18°C
Schůzka „nejvyšších“ na Hradě: O čem Pavel, šéfové komor, Fiala a Lipavský jednali?
Nejvyšší ústavní činitelé se dnes na Pražském hradě sešli k diskusi o zahraniční politice. Původně se měla schůzka konat v polovině listopadu, kvůli tehdejší nemoci premiéra Petra Fialy (ODS) ale byla odložena. Na setkání za prezidentem Petrem Pavlem vedle něj dorazila šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Před 11:00 se ústavní činitelé vyjádřili pro novináře, které Blesk.cz přinesl živě.
„Chci ocenit že se setkáváme, že se setkáváme v naprosto věcné a konkrétní atmosféře, protože nebylo tomu tak vždycky zvykem, a zvlášť v situaci, ve které se dnes nacházíme, je detailní koordinace zahraniční a bezpečnostní politiky naprosto zásadní," řekl na úvod prezident Petr Pavel. Ústavní činitelé prošli seznam zahraničních i domácích návštěv, řešili také Ukrajinu a Blízký Východ.
„Ve všech zásadních otázkách jsme dospěli ke shodě," řekl prezident Pavel, který v rámci zahraničních cest ještě letos zamíří do Francie. Během dotazů novinářů Pavel odpovídal na to, jestli bude mít Česká republika nového velvyslance v Moskvě. Ten současný, Vítězslav Pivoňka, totiž již delší několik měsíců pobývá v Česku a v Rusku působí zástupce velvyslance Jiří Čistecký.
Podle prezidenta se také na této otázce ústavní činitelé shodli. „Je to závislé na vývoji situace. Je normální mít v dalších zemích, se kterými chceme vztahy, mít velvyslance. Není ale normální, když některá země vede agresivní válku v jiné zemi,“ vysvětlil Pavel. V dlouhodobějším horizontu by však post velvyslance měl být obsazen i v Rusku, dodal.
Pavel se dříve k otázce nového ambasadora v Moskvě vyjadřoval zdrženlivěji než například ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dnes prezident řekl, že zásadní neshoda o tom, zda obsadit post, nebyla, řešilo se ale, v jakém časovém sledu.
„Je rozumné tady postupovat i v souladu s našimi spojenci,“ uvedl rovněž premiér Petr Fiala (ODS) k otázce českého velvylsance v Moskvě. „Připomínám, že třeba včera v Moskvě předávali pověřovací listiny zástupci řady států i z Evropy," sdělil.
„Navenek jsme natolik úspěšní, nakolik jsme doma jednotní," řekl poté premiér. Fiala v příštím roce zamíří do Indie a připravuje se rovněž cesta do Španělska a Itálie, která by měla proběhnout v prvním pololetí příštího roku.
Fiala: Kdo tomu nerozumí, ať si vzpomene na Krym
Novináři se ústavních činitelů dotazovali rovněž na podporu Ukrajiny. Ústavní činitelé se shodují v podpoře Ukrajiny, aby dosáhla maximum svých cílů, řekl Pavel. Rusko nesmí mít pocit, že agresivní postup vede k cíli.
Podle Pavla se pro některé občany či nezodpovědné politiky stala podpora Ukrajiny “iritujícím faktorem". „Je především motivována tím, z čeho máme oprávněné obavy, to je agresivní Rusko, které nebude respektovat mezinárodní právní řád," uvedl prezident.
Premiér Fiala se obává, že by v opačném případě Rusko mohlo být na hranicích se Slovenskem. „To žádný rozumný člověk nemůže připustit... Kdo tomu nerozumí, ať si vzpomene na Krym," řekl. Česko je opatrné ohledně zvyšování unijního víceletého finančního rámce, patří ale mezi státy, které v něm chtějí růst pomoci Ukrajině, uvedl rovněž Fiala.
Pekarová příští rok navštíví Británii či Arménii
„Jsem přesvědčen, že je nutné upevňovat hospodářské vztahy uvnitř EU a tím posilovat naší konkurenceschopnost a nezávislost například na surovinách nebo produktech ze zemí mimo EU, včetně zemí, které mají autoritářské režimy," uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Ocenil například vztahy Česka s Německem, a to i ty mezi jednotlivými regiony, třeba se Saskem. .
„Jsem rád, že budeme nadále podporvat vstup Rumunska do Schengenu," dodal rovněž Vystrčil.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09) promluvila o návštěvě Ukrajiny a Izraele, kde byla právě s Vystrčilem. „I o těchto svých společných cestách jsme referovali všem zúčastněným,“ řekla. Příští rok se chystá navštívit Velkou Británii, Arménii nebo baltské země.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zmínil mimo jiné to, že Česká republika příští rok oslaví kulatá členství v Evropské Unii a NATO.
Příští setkání na jaře
Další takové setkání plánují ústavní činitelé na jaře příštího roku, předtím se konalo v květnu. Fiala po středečním jednání vlády v Bučovicích na Vyškovsku uvedl, že je o koordinaci zahraniční politiky nutné hovořit. Šéf diplomacie Lipavský očekával širokou diskusi o všech tématech. Je pro něj důležité slyšet, co ústavní činitelé vnímají jako zahraničněpolitické priority, aby podle toho mohlo pracovat i ministerstvo zahraničí.
První schůzka nejvyšších ústavních činitelů po Pavlově lednovém zvolení se konala v únoru ještě předtím, než nový prezident nastoupil do úřadu. Ústavní činitelé se tehdy dohodli, že by se měli setkávat pravidelně jednou za čtvrt roku a koordinovat aktivity ve vnitřní i zahraniční politice. Koncem května se věnovali vztahům se sousedními státy, Ukrajině, ale i Číně a Tchaj-wanu.
Podobný formát jednání v minulosti pořádal také bývalý prezident Miloš Zeman. Kvůli politickým sporům ale na schůzky přestal zvát Vystrčila nebo ministry zahraničí a po předloňských sněmovních volbách setkávání neobnovil.
Že by jednali aby si zase taky přidali ?Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho .
Reálná mzda se v Česku v letošním třetím čtvrtletí propadla už osmé čtvrtletí v řadě. To je suverénně nejvytrvalejší a nejsoustavnější pokles reálných mezd – a tedy životní úrovně lidí – v celé novodobé historii ČR. Dosud se reálném vyjádření mzdy propadaly nejdéle čtyři čtvrtletí v řadě, a to po měnovém otřesu a následné krizi let 1997 a 1998.
V letošním třetím čtvrtletí však propad reálných mezd citelně zpomalil. Meziročně vykázal úroveň minus 0,8 procenta, takže se jedná vlastně o nejlepší výsledek reálných mezd, resp. jejich nejslabší meziroční pokles, za celé období od poledního čtvrtletí roku 2021. Loni ve druhém a třetím čtvrtletí se reálné mzdy propadaly i o více než deset procent.