Jednání vlády: NBÚ má nového šéfa, ministři probrali i navýšení minimální mzdy

Jmenování nynějšího bezpečnostního ředitele Úřadu vlády Jana Čuřína do čela NBÚ projednal před týdnem sněmovní bezpečnostní výbor, což je zákonná podmínka. Čuřín nahradí Jiřího Langa, který NBÚ vede zhruba sedm let a 11. března podal rezignaci. Čuřín by se měl ujmout funkce 1. května. Hlavním úkolem NBÚ je prověřování osob, které přicházejí do styku s utajovanými skutečnostmi, a prověřování firem, které se podílejí na strategických zakázkách.

Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden poslancům řekl, že Čuřín je vysoce kvalifikovaný odborník, který působí v oblasti utajovaných informací 14 let. Jurečka dnes doplnil, že příští šéf NBÚ má s bezpečnostní agendou bohaté zkušenosti. „Je to člověk, který splňuje veškeré požadavky na tuto funkci. Je držitelem prověrky stupně přísně tajné a certifikátu NATO Secret," dodal.

Vláda dnes schválila také novelu zákona o prezidentské kandeláři. Má zajistit zvolenému prezidentovi zázemí od voleb do nástupu do úřadu.

Růst minimální mzdy 

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy, uvedl na tiskové konferenci Jurečka. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou dnes schválila vláda. 

Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18.900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládalo vedle novely zákoníku práce také návrh zákona o integračním sociálním podniku či nařízení, které počítá se zvýšením příspěvku na zaměstnávání lidí s postižením ze 14.200 korun na 15.700 korun. Podle podkladů by letos bylo na výdaje potřeba asi o 1,4 miliardy korun víc. Ministerstvo financí má výhrady a doporučuje, aby podpora dosahovala 70 až 80 procent minimální mzdy. Pro letošek by částku neměnilo.

Změny v energetické legislativě 

Vláda dnes už podruhé odložila rozhodnutí o novém rozdělení výnosů z emisních povolenek, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Vláda už letos jednou jednání o povolenkách přerušila, důvodem jsou pokračující neshody mezi několika ministerstvy o přerozdělení peněz mezi ně. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) budou resorty jednat další až čtyři týdny, v případě nedohody počítá se schůzí lídrů koalice.

Emisní povolenky, jejichž předpokládaný výnos bude letos kolem 40 miliard korun, nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.

Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení.

Fialova vláda po výjezdním zasedání: Ústup zemědělcům? Ministry opět vítaly traktory

Vláda podle Síkely naopak schválila návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Novela by podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měla zlepšit řízení výkonové rovnováhy v soustavě, odběratelům by měla například umožnit regulaci spotřeby podle aktuálních cen energií. Dosud úprava těchto podmínek v české legislativě scházela, což komplikovalo její rozvoj.

Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle MPO nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

„Novela reaguje na aktualizaci pravidel trhu s elektřinou, a jedná se tedy o zásadní změny ukládání elektřiny, flexibilitu a agregaci, což je velmi důležité, aby mohli spotřebitelé do budoucna svoji spotřebu upravovat podle cen energií na trhu. To znamená, aby mohli spotřebovávat v době, kdy ceny nejsou nejvyšší, aby mohli lépe reagovat na spotřební špičky, které jsou samozřejmě spojeny s vyššími cenami energie,“ řekl Síkela v úterý ČTK.

Podle něj akumulace a agregace elektřiny umožní také snížit náklady na služby systémové rovnováhy, což by mohlo v budoucnu zlevnit regulovanou část energií. „Umožní snížit objem nákupů na tyto služby, což by se v konečném důsledku mělo projevit i v cenách energií,“ uvedl Síkela.

Další úpravy se zaměřují také na ochranu spotřebitele. Přibude tak například možnost odstoupit od fixovaných smluv v případě, že nákupní politika dodavatele bude proti pravidlům. Podle Síkely to zamezí případům, jako byl konec společnosti Bohemia Energy. 

Další protest zemědělců napříč Evropou: Přes 1500 traktorů v ulicích Česka, v Polsku zemřel člověk

Vláda dnes schválila také návrh zákona o veřejných kulturních institucích (VKI), který by měl umožnit jejich víceleté plánování a financování z více zdrojů. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Zákon podle něj vychází vstříc dlouhodobým potřebám kulturních institucí. Návrh počítá s platností zákona od 1. ledna 2025.

Koncept podle Baxy žije v českém kulturním prostředí zhruba 20 let, nikdy se ale nedostal do fáze funkčního paragrafového znění. Návrh zákona se podle něj inspiruje modely fungování v Rakousku, umožní víceleté financování nebo spoluzaložení kulturní instituce například dvěma samosprávami, řekl ministr kultury. Umožní také vzdálení pozice ředitele od zřizovatele, ředitel bude jmenován správní radou.