„Už tady nefňukejte!“ Poslanci ukončí hádky o volby v cizině. Opozice odešla ze sálu

Poslanci by měli ve čtvrtek hlasovat nejprve o návrhu opozičního hnutí SPD na zamítnutí předlohy a o návrhu opozičního ANO na její vrácení předkladatelům k přepracování. Očekává se, že opozice vzhledem ke koaliční většině neuspěje. Následně by Sněmovna postoupila volební novelu k projednání do výborů.

Dolní parlamentní komora jednala k dnešním 19:00 o korespondenční volbě zhruba 52,5 hodiny čistého času od zahájení mimořádné schůze ve středu minulého týdne. K závěru prvního čtení by poslanci měli dospět šestý jednací den.

Délka poslanecké debaty o korespondenční volbě přesáhla dnes odpoledne celkem 50 hodin čistého času. Počet přihlášek do diskuse klesá pozvolna. Debatu, v níž je ještě 57 poslaneckých přihlášek, přerušila dnes ve 14:00 hodinová obědová přestávka. Značnou část dopoledního sněmovního jednání vyplnily spory prostřednictvím krátkých, nejvýše dvouminutových poznámek, které opozici posloužily i k reakcím na vystoupení pirátských ministrů Jana Lipavského a Michala Šalomouna.

Do 17:00 klesl počet přihlášek od rána o 14 z původních 64. Poslanci mohou mluvit z úterního sněmovního verdiktu jen dvakrát deset minut. Omezení se ale nevztahuje na řečníky s přednostním právem ani na takzvané faktické poznámky. Martin Kukla (ANO) vyjádřil obavy z toho, že koalice nechá Sněmovnu rozhodnout o stanovení pevného termínu hlasování. „To by byl vrchol arogance a potlačení demokracie,“ uvedl. Předloha je v prvním čtení. Pokud v jeho v závěru úvodního kola odolá opozičním návrhům na její zamítnutí a na vrácení autorům k přepracování, zamíří k posouzení do výborů.

Poslankyně SPD Karla Maříková míní, že hlasování poštou sníží důvěru ve volební výsledek. „Je-li současný volební systém funkční, proč ho měnit,“ poznamenala. Roman Kubíček z hnutí ANO pokládá za „největší faul“, že vládním stranám nejde o voliče, kteří to mají daleko k volebním urnám na zastupitelských úřadech. „Ne, to je jim ukradené, jde jim pouze o ty hlasy,“ soudí.

Mnoho reakcí vyvolalo vystoupení Josefa Fleka z vládního hnutí STAN, jenž se vrátil ke čtvrtečnímu, téměř 11hodinovému obstrukčnímu projevu lídra SPD Tomia Okamury. Byl to podle Fleka promarněný čas, kdy se Sněmovna mohla věnovat tématu korespondenčního hlasování věcně. Okamurova obstrukce tak nemířila jen proti koalici, ale i proti opozičním poslancům.

„Tato rozprava opět přesvědčuje o tom, jak nešťastným způsobem jsou využívány faktické poznámky,“ konstatoval předseda poslanců ODS Marek Benda. Mluvil o „brutálním“ obcházení jednacího řádu a předbíhání poslanců přihlášených do řádné debaty.

Bendovi za opozici oponoval mezi jinými místopředseda klubu ANO Richard Brabec. Vystoupení některých řečníků z vládního tábora podle něho dodala opozici „střelivo k reakcím“. „Já je považuju za požehnání pro opozici,“ uvedl. A pokud do Sněmovny dorazí odpovědní ministři, opozice se je „snaží vytěžit maximálně“, dodal.

K běžné debatě se poslanci vrátili v podstatě až po poledni. Do přestávky klesl počet přihlášek od rána o sedm z původních 64, byť poslanci mohou mluvit z úterního sněmovního verdiktu jen dvakrát deset minut.

U řečniště se střídali zejména opoziční řečníci. Například Radek Rozvoral (SPD) vinil koaliční strany z toho, že neudělaly nic pro zlepšení života obyvatel, činily spíš opačné kroky. Ztratily tím podle něho část možných voličů a prosazováním korespondenční volby si chtějí narychlo zajistit nové ze zahraničí.

Spory o čas a „zprostředkované informace„

Obdobně se vyjádřil Rozvoralův kolega z hnutí Zdeněk Kettner. „Korespondenční volba je jedním z umělých problémů, které odvádějí naši energii, náš čas od skutečných problémů,“ uvedl. Další z poslanců SPD Jiří Kobza znovu připomněl jinou koaliční novelu rozšiřující okruh potomků emigrantů, kteří by mohli získat české občanství zjednodušeně prohlášením. Vládní strany si tak podle něho chtějí „vyrobit“ nové voliče. Igor Henrych z hnutí ANO zase upozorňoval na to že Češi žijící v cizině mají o situaci v Česku jen zprostředkované informace.

Korespondenční volby se naopak zastal lidovec Miroslav Zborovský (KDU-ČSL), jde podle něho o zvýšení komfortu hlasování. „Proč by měla cesta k volební urně trvat desítky hodin nebo i několik dnů?“ tázal se s ohledem na někdy značné vzdálenosti, které musejí někteří čeští občané v cizině kvůli hlasování na zastupitelských úřadech překonat.

Koaliční většina prosadila už ráno i pro dnešní páté dějství úvodní debaty o koaliční předloze možnost nočního sněmovního jednání. Stejně postupovala v úterý, kdy ale dolní komora na základě dohody předsedů klubů přerušila jednání hodinu po půlnoci na dnešek.

Sněmovna v úterý z iniciativy vládního tábora poslanecká vystoupení omezila. Poslanci bez přednostního práva mohou promluvit nejvýše dvakrát po deseti minutách. K debatám ale často využívají takzvané faktické poznámky ohraničené dvěma minutami.

Silné opoziční protesty vyvolalo původně schválené řečnické omezení, když je koalice nechala vztáhnout i na tyto krátké poznámky. Sněmovna později na návrh vládní většiny původní usnesení zrušila a přijala běžnější zkrácení doby pro vystoupení poslanců.

„Já nejsem žádný Fidel Castro ani Gándhí, prostě nechtěl jsem tady hovořit osm nebo deset hodin, ale prostě kdybyste nás neomezili v tom našem právu a nesnížili nám to na těch dvakrát 10 minut, tak jsme mohli třeba více argumentů vznést, abychom vás třeba nalomili,“ říkal poslanec Hubert Lang (ANO).

Bělobrádek: Nefňukejte rady!

„Chci zareagovat na kolegu Langa, on už tady minule, před několika měsíci hovořil o tom, že je hanba, že omezujeme dobu na projev omezení řečnické doby. On to tenkrát nazval, že to je ze strany vládní koalice hanba. Dneska opět tady fňukal,“ uvedl exšéf lidovů Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

„Není to žádná hanba. Je to zcela demokratická záležitost podle jednacího řádu. Tak už tady nefňukejte!“ dodal.

Lipavský: Volba nebude možná ve válečných oblastech

Volba poštou vyjde podle hrubých odhadů na 15 milionů Kč, jde o náklady na distribuci volebních sad. Další místnosti by byly drahé, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Korespondenční volba nebude možná ve válečných oblastech, uvedl vedle toho Lipavský. Ministerstvo se podle něj soustředí na státy, v nichž žije nejvíc Čechů.

„Skutečně je pravdou, že může nastat situace, že existují země, kde prostě vyhodnotíme, že poštovní služby není možné využít. A to jsou přesně země, kde třeba jsou válečné zóny, nebo třeba to můžou být nějaké oblasti těch zemí,“ uvedl Lipavský. 

„My se bavíme o tom, že máme v Německu zhruba 100 tisíc českých občanů, Velká Británie - 80 až 100 tisíc občanů, Spojené státy Americké - 60 až 70 tisíc občanů, Kanada - 50 až 60 tisíc občanů, Austrálie - 30 tisíc, Rakousko - 30 tisíc, Švýcarsko 20 až 30 tisíc, Irsko - 20 tisíc, Itálie 20 až 30 tisíc, Španělsko - 20 tisíc, Francie - 20 až 30 tisíc, Argentina - 30 tisíc krajanů, Izrael 20 až 30 tisíc občanů, většinou mají dvojí občanství,“ vypočítával ministr.

Babišova zoufale nepraktická ptákovina. Češi v zahraničí kritizují nápad jezdit volit domů

Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby opakovaně poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Nesouhlasí s častými tvrzeními opozičních zástupců, podle nichž hlasování poštou nezaručí tajnost a svobodnou volbu ani to, že bude osobní.

Poslanci opozice také tvrdí, že koalice prosazuje korespondenční volbu účelově ve svůj prospěch jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale. Naopak z vládního tábora zní hlasy, že dvojice opozičních hnutí tento způsob hlasování nechce kvůli slabé podpoře u voličů v zahraničí.

Při posledních sněmovních volbách v roce 2021 mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich. Korespondenční hlasování by se mohlo týkat podle vlády kolem půl milionu českých občanů žijících v zahraničí. Předkladatelé v důvodové zprávě novely píšou, že jejich zájem o volbu poštou nelze předem odhadnout.