Pavla v Paříži u vánočního stromku přijal Macron a zmínil vděk. A s Havlovou odhalil lavičku exprezidenta

Petr Pavel ve středu 20. prosince odletěl do Paříže, opět ho doprovází i první dáma. Ve Francii přistál ještě dopoledne a zamířil na českou ambasádu poblíž Eiffelovy věže. Tam dostal souhrn informací nejen od zástupců velvyslanectví či dalších pracovníků působících v místních organizacích.

Hlavní body programu ho tedy čekaly až po poledni. První zastávkou byla pařížská Invalidovna, místo, kde se léčili váleční veteráni. Tam ho první dáma Eva Pavlová manžela doprovodila, po zbytek dne už však měla vlastní program a Pavel pokračoval sám. 

Vánoční přivítání s Macronem

K tomu nejdůležitějšímu došlo hned poté, v brzkém odpoledni zamířil Pavel do Elysejského paláce. Setkal se tam s prezidentem Emmanuelem Macronem, který byl znovuzvolen v roce 2022, a ve své funkci tak zůstane až do roku 2027. „Měli jsme spolu nejprve dlouhou diskusi u pracovního oběda, následně krátké setkání ve dvou,“ řekl Pavel později během briefingu. A společné jednání se nakonec protáhlo déle, než se očekávalo. 

Pavel řekl, co má Fialova vláda zlepšit. Zmínil i prověrku pro Koláře a na Hrad míří žena z ČT

Ale prezidenti se krátce vyjádřili ještě před setkáním. Macron mimo jiné okomentoval například plánované odhalení lavičky Václava Havla před českým velvyslanectvím. „Byl to velký myslitel naší země (Havel, pozn. red.). Vzpomínám i na Milana Kunderu,“ řekl Macron.

Po jednání pak řekl, že českého prezidenta pojí s Francii speciální vztah. „Právě díky vašemu zásahu bylo možno zachránit padesátku francouzských vojáků, kteří během války v Jugoslávii se ocitli v pasti a byli ohroženi na životě. Za toto vám byla udělena čestná legie. Vy jste byl velkou většinou zvolen na post prezidenta České republiky a já vám teď chci říci, že jsme velice vděční a že k vám cítím přátelství. A chci vám to říci tímhle oficiálním způsobem,“ řekl.

„Českou republiku a Francii pojí vynikající vztahy, Francie stála v roce 1918 u zrodu české státnosti, v paměti zůstává i silné gesto prezidenta Françoise Miterranda, který se v roce 1988 v Praze sešel s československými disidenty včetně pozdějšího prezidenta Václava Havla," sdělil následně Pavel. 

„Jsem moc rád, že jsme našli tuto příležitost ještě v prvním roce mého prezidentství," pokračoval. 

Zmínil i Ukrajinu a rizika v případě ruského vítězství. „V důsledku Putinovy agrese máme velmi blízký názor na význam rozšíření Evropské unie o další země. Cením si také shody ohledně podpory Ukrajině,“ uvedl prezident, který promluvil i o společném pohledu na situaci na Blízkém Východě nebo v souvislosti s jadernou energetikou.  

Dárek pro Macrona a slova o Rusech na olympiádě 

Pavel zůstane v Paříži do čtvrtka, tou dobou už ale bude Macron v Jordánsku. 21. prosince ale rovněž slaví narozeniny. Přestože se prezidenti předem domluvili, že to bude bez darů, Pavel prý neodolal. „Samozřejmě jsem věděl o tom, že má zítra narozeniny, neodolal jsem a dostal dnes ode mě svazek knížek Milana Kundery, což ho mimořádně potěšilo,“ uvedl později na briefingu pro novináře pro CNN Prima News. 

Pro Blesk Zprávy se Pavel vyjádřil k tomu, jak vnímá to, že Mezinárodní olympijský výbor nezakázal Rusům a Bělorusům navzdory válce na Ukrajině účastnit se příští olympiády. Ta se totiž bude příští rok konat právě v Paříži. 

„To jsme určitě neřešili (s Macronem - pozn. red.). Nevím, jestli by měla podniknout Francie (kroky - pozn. red.), a ani bych jí to nechtěl doporučovat. Můj ryze osobní názor je, že dokud Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině, dokud porušuje mnoho norem mezinárodního práva, mimo jiné i ty, které samo podepsalo, pak by nemělo mít účast na olympijských hrách, protože to diskredituje olympijskou myšlenku," uvedl. 

„Kdybych měl shrnout obsah, tak si moc vážím otevřenosti, se kterou jsme jednání vedli, ve které se ukázal nejen reálný zájem Francie o náš region, o Českou republiku," řekl rovněž novinářům Pavel. Prezidenti řešili i bezpečnostní otázky. 

Tiskový briefing Petra Pavla v Paříži. (20. 12. 2023) | Blesk

„Myslím, že v tom obecném pojetí posílené evropské autonomie v oblasti obrany se shodneme  Všichni dobře víme, a zvlášt ti, co jsme fungovali v NATO, že řadu schopností dnes v Evropě nemáme. A jsou to schopnosti, které jsou naprosto kritické pro to, abychom byli úspěšní nejen v obhajování našich zájmů, ale také v tom, abychom byli dostatečně věrohodní pokud jde o odstrašní případných agresorů," odpověděl pak Pavel na dotaz České televize.

Dnes mají takové možnosti podle něj především Spojené státy, Evropská Unie na ně v posledních desetiletích rezignovala. 

„Pokud se budeme bavit o tom, že by Evropa měla mít tyto schopnosti, aby byla v případě potřeby nezávislá na Spojených státech, tak je to naprosto v pořádku a jsem přesvědčen, že to bude i v zájmu Spojených států, pokud Evropa v tomto smyslu dospěje a bude schopná se o to postarat sama, pokud Spojené státy budou mít potřebu konat kdekoliv jinde nebo nebudou schopny poskytnout takovou pomoc Evropě," dodal s tím, že by se to mohlo týkat posilováním pilíře NATO a EU ve spojení s NATO. 

Návštěva parlamentu

Odpoledne český prezident částečně zasvětil energetice. Šel totiž na schůzku s vedením projektu Nuward, která se zaměřuje na malé modulární reaktory. S Pavlem tak do Paříže zamířila i „jaderná lady“ Dana Drábová. A nejen ona. 

Na závěr dne Pavel slavnostně uvedl další lavičku Václava Havla ve Francii, a proto jela s delegací rovněž bývalá první dáma Dagmar Havlová. Během uveden lavičky se také ukázalo, že Pavlovi jsou pozváni na zmiňovanou letní olympiádu. 

Uvedení lavičky Václava Havla v Paříži za přítomnosti Dášy Havlové. (20. 12. 2023) | Blesk

Pak se Pavel setkal s krajany. Prezident zůstane v Paříži do čtvrtka, kdy naváže na politické schůzky. Předtím ale započne den tím, že se zastaví u pamětní desky věnované československým dobrovolníkům a položí u ní věnec. Následně ho uvítá premiérka Élisabeth Borneová, po ni předsedkyně Národního shromáždění, tedy francouzské dolní komory, Yaël Braun-Pivet.