucí odboru výstavby Prahy 3
Problémy s novým systémem pro stavební řízení hlásí úřady po celém Česku. Výjimkou není ani Praha 3. Jak Blesku popsal vedoucí tamního odboru výstavby David Balý, úpravy sice dílčí změny přinesly, ale problémy zůstávají dál.
Co považujete za stěžejní problém nového systému?
Nejstěžejnější problém je v tom, že systém, který nám měl usnadnit práci, nám ji teď v podstatě přidělává. A to tím, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a ostatní, kteří to mají na starosti, si z nás udělali testovací subjekty, které se snaží vychytat jejich chyby, jež nejsou schopni doteď odstranit.
Byla vydána spousta aktualizací, spousta věcí byla opravena. Ale pořád nejsme ani v tom stadiu, kde jsme byli, když jsme pracovali v těch starých systémech, které uměly to, co uměly. A teď ty nové neumí to, co uměly ty předchozí.
Postupně vychází nové aktualizace. Došlo díky nim ke zlepšení systému?
Je to rozhodně lepší. My jsme měli zásadní problém s tím, že dokumenty neodcházely, dokumenty nepřicházely. Teď jsme ve stadiu, kdy se konečně po měsíci a půl podařilo vypravit nějaký dokument.
Jestli dorazil stavebníkovi, to ještě nevíme, zpětnou vazbu nemáme. Nicméně je tam spousta drobností, které byly opraveny, ale pořád jsou to jenom drobnosti. Nejsou to ty zásadní věci, které by nám opravdu usnadnily práci.
Co se v systému konkrétně změnilo?
Vizuálně je to upravené jinak. Podařilo se tam dát „stornovat dokument“. Bohužel stornovat dokument znamená, že se nám objeví pouze v kolonce „zrušený“, takže nám tam pořád překáží. Vím, že jsou tam upravené nějaké provázanosti.
Konečně funguje katastrální mapa, kterou slibovali s tím, že funguje interakce mezi založeným stavebním objektem a tou mapou. Takže teď už se v ní dá vyhledávat to, co jsme si založili jako stavbu. Funguje základní ztotožňování občanů, funguje ztotožňování parcel na katastru, bohužel už nefunguje zpětná vazba z katastru zpátky do systému.
Co to znamená?
My zadáme parcelu, z katastru nám vyjede list vlastnictví, vyjedou nám nějaké základní údaje o té parcele, jako je plocha, jako je způsob užití. Bohužel nefunguje zpětná vazba toho, že list vlastnictví je pro nás jenom PDF dokument, ze kterého my musíme vycházet, a veškeré účastníky řízení musíme zadávat ručně po jednom.
Jak v tomto fungoval starý systém?
Starý systém měl i tu zpětnou vazbu v tom, že dokázal vyjet elektronickou verzi účastníků řízení a dokázal automaticky nasázet nějaké základní údaje o nich.
Samozřejmě člověk je pak musel nějak manuálně ztotožnit, ale i ztotožňování šlo hromadně, takže to byla otázka dvou, tří kliknutí a my jsme měli víceméně v systému všechno, co jsme potřebovali. Teď dostaneme list vlastnictví a musíme jednoho po druhém dávat do režimu účastníků řízení.
O kolik více času strávíte v současné době nad řízením oproti starému systému?
Když budeme řešit stavbu, která je například klasický rodinný dům nebo v podstatě jakákoliv stavba, kde je vlastníkem jedna osoba, ten postup práce je celkem stejně rychlý. Ale jsme v Praze. A není to jen problém Prahy.
U klasického společenství vlastníků, kdy těch vlastníků může být i stovka, starý systém dokázal účastníky načíst během 10, 20 vteřin. Během dalších pěti minut ho nacpal do našeho systému a během dalších dvou minut všechno ztotožnil. Posledně jsem dělal v novém systému řízení, kde jsem potřeboval zadat 114 lidí, a zadával jsem to tam skoro šest hodin. Takže asi tak.
Kvůli nefunkčnosti nového systému vázne i kolaudace budov. Řeší to například některé školy, které musí být zkolaudovány do začátku školního roku. Potýkáte se s něčím podobným?
U škol a u věcí, které spěchají, se samozřejmě snažíme postupovat přednostně. Tím, že máme už trošku vyřešený ten problém s odesíláním žádostí, což víceméně nefungovalo celý červenec, tak jsme schopni v tom řízení nějak pokračovat. Řeknu to napřímo, mám tam teď vypravených asi deset dokumentů, odešly mi dva. Ale co se dělo se zbytkem, netuším. A co se s ním stane taky nevím.
Jaký byl problém s odesíláním žádostí?
Nám ty žádosti momentálně nechodí do Informačního systému stavebního řízení (ISSŘ). Z nějakého důvodu nám přišly pouze dvě žádosti během prvního týdne a od té doby nám nepřišla žádná. Psali jsme dotaz na MMR, nevíme, kde se ty žádosti ztrácejí, máme i zpětnou vazbu od stavebníků a žadatelů, že žádosti jsou podané, máme jejich čísla jednací z Portálu stavebníka.
Nicméně reakce zatím žádná. My jsme v tom stadiu, že samozřejmě můžeme přijímat podání nejen přes ISSŘ, ale i přes normální papírovou podobu, takže všichni ostatní nám momentálně na základě domluvy podávají žádost papírově a do ISSŘ si ji dáváme sami.
Někteří uživatelé si stěžovali na nedostatečnou komunikaci ze strany ministerstva. Jakou s tím máte zkušenost?
Já jsem na infolinku volal několikrát, ještě když byla funkční. V podstatě jsem se vždy dočkal odpovědi: „To funguje, to nemůže nefungovat. Asi tam máte něco špatně nastavené.“
Dával jsem tam minimálně jeden podnět, aby mi na něj odpověděl někdo, kdo to má skutečně na starosti. Ta odpověď mi dodnes nepřišla. A co mám informace od kolegů, tak je to dost podobné. Jestli se nepletu, tak v půlce července víceméně přestala fungovat infolinka, začal fungovat pouze e-mail.
Máte od ministerstva informace o plánovaných aktualizacích systému?
Aktualizace vychází pravidelně. ISSŘ tam má kolonku, kde ukazuje, co všechno se těmi aktualizacemi změnilo. Bohužel, jestli jsem to pochopil dobře, tak v září by se měl celý tendr znovu přezkoumávat a může se stát, že se budou vyvíjet nějaké úplně jiné přidružené programy a pak může být nějaká částečná aktualizace.
Ocenil byste zavedení přidružených programů?
Já jsem určitě pro digitalizaci. Já jsem samozřejmě i pro jakékoliv zjednodušení. Ten systém má potenciál. Pokud bude skutečně provázaný s tím vším, s čím by mohl být provázaný, co už doteď fungovalo, tak to opravdu usnadní tu práci. To, že se teď všichni úředníci a všichni referenti musí učit nový stavební zákon a nové postupy, to je jiná věc, ale nicméně ten potenciál v tom samozřejmě je.
Takže příprava systému vyžadovala více času?
Systém chtěl určitě víc času. Já nevím, do jaké míry byl připravený, protože nám byla poskytnuta v první půlce června nějaká verze na testování. My jsme se do toho jako vedoucí úřadů samozřejmě pustili, měli jsme několik stránek připomínek a pevně jsme doufali, že ty připomínky budou zapracované. 1. července jsem to otevřel a byla to víceméně ta původní verze bez jediné aktualizace.
Takže jestli na to měli dostatek času, nevím. Jestli to spustili moc brzo, taky nevím. Ale největší problém je, že ten systém vyvíjeli lidi, kteří nevěděli skutečně nic o tom, jak se vede stavební řízení, jak probíhá práce na stavebním úřadě a co to všechno obnáší.
Jakým způsobem jste se připravovali na spuštění nového systému?
My jsme se snažili připravovat pečlivě. Byla vydaná nějaká školení, kterých jsme se všichni zúčastnili, Byly vydané nějaké příručky, byla vydaná nějaká videa, podle kterých jsme mohli postupovat. Bohužel všechno tohle byla jenom prezentace programu.
To znamená, tady máte program, tohle dělá tohle, ale víceméně nic z toho nás nenaučilo, jak se v tom programu pracuje, co ten program umí a jak se v něm pokračuje. Takže v podstatě testování a zkoušení bylo primárně na nás v tom, že jsme si prostě zkusili zahájit nějaké řízení. Ale těžko se testuje něco, co není funkční.
To je pro ně ještě velmi lichotivé.