Lipavský varuje: Když Ukrajina padne, máme Putina u hranic! Musíme Rusy držet co nejdál
Organizace spojených národů (OSN) je fórem, ve kterém může Česko prezentovat své názory a postoje k projednávaným otázkám. Nelze si ale od organizace slibovat věci, které nikdy nemůže naplnit. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Nelze očekávat, že se na půdě OSN vždy odehraje něco, s čím by česká politika musela plně souznít, míní.
V polovině prosince Valné shromáždění OSN (VS OSN) schválilo převážnou většinou rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky, Spojených států a Izraele. Rezoluce VS OSN nejsou právně závazné.
„Myslím, že to je otázka principu. V celé řadě rezolucí například chybí odsouzení Hamásu jako teroristické organizace nebo útoku ze 7. října. To potom posouvá kontext rezolucí trochu mimo vidění celého konfliktu na Blízkém východě v tom smyslu, že nejenom, že Izrael má právo na sebeobranu, ale je potřeba také rozumět tomu, proč se tam ty akce odehrávají,“ řekl Lipavský.
Lipavský: Žádné přehnané naděje
Vše je podle něj limitováno i Radou bezpečnosti OSN, kde pět vítězných mocností druhé světové války má právo veta. „Nemá smysl do OSN vkládat přehnané naděje. Nelze očekávat, že se tam vždy odehraje něco, s čím by třeba politika našeho státu musela plně souznít. Na druhou stranu nám to dává možnost se k těm věcem vyjádřit a částečně je také ovlivnit,“ poznamenal.
„Je tam celá řada agend, které jsou globálně důležité, ať už je to klimatická změna, práva žen, nebo vyrovnávání rozdílu mezi zeměmi, rozvojová problematika a humanitární otázky. Takže asi je relativně jednoduché zkritizovat OSN, ale spíš je potřeba si nastavit očekávání a podle toho také s tím pracovat,“ dodal ministr.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v říjnu vyzvala k vystoupení ČR z OSN, a to kvůli podobě tehdejší rezoluce vyzývající mimo jiné k humanitárnímu příměří mezi hnutím Hamás a Izraelem. Prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) i Lipavský takový krok odmítli.
Dánské ministerstvo zahraničních věcí vydalo prohlášení v souvislosti s ruským raketovým útokem, při kterém byli zraněni humanitární pracovníci z Dánské rady pro uprchlíky poblíž Černigova.
Ukrajina tvrdí, že při ruském útoku byli zabiti nejméně dva lidé a pět dalších zraněno. Zaměstnanci humanitární organizace se podíleli na odminování, informují regionální úřady.
Ruské ministerstvo obrany bez jakýchkoli důkazů tvrdí, že jeho Iskander zasáhl ukrajinskou bojovou posádku, která se údajně připravovala k odpálení dronů. Dánské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že útok byl zaměřen na zaměstnance Dánské rady pro uprchlíky.
„Jen další důkaz, že Putin nemá v úmyslu ukončit tuhle agresivní válku,“ uvedlo Dánské ministerstvo zahraničních věcí na síti X.
Britské noviny Financial Times s odvoláním na informované zdroje píší, že se USA rozhodly omezit financování programů zaměřených na pomoc ozbrojeným silám členských států NATO sousedících s Ruskem.
Podle FT jsou hlavními příjemci takové pomoci Estonsko, Lotyšsko a Litva. Zdroje uvádí, že v rámci programu známého jako Sekce 333 obdržely evropské země v letech 2018–2022 1,6 miliardy dolarů, což představuje přibližně 29 % celkových finančních prostředků přidělených všem zemím na celém světě.
„Nejdříve musíme dospět k nějaké podobě příměří, respektive míru, jaký by byl mandát těch jednotek a pak se samozřejmě můžeme bavit o konkrétním podílu jednotlivých zemí. Česká republika je připravena se nějakou formou na tom podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka,“ řekl premiér Petr Fiala na předvolebním mítinku v Pardubicích o dnešním jednání koalice ochotných, ke kterému se připojil virtuálně.
Tak co?Jak se osvědčil flora,stál za ty prachy? 😃