Interpelace ve Sněmovně: A ANO dalo podnět k Ústavnímu soudu kvůli penzijnímu spoření pro seniory

V prvním čtení se zabývali i zákonem o digitalizaci finančního trhu. Není vyloučeno, že před poslance znovu předstoupí premiér Petr Fiala (ODS) a bude je informovat o kauze žhářského útoku v Praze. Podle předsedy klubu ODS Marka Bendy je ale možné, že premiér vystoupí k této věci až v pátek. Opoziční hnutí ANO podalo dnes ráno Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce.

K debatě o žhářském útoku vyzvalo ve středu opoziční hnutí ANO. Útok se odehrál minulý týden v Praze 9 v klíčovských garážích městského dopravního podniku. Zadržený muž je nyní ve vazbě a za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest včetně doživotí.

Žhářský útok na autobusové depo: DPP posílí ostrahu i bezpečnostní opatření

Fond podpory investic letos hospodaří podle původního schváleného rozpočtu s příjmy i výdaji 1,94 miliardy korun. „Návrh změny rozpočtu řeší potřeby fondu vyplývající z nově stanovených úkolů zejména v rámci Národního plánu obnovy a dále reflektuje aktuální situaci stavu nespotřebovaných nároků výdajů minulých let,“ stojí ve zdůvodnění.

Největší část z navýšených výdajů je určena na dotace fyzickým a právnickým osobám. Půjde na ně o 2,72 miliardy korun navíc, celkem zhruba 3,72 miliardy Kč. Následují úvěry fyzickým a právnickým osobám, výdaje na ně stoupnou o 1,47 miliardy korun na celkových asi 1,93 miliardy Kč. Zvednou se taky správní výdaje fondu a výdaje na zajišťování podpor.

Poslanec opozičního ANO Robert Stržínek se pozastavoval nad tím, že podporu bydlení mají zajišťovat zejména zvýhodněné úvěry pro města a obce, byť jsou pro banky podle něho bonitními klienty a získání půjčky pro ně není složité. „To, co doopravdy nepotřebujeme, je úvěr. Potřebujeme smysluplnou dotační politiku na výstavbu nájemních bytů. Ta je ale upozadněna,“ uvedl. Za chybu pokládá Stržínek také to, že podmínkou pro získání dotace má být čerpání úvěru.

Státní fond podpory investic vznikl ze Státního fondu rozvoje bydlení. Rozšířil svou působnost například o udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů a o cestovní ruch. Loni měl mít fond na výdaje podle schváleného rozpočtu zhruba 7,1 miliardy korun a příjmy přibližně 6,7 miliardy korun.

Padl ortel nad Pavlem Novotným: Za starostou Řeporyjí byli Fiala, Kalousek i Pavel. Padáka nedostal!

Lidé působící v kultuře se asi budou moci ucházet o status umělce, který bude provázet peněžitá státní podpora. Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole vládní novelu, jež stanoví podmínky pro toto postavení. Mělo by pomoci zejména umělcům činným mimo pracovněprávní vztahy. Opozice podobu předlohy kritizovala, Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) ji pokládá za „odfláknutou“. Hnutí ANO a SPD neprosadily vrácení novely kabinetu k přepracování ani její zamítnutí. Předlohu nyní posoudí příslušný výbor.

Podpora umělců vyjde stát podle důvodové zprávy na zhruba 126 milionů korun ročně, má se týkat nejvýše 1400 lidí. Půjde o příspěvky na tvůrčí nebo studijní účely. „Dále mohou vzniknout náklady související se zvláštním dotačním programem podmíněně vyhlašovaným v případě například nouzového stavu či v obdobné situaci,“ stojí ve zdůvodnění. O zákonném zakotvení statusu umělce se hovoří od koronavirové krize. Vládní opatření k omezení šíření viru tehdy výrazně dopadla i na umělecké produkce.

Pokorná Jermanová vytkla vládnímu návrhu obecnost, měl by se podle ní zaměřit na vybrané profese. Zmínila členy baletních souborů, kteří končí dráhu kvůli zdravotním problémům a musí si hledat jinou obživu. Obdobně se vyjádřil Zdeněk Kettner (SPD).

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) poukazoval na to, že zavedení statusu umělce je součástí Národního plánu obnovy a koncepci navrhlo ministerstvo kultury v minulém volebním období. „Legislativní opatření je zařazené v Národním plánu obnovu tak, že pokud nedojde k jeho naplnění, tak nejméně stovky milionů korun, které již byly umělcům vyplaceny z jiných částí Národního plánu obnovy, se budou muset vracet,“ uvedl.

„Základním principem návrhu je skutečnost, že stát by měl nějakým způsobem vyjádřit zájem o umělce, kteří svojí činností nedosahují dostatečných finančních příjmů,“ píše se v důvodové zprávě. Předloha předpokládá vznik registru, který povede ministerstvo kultury. O zápis by mohl požádat člověk, který vykonává uměleckou činnost nejméně dva roky z posledních tří let.

Aby získal příspěvek, nesměl by být studentem a v době podání žádosti by nesměl být v pracovněprávním vztahu, který by přesahoval polovinu týdenní pracovní doby. Zároveň by jeho příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky musely tvořit alespoň polovinu jeho celkových příjmů, nesměly by přesahovat průměrnou mzdu. Podání žádosti bude podle předlohy provázet správní tisícikorunový poplatek. „Ministerstvo kultury nebude nikterak posuzovat kvalitu provozované umělecké činnosti,“ zdůraznil Baxa. Novela pojednává také o zrušení statusu umělce.

Pomoc pro lidi na volné noze 

Norma má podle autorů pomoci hlavně lidem, kteří se věnují umělecké činnosti takzvaně na volné noze. „Ze shromážděných podkladových analýz vyplývá, že se jedná o nejohroženější skupinu umělců, kteří se při výkonu své profese potýkají s řadou znevýhodnění a překážek,“ stojí v podkladech k zákonu.

Trh s kryptoaktivy zřejmě získá pravidla regulace v zákoně a dohlížet nad ním bude Česká národní banka. Předpokládá to návrh zákona o digitalizaci finančního trhu, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Podle ministerstva financí má předloha pomoci lepší ochraně spotřebitelů v této části finančního trhu. Stanoví například požadavky na odbornou způsobilost. Bude mezi ně patřit i schopnost řádně zákazníkovi vysvětlit povahu kryptoaktiv, informace týkající se této oblasti nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy a poskytnout mu doporučení. Návrh zavádí ustanovení evropských nařízení DORA a MiCA.

Zpravodaj k předloze Jiří Havránek (ODS) uvedl, že nabízení kryptoaktiv veřejnosti není dosud v českém právním řádu speciálně regulováno. Pouze okrajově je podle něj regulováno poskytování služeb s nimi souvisejících.

Návrh například stanoví, že kryptoaktiva nepodléhají exekuci na majetek poskytovatele služeb spojených s nimi. Stanoví i postup v případě úpadku poskytovatele služeb.

Ministerstvo financí návrh zákona předložilo v souvislosti s očekávaným nabytím účinnosti evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA. Nařízení je zatím nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé se budou muset v EU registrovat a budou muset shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Úřady také díky normě budou moci získat přístup k některým údajům z transakcí.

Evropské nařízení je přímo účinné, navržený zákon o digitálních financích doplňuje pravidla specifická pro Česko. Návrh v první řadě nastavuje povinnosti vydavatelů kryptoaktiv a obchodníků s nimi. Budou muset předkládat auditorem ověřenou účetní závěrku ČNB, pravidelně také budou muset vyhodnocovat opatření pro ochranu majetku, který jim svěřili klienti. Zákon také stanovuje podmínky odborné způsobilosti pro obchodníky s kryptoaktivy.

Vysoké pokuty

ČNB jako dohledový orgán bude mít právo uložit za porušení pravidel pokutu až 50 milionů korun, případně i zakázat činnost poskytovateli služeb spojených s kryptoaktivy. Povede také seznamy vydavatelů kryptoaktiv, kterým udělila povolení k činnosti nebo kteří získali povolení k činnosti v jiném členském státě EU.

Účinnost zákona je navržená podle účinnosti jednotlivých ustanovení evropských nařízení. Část opatření má začít platit od 30. června, další od 30. prosince a zbývající od 17. ledna.

Opoziční hnutí ANO podalo dnes ráno Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce. Na tiskové konferenci to uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.

Smyslem nevyplácení státních příspěvků střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod, je podle ministerstva financí podpora motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží jen jako krátkodobý spořicí produkt. Podle ANO je nepřijatelné, že změna dopadne i na smlouvy uzavřené před přijetím normy.