Úterý 28. května 2024
Svátek slaví Vilém, zítra Maxmilián
Oblačno, bouřka 21°C

Elišku (8) znásilnil učitel, Filipa nevlastní otec. Úprava znásilnění lépe chrání děti, říká Urbanová

Autor: simao - 
11. dubna 2024
05:00

Osmiletou Elišku znásilnil učitel, Filipa znásilňoval opakovaně nevlastní otec. Zdrcující příběhy přiblížila poslancům od sněmovního pultíku poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Redefinice znásilnění, která v úterý prošla Sněmovnou, však konečně upravuje i přístup ke znásilnění dětí. Pochvaluje si to i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který upozorňuje, že pokud novelu schválí Senát a prezident Petr Pavel, bude platit jasný princip. Na děti do 12 let se sexuálně nesahá!

„Bude platit princip, že do 12 let se na nikoho sexuálně nesahá. Praxe doposud je taková, že u těch dětí se zkoumá, zda si třeba nebyly vědomé toho, že když pachatel něco provádí, že jde vlastně o sexuální hrátky. Tohle nám odpadne, už se to zkoumat nebude, a pokud někdo bude sexuálně obtěžovat člověka do 12 let, dopustí se trestného činu znásilnění, nikoliv pohlavního zneužívání,“ popisoval po projednání bodu o redefinici znásilnění ve Sněmovně ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). 

Jednání o úpravě, týkající se znásilnění, provázely i emotivní momenty - a smutné příběhy.

„Hodně jsem přemýšlela o tom, jestli vůbec na půdu Poslanecké sněmovny patří slova, ať už je to sex, pohlavní zneužití, znásilnění, orální sex, anální sex a tak dále, a když jsem o tom přemýšlela, tak jsem si řekla, že je vlastně smutný, že o tom vůbec přemýšlím, protože my to musíme poslouchat, ale spousta lidí to musela bohužel přežít a někteří z nich byly děti, což je naprosto zásadní, že my vlastně tou novelou chráníme ty nejvíc bezbranné z nás,“ uvedla poslankyně STAN Barbora Urbanová ve Sněmovně.

Právě ona zprostředkovala dva příběhy lidí, kteří byli znásilněni jako děti. Či v jednom případě opakovaně znásilňováni. A týkalo se to jak holčiček, tak chlapců.

Elišku znásilnil učitel. Dostal podmínku

V prvním případě šlo o příběhy Elišky. „Tahle slečna byla - a to je důležité pro ten příběh - dlouhodobě týrána svými rodiči, prostě trestána za to, že něco někde vylila, provedla, tatínek ji vyhodil na chodbu jenom v kalhotkách v jejich panelovém domě, nechal ji tam třeba dvě nebo tři hodiny čekat, až si rozmyslel, že je všechno v pořádku. To, že se k ní rodiče takhle chovali ve velice útlém věku, na ní samozřejmě zanechávalo nějaké stopy a těch stop si zřejmě všiml jeden z jejích učitelů, který využil toho, že Eliška byla tak trošku mimo nějaký kolektiv u nich ve třídě, začal se k ní chovat moc hezky, kupoval jí lízátka, to ona neznala, věnoval jí velkou pozornost, velkou péči,“ popisovala Urbanová.

„Až se jednoho dne stalo, že byli spolu sami v jedné třídě a on ji tam znásilnil. A představte si to, se vším - znovu se omlouvám za tu explicitu - všudy, co může jeden druhému v tomhle směru provést. Elišce bylo osm let. Přišlo se na to tak, že to na ní zanechalo nějaké fyzické následky, které později řešila její učitelka v družině. Nebylo to slovo proti slovu, prostě tam bylo úplně jasné, že se stalo to, co se stalo,“ říkala Urbanová. 

„Samozřejmě začalo nějaké trestní řízení, rodiče se styděli za to, co se stalo, takže pomalu Elišce rozmlouvali, aby vůbec o tom promluvila. Pan učitel dostal podmínku a dneska zřejmě i učí, protože nemáme platné zákony, které by mu v tom zabránily,“ upozornila.

Filipa znásilňoval nevlastní otec. Bál se to říct

Urbanová však otevřeně mluvila také o tom, že se to nemusí týkat „jen“ holčiček, ale samozřejmě i chlapců, i když čísla potvrzují, že častějšími oběťmi nebo přeživšími sexualizovaného násilí jsou ženy.

„Schválně mluvím o příběhu malého chlapce, který v předškolním věku byl znásilňován, to znamená, dělo se to opakovaně, svým nevlastním otcem. Ten člověk o pár let později měl nějaké jiné problémy se zákonem a uprchl do zahraničí, takže za to ani nebyl potrestán. Chlapec jménem Filip je dneska dospělý muž o něco starší než já, který o tom nikdy nepromluvil a možná bychom se měli zamyslet, proč,“ říkala ve Sněmovně Urbanová.

„Proč kluk, kterému se dělo to, co se dělo, v tak útlém věku, což také na něm muselo nějaké fyzické i psychické následky napáchat, proč to nikdy nikomu nemohl říct,“ pokračovala poslankyně STAN.

Osmiletá holčička nerozumí tomu, co jí ten hodný pán provádí...

Podle Urbanové však docházelo i k systémovým pochybením. „U dětí se špatně judikovalo to, co se jim reálně stalo, to, že se osmiletá holčička nebrání, protože opravdu nerozumí tomu, co jí ten hodný pán, který se k ní choval do té doby moc hezky, vlastně provádí, až najednou jí takhle fyzicky velice závažně ublíží. To neznamená, že když se nebrání, že je to v uvozovkách jenom pohlavní zneužití, tedy trestný čin, který předpokládá, že to to dítě chce,“ řekla Blesk Zprávám poslankyně Urbanová.

Redefinici znásilnění označuje Urbanová za „důležitý zákon, který říká, že když už se tedy prokáže, že někdo někoho znásilnil, třeba právě to dítě, tak bude velmi vážně potrestán“. Stejně tak důležitý je dle Urbanové i systém pomoci a ochrany oběti násilí.

„Je to systém, který když v nějaké své části, v nějakém svém článku, selže, tak selžou i ty ostatní články. Když nevěří lékař, tak nevěří ani policisté, protože řeknou ′no tak když to nemáte ve vašem zdravotním záznamu, tak se to asi nestalo′. Když nevěří policisté, tak všechno najednou skončí. A my jsme tady v nějakém stavu, kdy mnoho a mnoho let přeživší domácího či sexualizovaného násilí vůbec nechodili tyto trestné činy hlásit, protože žili v tom, že v manželství se to přece vůbec nemůže dít, nebo že to dítě si vymýšlí, to se přece vůbec nemohlo stát,“ říkala ve Sněmovně Urbanová.

„Já se dodnes setkávám s tím, že mi dospělí lidé, inteligentní, kterých si vážím, a já jim za to nemůžu vynadat, říkají - vždyť to přece nejde znásilnit šestiletou holčičku. No, bohužel to jde a děje se to,“ poukazovala Urbanová, která na několik dotazů odpověděla následně i Blesk Zprávám.

Urbanová: Děje se to často

Blesk Zprávy: Co hlavního se v rámci úpravy, která přešla Sněmovnou, mění v ochraně dětí? V čem je redefinice prospěšná?

Urbanová: Dnes pokud měl někdo sex s dítětem pod 12 let, tak systém zkoumal, jestli to dítě to náhodou nechtělo. Dnes už to zkoumat nebude, dnes to bude považovat automaticky za znásilnění, za což jsou mnohem přísnější tresty, než za jiné trestné činy - budou za to padat tresty od 5 do 12 let u každého dítěte, kterému to bylo provedeno do 12 let jeho věku.

Vy jste na plénu popisovala smutné i alarmující příběhy Elišky a Filipa. Když tyhle příběhy zprostředkováváte a setkáváte se s nimi, dějí se z vašeho pohledu tyhle hrůzy často a napomůže redefinice znásilnění, aby se děly méně?

My samozřejmě doufáme, že ano. Z mého pohledu se to děje velice často. Pokud chcete ubližovat dětem a jste sexuální predátor, tak není nic jednoduššího, než vést kroužek střílení šípů, nebo vyhlídnout si někoho v rodině u známého. Bohužel se to děje a není to malý počet, co se k nám dostává z minulosti, kdy se to vůbec neřešilo, a nebo se to řešilo a padla za to podmínka.

Já doufám, že to, co jsme schválili, způsobí nejenom to, že se pachatelé těchto trestných činů budou mnohem víc bát, že dostanou přísný trest, ale také, že o tom ti přeživší budou mnohem víc mluvit navenek právě proto, aby se to chování pachatelů odstranilo ze společnosti, aby se s nimi nějakým způsobem pracovalo.

Bylo jasně řečeno: Ne, znamená ne. Zároveň se i připomínal i jiný přístup v jiných zemích - ano znamená ano. Když si tyhle dva přístupy rozklíčujeme, kde je ten rozdíl?

Rozdíl je v tom, že stále zůstává poměrně velké břemeno na oběti trestného činu, která nějakým způsobem musela vyjádřit svoje ne - ať už tím, že to řekla, nebo že zakroutila hlavou, a nebo bude muset dokazovat, že tzv. zamrzla. Ale furt to bude na straně oběti.

U toho opačného principu „ano znamená ano“ hlavní důkazní břemeno přesouváme směrem k pachateli, který musí prokázat, že měl souhlas své oběti nebo partnera, se kterým on měl sex. To je hlavní rozdíl, nicméně je nutné říct, že to, co se dělo dodnes, že ke znásilnění se muselo použít tvrdé násilí, a proto mnoho znásilnění nebylo jako znásilnění vůbec judikováno, protože k té síle tam nedošlo, ať už díky tomu, že oběť zamrzla, nebo že se jako by „nepoprali“, tak tady ten posun je obrovský. Vůbec se neřeší, jestli někoho přeperete, ale řeší se, jestli jste měl jeho souhlas, či nesouhlas.

Video  Poslankyně Urbanová: Elišku (8) znásilnil učitel, Filipa nevlastní otec  - PSP ČR
Video se připravuje ...

Kokoška Tobolka ( 11. dubna 2024 06:07 )

A mělo by se o tom s dětmi mluvit ve škole co už je zneužívání atd samozřejmě ne jim předhazovat sexuální výchovu jaká už tu byla jak sexovat a podobně ale co jsou sexuální predátoři , co si muže dospělý k dítěti dovolit a co je zahranou, takové běžné povídání o tom co už je moc osobní a co ještě v pořádku ! Děti přece nejsou naše věci a rukojmí musíme je taky umět respektovat a zároveň chránit ne toho zneužívat !

Kokoška Tobolka ( 11. dubna 2024 06:02 )

Podle mě k zneužívání ve školách a v rodině dochází mnohem častěji než si umíme připustit! Sleduji občas děti v buse na zastávkách jejich chování a rodiče s dětmi když jsme na plaveckém bazéně a některého chování mi přijde absurdní! Myslím si to že ty rodiče hodně zneužívají své děti, že je mezi námi tolik exotů že kdyby to všechno vyšlo najevo tak by jsme se divili !

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa