Inflace klesla na 2,3 procenta! Fiala se raduje: Konec zdražování a nejistoty z budoucnosti

• Meziroční inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta.
• Inflace dosáhla nejnižší hodnoty od března 2021. Pokles byl výraznější, než čekali analytici i ČNB, jejich odhady se pohybovaly kolem tří procent.
• Zpomalení inflace na 2,3 procenta znamená konec zdražování a konec nejistoty ohledně budoucnosti, uvedl na tiskovce premiér Petr Fiala(ODS). Podle něj k poklesu inflace přispěly i kroky vlády, zejména rozpočtová konsolidace a tlak na výrobce a obchodníky ke snížení cen.
• Letošní rok by měl podle odborníků přinést odeznění vysoké inflace z minulých let. Podle únorové prognózy ČNB dosáhne průměrná inflace 2,6 procenta, ministerstvo financí v lednu odhadovalo 3,1 procenta. Loni byla průměrná inflace 10,7 procenta, což byla třetí nejvyšší hodnota od vzniku Česka, předloni 15,1 procenta.

„Potvrzuje se to, co jsem občanům slíbil ve vánočním projevu, kdy jsem řekl, že ekonomická situace lidí i firem se bude zlepšovat. A to se potvrzuje na číslech lednové inflace, která je ve výši 2,3 procent. Je to skutečně dobrá zpráva,“ uvedl premiér Fiala na čtvrteční tiskovce.

„Co ta dobrá zpráva znamená? Znamená konec dvouletého zdražování a toho stresu, kterému byli vystaveni čeští občané firmy, znamená konec nejistotě z budoucnosti, konec zdražování. Vidíme to i na konkrétních položkách tak, jak se teď ukazují při hodnocení inflace. Připomenu jenom tolik diskutované ceny potravin. Potraviny meziročně zlevnily o téměř 4 procenta,“ poznamenal Fiala. 

„Nízká inflace také znamená, že se letos zlevní úvěry, to pomůže opět lidem, pomůže to firmám i celé ekonomice. Očekává také - a na tom je shoda prakticky všech expertů - růst reálných mezd, tedy něco, co lidé přímo pocítí na svých rozpočtech. Ta cesta k takto nízké inflaci jednoduchá určitě nebyla, ale společně jsme to zvládli,“ vzkázal Fiala.

Fiala: Za Babiše byla 6,6 procenta

„Hodnota lednové inflace je nejnižší od března roku 2021 a je téměř třetinová proti tomu, jakou inflaci převzala naše vláda v prosinci 2021 po Andreji Babišovi, kdy inflace byla 6,6 procent. Ta zpráva je radostná, je důležitá, znamená skutečně dobrý výhled, optimistický výhled ro roku 2024. Je to důkaz toho, že situace se zlepšuje,“ podotkl Fiala.

A pokračoval dál: „Já jsem určitě ten poslední, kdo by si připisoval všechny zásluhy a připisoval všechny zásluhy vládě, samozřejmě inflace je ovlivněná celou řadou faktorů, jsou zde i další i klíčoví hráči, kteří mají vliv na to, jak se inflace vyvíjí doplnil.“ Vyzdvihl však opatření vlády - mj. ozdravení veřejných financí pomocí konsolidačního balíčku.

Fiala vedle snižování veřejných výdajů zmínil snahu řešit v Evropské unii vysoké ceny energií a tlak na výrobce i prodejce, aby tlačili ceny dolů a v Česku nebylo dráž než v jiných zemích EU.

Opatření, které kabinet přijímal, podle premiéra nikdy nevedla k tomu, čemu byli v kritických chvílích vystaveni občané některých jiných evropských zemí. „Všechna opatření jsme dělali tak, aby nedošlo třeba k tomu, že bude nedostatek pohonných hmot. U nás nikdy taková situace nebyla zaznamenána,“ dodal Fiala.

Dobrá zpráva o inflaci: Výrazně klesla! Analytici ji čekají pod 3 procenty, potraviny mírně zlevnily

„Inflace je nejnižší od března 2021. V letošním roce se očekává mírný ekonomický růst a zároveň růst reálných mezd o pět až deset procent. Přesto očekávám, že opoziční strašení nabere na obrátkách, aby příznivou realitu překryli černými scénáři. Jiný program už dávno nemají,“ uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Inflace je sice stále nad dvouprocentním cílem České národní banky, ale značně se mu přiblížila. Přesně na dvou procentech byla inflace naposledy na konci roku 2018 a ve stejný rok na jaře byla i pod hranicí dvou procent. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta.

Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Za poklesem inflace stála také podle vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavly Šedivé vyšší srovnávací základna v loňském roce.

Kalousek: Můžeme se opatrně radovat

„Meziroční inflace klesla na 2,3 %, těsně k našemu cíli. Měnová politika tedy byla v roce 2022 i 2023 dostatečně přísná. Není ale vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na 2 %. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu,“ upozorňuje viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

„Meziroční lednový pokles inflace na 2,3% je dobrá zpráva, ze které se všichni můžeme opatrně radovat. Občané, vláda i opozice. Hádky politiků, čí je to zásluha, jsou ale úsměvné,“ poznamenal na sociální síti X exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Kovanda: Inflace v ČR nižší než v eurozóně

„Lednová inflace do značné míry určí i letos, podobně jako loni, úroveň celkové inflace, tedy průměrné celoroční míry inflace,“ upozornil v komentáři na sociální síti X ekonom Lukáš Kovanda. 

„Stěžejním důvodem přijatelné lednové míry inflace je ale odeznění efektu energetického úsporného tarifu, jenž v posledních třech měsících roku 2022 inflaci statisticky snížil, takže ji v posledních třech měsících loňska zase v meziročním pohledu opticky navyšoval. Tato zkreslení však už z letošní lednové inflace vymizela, což výrazně přispívá k citelnému poklesu meziroční inflace mezi prosincem 2023 (6,9 procenta) a lednem 2024 (ona 2,3 procenta).

„Inflace v ČR je tedy nižší než na Slovensku (předběžný údaj Eurostatu je 4,3 procenta, dle slovenských statistiků je 3,9 procenta,), v Rakousku (Eurostat má rovněž 4,3 procenta), v Polsku (odhad trhu je 4,1 procenta,) i než v Maďarsku (tam již lednová inflace byla zveřejněna, činí 3,8 procenta,). V Německu je lednová inflace podle tamních statistiků 2,9 procenta, a podle odhadu Eurostatu 3,1 procenta. V celé eurozóně byla lednová inflace 2,8 %, jak plyne z předběžných údajů Eurostatu. Inflace v Česku tedy je nižší než v eurozóně,“ dodal Kovanda.

„Dnes můžeme slavit den, kdy byla poražena vysoká inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu 2024 se pohyboval na úrovni 2,3 procenta. Tím se inflace vrátila zpět do svého tolerančního pásma a výrazně se přiblížila ke svému cíli ve výši 2,0 procenta. Aktuální úroveň inflace je nejnižší od března 2021. Inflační epizodu, kterou jsme v minulých letech prožívali, můžeme tedy považovat za ukončenou,“ poznamenal ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

„Díky nízké inflaci lze očekávat, že Česká národní banka bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což pomůže nastartovat českou ekonomiku. Při snižování úrokových sazeb však může docházet k oslabování kurzu koruny. V takovém případě by mohlo docházet k navyšování cen dovážených produktů,“ upozornil ve svém komentáři.

Guvernér ČNB: Jádrová inflace je stále vysoká

„Nová bankovní rada začala svou práci v červenci 2022 – tehdy byla meziroční inflace 17,5 procenta. Změnili jsme strategii měnové politiky. A podařilo se inflaci podstatně snížit,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.

Mírní přitom očekávání ohledně klesání úrokových sazeb. „Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny je proinflační riziko. Deficit veřejných financí je proinflační riziko. To jsou argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit. Očekáváme, že sazby budou na vyšší úrovni, než jsme byli zvyklí posledních více než 10 let,“ dodal.