Střelec očima psychologa a experta na extremismus: Z pacifisty atentátníkem? Proč?!
V dobách největší slávy měli Slovenští branci (SB), polovojenská skupina, několik set členů. S nimi se paktoval také útočník na slovenského premiéra Roberta Fica, Juraj C. Ten však, až do spáchání hrůzného činu, sám hlásal nenásilí. Co se v něm zlomilo?
„Slovenští branci se nepřipravují na boj, ale na obranu. Když vám někdo řekne, že se chystají na válku, nevěřte jim. Jejich prvořadým úkolem je ochrana obyvatel, země, tradice, kultury – jsou to vlastenci. Já těm mladým chlapcům a děvčatům věřím a vyjadřuji jim veřejnou podporu,“ napsal Juraj C. v lednu 2016 na svůj facebook.
Orientace na Rusko
Organizace, která měla v dobách své největší slávy kolem tří stovek členů a která se velmi snažila o to, aby nebyla zařazena mezi extremistické, se v roce 2022 rozpustila. „Ze začátku se úplně hlásili k tradicím Slovenského státu. Jejich vedoucí se vyškolil v Rusku u jedné kozácké skupiny bojovým uměním a potom vedl tuhle skupinu. A právě ona nabyla ten jiný ideový směr, že se hlásila k tomu slovenskému slovanství a v tomto směru vlastně potom také pozitivně kvitovala některé kroky Ruské federace,“ řekl Blesku Miroslav Mareš, odborník na extremismus.
Dříve pacifistou
Krom toho se SB paktovali s Nočními vlky na Slovensku, proruským motorkářským gangem. Podle Mareše činnost branců představovala pro úřady výzvu v tom, že cvičili se zbraněmi a vytvářeli alternativní ozbrojené struktury. Skutečnost, že se k nim střelec hlásil, je podle Mareše částečně překvapivá. Dle dostupných zdrojů totiž byl střlec také jedním ze zakladatelů Hnutí proti násilí.
To, že byl Juraj C. pacifistou, který se radikalizoval až během posledních 8 let, uvedl také slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. „Nicméně on (střelec) se zřejmě pohyboval v různých kruzích alternativní scény. Takže to, že se dostal aspoň do krátkodobého styku s touto organizací, která byla otevřená různým lidem, tak mě to vlastně nepřekvapuje,“ uzavírá Mareš.
Hnal ho strach?
Bez osobního vyšetření lze o střelcových důvodech jen spekulovat. Klinický psycholog Jan Kulhánek se tak pouze může domnívat, že střelec mohl být hnán strachem. „Strach, jako je válka za humny. Člověk může cítit třeba beznadějně, že nemůže něco změnit, těžko říct, co může vést k tomu, že se rozhodne střílet,“ dodal psycholog.
Slova útěchy od prezidentky
„Jsme jedna země, jeden národ a spolu s národnostními menšinami tvoříme jedno lidské společenství,“ řekla Čaputová, podle níž nelze konflikty posouvat do roviny nenávisti. „V neposlední řadě chceme vyzvat všechny k zodpovědnému přístupu. Vykročme z bludného kruhu nenávisti a vzájemného obviňování. To, co se včera (ve středu) stalo, byl individuální čin, ale napjatá atmosféra nenávisti byla naším kolektivním dílem,“ je přesvědčena prezidentka.
Poznamenala také, že politici musí mít pod kontrolou své myšlenky, slova a skutky. „Jak myslíme, tím se stáváme, a teď se potřebujeme především stát lepšími lidmi,“ prohlásila.
Pellegrini vyjádřil své zhrození nad tím, kam až může dospět nenávist k jinému politickému názoru. „Pokud se takové atentáty na demokracii nemají opakovat, pak musí všichni projevit velkou míru zodpovědnosti,“ uvedl s tím, že Slovensko se musí vydat cestou klidu a utlumení vášní.