Von der Leyenová bude dál šéfkou Evropské komise, shodli se šéfové vlád
Evropskou komisi by měla znovu vést její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová, shodli se dnes podle agentury DPA hlavy států a premiéři z nejsilnějších evropských stran. V čele diplomacie EU by na základě dohody představitelů evropských lidovců, sociálních demokratů a liberálů měla být estonská ministerská předsedkyně Kaja Kallasová.
Již minulý týden řešili lídři zemí Evropské unie na neformálním summitu v Bruselu pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise a obsazení dalších vrcholných unijních funkcí.
Napoprvé se neshodli. Nyní to však vypadá, že se obsazení křesel v čele EU rýsuje již jasněji. Němka Ursula von der Leyenová by měla pokračovat v čele Evropského parlamentu.
Rýsují se i další adepti do čelních křesel v EU
Hlavním kandidátem socialistů do čela Evropské rady, tedy unijních summitů, je bývalý portugalský premiér António Costa a novou šéfkou unijní diplomacie by se nejspíš měla stát estonská premiérka Kaja Kallasová a předsedkyní Evropského parlamentu by chtěla zůstat Roberta Metsolaová z Malty.
Von der Leyenová vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize.
Podporuje členství Ukrajiny v EU
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 von der Leyenová prohlásila, že by se Ukrajina měla stát členem EU. Současně ale řekla, že země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí.
Udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku prezidenti a premiéři zemí Unie schválili na summitu v červnu 2022. Von der Leyenová podporuje rozšíření Unie i o další země, naposledy hovořila o západním Balkánu.
Zastánkyně protiruských sankcí se několikrát vypravila do Kyjeva a Ukrajinu neochvějně podporuje v jejím boji proti ruskému agresorovi. Navrhla také zřízení zvláštního tribunálu, který by se měl zabýval ruskými válečnými zločiny na Ukrajině. Prosazovala zákaz veškerého dovozu ruské ropy a ropných produktů, uhlí a plynu do EU.
Kritika za migrační pakt
V čele komise řešila její šéfka také migrační krizi. Evropa přijala miliony uprchlíků z Ukrajiny, von der Leyenová ale kritizovala, že odhodlání a nadšení pro solidaritu chybí v politice přijímání uprchlíků z dalších zemí.
Kritiku u části politického spektra i občanů sklidila dohoda o migraci, která počítá přímo s převzetím uprchlíků, finančními příspěvky nebo poskytnutím například policistů. ČR se nakonec při nedávném hlasování rozhodla zdržet. Za ostudný von der Leyenová označila maďarský zákon, jenž podle EK diskriminuje sexuální menšiny.
Ursula von der Leyenová vystudovala ekonomii a medicínu a má 7 dětí
- Ursula von der Leyenová se narodila 8. října 1958 v Bruselu v době, kdy tam její otec pracoval pro Evropské hospodářské společenství. V Bruselu žila až do svých 13 let.
- Vystudovala ekonomii a medicínu, v letech 1992 až 1996 žila v USA, kde její manžel, profesor medicíny a podnikatel Heiko von der Leyen, s nímž má sedm dětí, pracoval na Stanfordově univerzitě.
- Před vstupem do politiky pracovala jako lékařka a ve výzkumu. Členkou CDU je od roku 1990.
- V letech 2003 až 2005 byla poslankyní dolnosaského sněmu a ministryní zemské vlády.
- V letech 2009 až 2019 zasedala ve Spolkovém sněmu, v letech 2009 až 2013 byla ministryní práce a sociálních věcí, předtím od roku 2005 v první vládě Angely Merkelové ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež.
- Její otec Ernst Albrecht byl významný politik CDU a dlouholetý ministerský předseda země Dolní Sasko.
- V letech 2020 a 2022 šéfku EK časopis Time zařadil do žebříčku 100 nejvlivnějších lidí, časopis Forbes ji v roce 2022 označil za nejmocnější ženu světa.
Tahle baba to je tragédie