Výuka angličtiny povinně už od 1. třídy základky? Ministr školství Bek chce protlačit novinku

V současnosti je výuka prvního cizího jazyka povinná od třetí třídy a druhého cizího jazyka nejpozději od osmé třídy.

„Pro naše školáky je znalost cizích jazyků obrovskou výhodou v dalším profesním i osobním životě. V mnoha evropských zemích začínají děti s jazyky dříve a požadovaná úroveň jazykové kompetence je vyšší,“ odůvodnil ministr školství Mikuláš Bek svůj záměr změny.

Vedle snahy o prosazení anglického jazyka od první třídy, případně od posledního roku mateřské školy, a druhého cizího jazyka od šesté třídy, kdy by školy musely nabízet aspoň jeden z výběru němčina, francouzština a španělština, Bek uvedl také zvýšení požadované úrovně znalosti cizích jazyků. Konkrétně u žáků devátých tříd by se podle něj měla zvýšit úroveň angličtiny z A2 na B1 a u středoškoláků by měla požadovaná znalost cizího jazyka u maturitní zkoušky stoupnout na B2.

Ministr Bek naznačil rezignaci a čeká boj o zvýšení platů učitelů. Vláda ho probere v řádu měsíců

Podle dřívějších informací Beka by změny rámcových vzdělávacích programů, na kterých pracuje jeho úřad, měly být hotové na konci letošního roku. Jako argument pro jejich provedení by podle něj měly sloužit i výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání, které považuje za alarmující. „Revize před 20 lety se života řady škol prakticky nedotkla. Musím naplnění vzdělávacích cílů navázat na finanční toky a motivaci,“ uvedl ministr v červnu.

V souvislosti s revizí vzdělávacích programů se řeší i otázka zachování povinnosti dalšího cizího jazyka na základních školách, přičemž ministr před časem řekl, ještě není rozhodnuto, zda zůstane další cizí jazyk povinný.

Někteří učitelé cizích jazyků, zástupci Francouzsko-české obchodní komory, Česko-německé obchodní a průmyslové komory či některých pedagogických fakult mu v reakci na to na jaře poslali otevřený dopis, ve kterém vyjádřili svůj nesouhlas s tím, jak se má o tom, zda další cizí jazyk zůstane povinným předmětem, rozhodovat. Povinnost dalšího cizího jazyka v základních školách chtějí zachovat.

Rámcové vzdělávací programy (RVP) na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. Změny ve vzdělávání slíbila vláda v programovém prohlášení. O potřebě revize současných RVP se mluví zhruba od roku 2016.