Video se připravuje ...
Petr Pavel v Dánsku: Setkal se i s premiérkou Estonskou či exšéfem NATO. S ukrajinskou poslankyní řešil stíhačky.
Dcera expremiéra míří do nejvyšších pater EU? Seveřanka Kaja šije do Putina a podporuje Ukrajinu
Mluvilo se o ní jako o možné favoritce na novou šéfku Evropské komise, nyní je blonďatá premiérka Estonska Kaja Kallasová označována za možnou šéfku evropské diplomacie. Někdejší europoslankyně Kallasová je přitom dcerou bývalého estonského premiéra. Její Reformní strana je dál u moci v Estonsku, Kallasová je však stále výraznější i na mezinárodní scéně, kde získala výraznější pozornost nekompromisním postojem vůči Rusku a Vladimiru Putinovi. Kdo je možná adeptka na některý z předních postů v čele EU?
47letá estonská politička Kaja Kallasová je premiérkou od ledna 2021. Tehdy jako šéfka opozice vystřídala Jüriho Ratase, který odstoupil v souvislosti s korupčním skandálem. Nahradí nyní ve funkci pro změnu 77letého španělského politika Josepa Borrella, který je aktuálně šéfem evropské diplomacie?
Kallasová, Bettel, nebo De Croo?
Euractiv.cz nyní označuje Kallasovou za jednoho z adeptů do křesla vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Vedle Kallasové jsou možnými adepty i lucemburský expremiér Xavier Bettel čo belgický expremiér Alexander De Croo.
O Kallasové se spekulovalo i jako o možné nástupkyni Ursuly von der Leynové v křesle předsedkyně Evropské komise. Letos v březnu Kallasová podle Politico.eu uvedla, že chce zůstat premiérkou Estonska a prohlašovala, že se nechystá von der Leyenovou nahradit. Nechávala si však otevřená i zadní vrátka. „Nemohu potvrdit, že budu premiérkou navždy,“ říkala. A spekulace glosovala slovy: „Moje jméno bylo zmíněno na různých místech.“
Na jménech šéfů institucí EU se Bruselu neshodli
Lídři zemí EU se nyní na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli ani na pokračování von der Leyenové v pozici předsedkyně eurokomise, ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí.
Unijní prezidenti a premiéři debatovali o celkem čtyřech funkcích. Vedle funkce šéfa či šéfky Evropské komise se řešilo i křeslo předsedy Evropské rady. Hlavním kandidátem socialistů do čela Evropské rady je bývalý portugalský premiér António Costa. Předsedkyní Evropského parlamentu by chtěla zůstat Roberta Metsolaová z Malty. Na Kallasovou by „zbylo“ křeslo šéfky unijní diplomacie .
Kallasová zná Brusel dobře
Brusel přitom zná dobře. Právnička Kallasová je totiž rovněž bývalou europoslankyní. A vedle toho také dcerou bývalého premiéra Siima Kallase. Je první premiérkou v dějinách Estonska. Tato nejmenší pobaltská země měla v letech 2016–2021 také prezidentku.
Kallasová se ve funkci premiérky opakovaně vyjadřuje kriticky k Rusku, zejména v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Ruského prezidenta Putina označila za válečného zločince a její vláda rychle poskytla napadené Ukrajině rozmanitou pomoc včetně dodávek zbraní, jako jsou protitankové střely, houfnice, munice, dělostřelecké vybavení či granátomety.
„Estonci ze své bolestivé historie vědí, co se stane, když zvítězí zlo a velká země pohltí menší,“ řekla Kallasová. „Pokud padne Ukrajina, svoboda je ohrožena i jinde ve světě. Tím, že pomáháme Ukrajině bránit její nezávislost, bráníme právo všech zemí na svobodu a demokracii, včetně Estonska,“ dodala.
Kallasová: Matku a babičku deportovali na Sibiř
Kallasová je zastánkyní protiruských sankcí a její postoj k válce na Ukrajině jí zvýšil popularitu. „Donbas, Krym, Cherson = Ukrajina,“ napsala například na twitteru před referendy na východě Ukrajiny organizovanými Moskvou o připojení oblastí k Rusku.
Estonsko bylo za druhé světové války střídavě okupováno Sovětským svazem a nacistickým Německem. Po skončení války až do roku 1991 bylo spolu s Litvou a Lotyšskem nedobrovolně součástí Sovětského svazu. Asi čtvrtinu z 1,3 milionu obyvatel Estonska tvoří Rusové.
„Moje rodina ví, jaké to je. Matka byla pouze šestiměsíční dítě, když ji v roce 1949 Sověti deportovali, spolu s její matkou a babičkou na Sibiř. Mého dědečka poslali do sibiřského vězeňského tábora. Měli štěstí, že přežili a vrátili se do Estonska,“ napsala Kallasová.
Nová železná lady
Časopis The New Statesman označil Kallasovou za novou „železnou lady“ Evropy. Server ForeignPolicy.com i další média ji řadí mezi možné nástupce generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.
Vláda pod jejím vedením se mj. rozhodla odstranit či přemístit veškeré sovětské pomníky v zemi. Pozornost vyvolalo odstranění sovětského pomníku v převážně ruskojazyčném městě Narva na rusko-estonské hranici.
Tank T-34 z druhé světové války byl přemístěn do muzea. „Nedáme Rusku příležitost, aby využilo minulosti k narušení míru v Estonsku,“ řekla k tomu Kallasová. Vyzývala také k ukončení rusko-německého plynovodu Nord Stream, který označila za geopolitický a nikoli ekonomický projekt.
Šrám na popularitě
Během energetické krize se premiérka zdráhala pomáhat zasaženým firmám přímou finanční podporou, což na čas snížilo její popularitu. Kallasová je zastánkyní „zelených“ energií.
„Umožní nám zajistit nezávislost na ruské energii a pokrýt vlastní energetické potřeby při zachování životního prostředí,“ řekla tato kritička užívání fosilních paliv o unijní klimatické strategii známé jako Fit for 55, která má evropský blok do konce dekády dovést k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí oproti přelomu tisíciletí.
V Estonsku žije přibližně 1,3 milionu lidí, v přepočtu na obyvatele patří tato pobaltská země k největším podporovatelům Ukrajiny. Členem EU je Estonsko od roku 2004, kdy rovněž vstoupilo do NATO. Od roku 2011 používá euro.
Kdo je Kaja Kallasová?
- Kallasová se narodila 18. června 1977 v Tallinnu. Vystudovala práva na univerzitě v Tartu a ekonomii na Estonské obchodní škole.
- Po studiích pracovala jako právnička v prestižních právnických firmách v Estonsku, ve Francii nebo ve Finsku. Její specializací bylo obchodní právo se zaměřením na hospodářskou soutěž.
- V roce 2010 vstoupila do RE a o rok později byla zvolena do parlamentu. Poslankyní byla do roku 2014, kdy byla zvolena do Evropského parlamentu, kde působila ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Soustředila se především na témata spojená s technologiemi, Estonsko je označováno za nejvíce digitalizovanou zemi Evropy.
- V EP byla členkou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).
- Europoslankyní byla do září 2018. Šéfkou RE, kterou v roce 1994 založil její otec, je od dubna 2018. Estonskou premiérkou od roku 2021.
Témata:
Související
Šije správně. Putin je válečný zločinec.