Velký přehled: Odložené operace i vyšetření. Takhle nemocnice omezí v prosinci provoz

Výpovědi lékařů z přesčasů omezí v Karlovarském kraji zřejmě jen provoz dětského oddělení v nemocnici Karlovy Vary. V Karlovarské krajské nemocnici, pod kterou spadá kromě karlovarské nemocnice také chebská, se k výpovědím z dobrovolné přesčasové práce přidaly téměř tři desítky lékařů. S omezením plánované péče se ke konci roku nepočítá, informoval ČTK ředitel Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Josef März.

Dětské oddělení karlovarské nemocnice bude zavřené zřejmě posledních devět dní v roce. V provozu zůstane novorozenecké oddělení a centrum intenzivní péče pro nedonošené novorozence. „Měli jsme na toto téma diskusi s nemocnicí v Sokolově a v Chebu tak, aby zůstala zachována alespoň dvě lůžková oddělení v kraji. Zároveň naši zaměstnanci částečně v Sokolově vypomůžou tak, aby ten provoz byl rozmělněn. Bude také prodloužená doba dětské pohotovosti v Karlových Varech,“ uvedl März.

V Karlových Varech podali lékaři výpovědi z přesčasů také na oddělení ARO, kde ale provoz omezený nebude. V chebské nemocnici se to týká interního oddělení, kde jsou služby už také obsazené na celý měsíc. Na chebské chirurgii bude zavedený směnný provoz tak, aby byla akutní i lůžková péče ke konci roku zajištěná.

Vedení nemocnice neočekává, že by se omezení provozu prodloužilo i do příštího roku. Záleží to ale na tom, jak dopadnou jednání Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví. „Už ale řešíme v rámci rozpočtu nemocnice případné navýšení ceny za služby tak, abychom dospěli k nějakému konsenzu,“ řekl ředitel.

Sokolovská nemocnice, která je součástí skupiny Penta Hospitals, omezení provozu kvůli stávce nepředpokládá. S lékaři, kteří požadavky odborů a komory podporují, vedení nemocnice podle mluvčího Vladislava Podrackého individuálně jedná. „Měli bychom tak být schopni případně přijmout i pacienty, kteří by jinak mířili do nemocnic, které provoz omezí. Jsme ale limitováni kapacitou našich oddělení, když se vyčerpá, museli bychom se obracet i na vzdálenější nemocnice. A samozřejmě můžeme přijmout jen pacienty oddělení, která v nemocnici máme,“ doplnil Podracký.

Některé jihočeské nemocnice mohou od prosince omezit plánované operace. Důvodem je to, že část lékařů odmítá sloužit přesčasy. Chod nemocnic by to však nemělo zásadně ovlivnit a pacienti žádnou změnu prakticky nezaznamenají, vyplývá z ankety ČTK.

„Neodkladná péče bude zajištěna. Rovněž zajistíme chod všech lůžkových oddělení. K omezení provozu může dojít v určité míře u některých plánovaných zákroků, v ambulantní péči a v odborných poradnách,“ řekl předseda představenstva holdingu Jihočeské nemocnice Petr Studenovský. Podle něj je v každé z nemocnic situace jiná a podle toho vedení nastaví potřebná opatření. „Další postup bude závislý na výsledcích jednání na centrální úrovni,“ dodal Studenovský.

Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) je situace v kraji jiná než jinde v republice, protože v regionu není státní nemocnice. „Proto zde máme jiný mzdový systém. Ukazuje se síla a výhoda toho, pokud nemocnice sdružuje krajský holding,“ uvedl Kuba. Jediným akcionářem společnosti Jihočeské nemocnice je krajská rada. V Českých Budějovicích neočekávají, že by od prosince pacienti poznali nějaké změny. „Troufneme si říct, že u nás bude situace stejná jako doposud,“ řekla mluvčí nemocnice Iva Nováková.

„Pokud by se měl prosincový protest lékařů dotknout nemocnice Strakonice, pak by pro pacienty znamenal především omezení péče v některých odborných ambulancích a mohl by se dotknout také elektivních výkonů, které snesou odklad. V žádném případě ale nemůže být omezena a protestem zasažena akutní péče. Přesto s lékaři opakovaně jednáme a zatím se zdá, že by k omezení péče dojít nemělo,“ uvedl ředitel strakonické nemocnice Tomáš Fiala.

Krajské nemocnice na Vysočině předpokládají, že kvůli výpovědím prosincové přesčasové práce lékařů budou omezovat péči. Někde zruší plánované operace, jinde musí lidé počítat s delší čekací dobou v ambulancích. ČTK to řekly mluvčí nemocni. K protestu spojenému s přesčasovou prací a odměňováním se zapojí lékaři ve všech pěti nemocnicích, jejichž zřizovatelem je kraj, nejvíc v Nemocnici Jihlava, kde přesčasy vypovědělo asi 150 lékařů.

Podle mluvčí jihlavské nemocnice Moniky Zachrlové se o přesném operačním plánu rozhodne příští týden. Pacienty, kterých se dotkne zrušení plánovaného zákroku, bude nemocnice s předstihem informovat. Bližší informace budou také na jejím webu.

Pouze akutní a onkologické operace se budou dělat v prosinci v Nemocnici Třebíč. „Počet lékařů v běžné pracovní době bude výrazně snížen na většině oddělení, ambulancí i radiodiagnostickém pracovišti - rentgen, ultrazvuk, CT, magnetická rezonance, což bude mít za následek delší čekací lhůty, neboť prioritní bude zajištění péče o pacienty v ohrožení života. Prosíme veřejnost o shovívavost. Vedení nemocnice ve spolupráci s primáři všech oddělení se snaží o zajištění akutní a intenzivní péče v maximálním možném rozsahu,“ uvedla mluvčí nemocnice Jitka Mácová. Bližší informace o chodu nemocničních ambulancí najdou lidé na webu nemocnice. Podle Mácové budou omezeně fungovat nebo se uzavřou chirurgické, interní ambulance a anesteziologická a nutriční ambulance a nebudou se provádět interní předoperační vyšetření.

Pelhřimovská nemocnice po dohodě s lékaři uvedla, že nebude operace omezovat do 20. prosince. „V Nemocnici Pelhřimov podalo k 22. listopadu výpověď v prosinci z přesčasové práce 24 lékařů,“ řekla mluvčí nemocnice Alexandra Knapová. V nemocnici pracuje asi 130 lékařů. S lékaři, kteří pracují na dětském a chirurgickém oddělení, se podle Knapové vedení domluvilo na běžné pracovní době, takže oddělení budou v provozu bez omezení.

Dál jedná s lékaři anesteziologicko-resuscitačního oddělení. „Díky vstřícnosti a pochopení vedení týmu tohoto oddělení zatím budou operační výkony zajištěny do 20. prosince, po té bude probíhat dál jednání. Všechno se to bude odvíjet od toho, jak dopadnou jednání na centrální úrovni,“ řekla Knapová s tím, že během vánočních svátků bývá jako i v jiných nemocnicích plánovaných zákroků minimum. Chod ambulancí by podle ní měl být zajištěný v běžném rozsahu.

Naopak novoměstská nemocnice předpokládá, že se protest lékařů na chodu ambulancí projeví. „Provoz nemocnice by měl být pokrytý, měly by být jen delší čekací doby v ambulancí,“ řekla mluvčí Nemocnice Nové Město na Moravě Helena Zelená Křížová. Přesčasovou práci podle ní vypovědělo 72 lékařů, přibližně polovina z těch, kteří v nemocnici pracují.

V Nemocnici Havlíčkův Brod dalo výpověď přesčasové práce 24 lékařů, řekla její mluvčí Petra Černo. „Jediný problém, který řešíme, bude na interních ambulancích, kde může dojít k nějakému drobnému omezení, a toto vyvěsíme na webové stránky. Samozřejmostí je, že když je tato situace ve všech nemocnicích v Kraji Vysočina, může dojít k prodloužení čekacích lhůt třeba při úrazech. To ale neovlivníme, záležet bude na počtu pacientů,“ řekla Černo.

Náměstek hejtmana Vysočiny pro zdravotnictví Vladimír Novotný (SOCDEM) už dřív uvedl, že dopad přístupu lékařů na chod nemocnic může být citelný. „Neříkají, že nebudou pracovat. Chodí normálně do práce a budou chodit, jen odmítají sloužit přesčasové práce. Jenže celý zdravotní systém stojí a padá s přesčasovou prací a službou 24 na sedm (24 hodin denně sedm dní v týdnu),“ řekl Novotný.

Přesčasové služby v nemocnicích v Plzeňském kraji dosud vypověděly desítky lékařů. Provoz nemocnic by v prosinci ale zatím vážněji neměl být omezen, vyplynulo z ankety ČTK. Fakultní nemocnice v Plzni nevyloučila mírné zkrácení ordinační doby v některých ambulancích a možné částečné omezení provozu připustily i některé krajské nemocnice.

V plzeňské fakultní nemocnici, která je s více než 1750 lůžky a zhruba 5200 zaměstnanci největším zdravotnickým zařízením jihozápadních Čech, vypovědělo přesčasovou práci asi devět procent lékařů. „Z celkového počtu 1 000 lékařů zaměstnaných ve FN Plzeň podalo výpověď z přesčasové práce 87 lékařů na devíti pracovištích. Rozpis služeb na prosinec je připravený, akutní péče je a bude zajištěna bez omezení, plánované výkony se zatím neredukují. V ambulantním provozu na vybraných pracovištích může v prosinci dojít k mírnému omezení provozní doby,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

V šesti krajem zřizovaných nemocnicích, z nichž čtyři nabízí akutní a dvě následnou péči, vypověděli přesčasy lékaři v Klatovech a Rokycanech, řekl ČTK hejtmanův náměstek pro zdravotnictví Pavel Hais (Piráti). Podle výroční zprávy pracovalo na konci minulého roku v krajských nemocnicích v přepočteném stavu 297 lékařů, přesčasy nyní vypovědělo 55. „Podle mých informací je to 35 lékařů v Klatovech a 20 v Rokycanech. Omezení operací se zatím v tuto chvíli neplánuje, nemělo by to výrazněji ovlivnit chod nemocnic,“ řekl Hais. Připomněl ale, že v prosinci je vzhledem k vánočním svátkům plánovaná operativa i provoz nemocnic o něco nižší než v jiných měsících. Podle výroční zprávy je v Klatovské nemocnici 125 lékařů a v Rokycanské nemocnici 51.

Mluvčí krajských nemocnic Jiří Kokoška počet lékařů odmítajících sloužit přesčasy neřekl ani neuvedl, jakých oddělení by se případné omezení provozu mohlo dotknout. „Je možné, že i naše nemocnice budou nuceny v závěru roku omezit určitou péči. Vzhledem k tomu, že se ale situace stále vyvíjí a probíhají další jednání, není zatím zcela zřejmé, kolik lékařů se skutečně připojí, a tím pádem ani od kdy a v jakém rozsahu může k omezení péče dojít. Zcela určitě se ale případná omezení nedotknou péče o pacienty v akutních stavech a můžeme slíbit, že o případných omezeních odkladné péče budeme dotčené včas informovat,“ sdělil pouze.

Bez většího omezení bude v prosinci fungovat také soukromá Mulačova nemocnice v Plzni ze skupiny Privamed Group. „Provoz bude zajištěn bez významnějšího omezení. Aktuálně vypovědělo přesčasy asi celkem osm lékařů, ale nějak jsme se už na zajištění prosince dohodli,“ uvedl ředitel nemocnice Jaroslav Zimmermann.

Výpovědi z dobrovolných přesčasů podalo v Olomouckém kraji podle údajů České lékařské komory (ČLK) zhruba 260 lékařů, kteří tak budou od 1. prosince v nemocnicích chybět při organizaci přesčasové práce. Nejvíce lékařů odřeklo přesčasy ve Fakultní nemocnici Olomouc a v Nemocnici AGEL Prostějov, kde do nich v prosinci nenastoupí po stovce lékařů. Vedení nemocnic, které ČTK oslovila, shodně tvrdí, že rozhodnutí těchto lékařů neovlivní provoz zdravotnických zařízení a plánované operace nebudou odkládány.

Ve Fakultní nemocnici Olomouc nebude od prosince sloužit přesčasy zhruba stovka z 950 lékařů. „Na provoz nemocnice to ale nebude mít žádný vliv,“ řekl ČTK ředitel nemocnice Roman Havlík. Podle něj budou plánované operace podle plánu a nebude muset být omezen ani provoz ambulancí. Výpověď z přesčasů podle Havlíka dali mnozí lékaři, kteří ve fakultní nemocnici pracují ve směnném provozu. „Když nyní vypověděli přesčasy, tak tady jsou stejně normální pracovní dobu a lze to (služby) poskládat,“ podotkl Havlík.

Stovka lékařů bude při rozepisování přesčasů chybět v Nemocnici AGEL Prostějov. Mluvčí společnosti Agel Aneta Lednová ČTK řekla, že vedení nemocnice se k tomuto tématu nebude vyjadřovat. V Nemocnici Šumperk podalo výpověď z přesčasů 15 lékařů. „Všichni však vnímáme, že je Nemocnice Šumperk v šumperském regionu jediným nemocničním zařízením, a sehrává tak v poskytování akutní zdravotní péče naprosto klíčovou roli. Proto jsme společně s lékaři našli řešení, díky kterému od prosince k žádnému omezení péče v rámci našeho regionu a přilehlých spádových oblastí nedojde,“ řekla ČTK mluvčí Nemocnice Šumperk Hana Hanke.

Ve Vojenské nemocnici Olomouc k 20. listopadu vypověděli sloužení přesčasů ze 74 lékařů dva. „Tato skutečnost v žádném případě neohrozí chod nemocnice a ani nepovede k posunu termínů elektivních vyšetření nebo operačních výkonů. Případné úkony nutné pro obranu státu budou samozřejmě zajištěny vždy,“ řekl ČTK ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda.

V nemocnicích akutní péče Pardubického kraje bude od prosince omezena zdravotní péče, pokud se nedohodne ministr zdravotnictví se zástupci mladých lékařů a odborů. Část lékařů vypověděla dohody o pracovní činnosti, s jejichž pomocí nemocnice zajišťují služby. Postavit směny s novou personální situací bude prakticky nemožné, problémy budou mít například porodnice ve východní části regionu, řekl po jednání dozorčí rady společnosti Nemocnice Pardubického kraje hejtman Martin Netolický (3PK/SOCDEM).

„V Pardubické nemocnici bylo vypovězeno 43 procent dohod o pracovní činnosti, asi 180 výpovědí z celkových 380, což je velké číslo. Bez těchto dohodářů, kteří standardně pracují na hlavní pracovní poměr, nejsou schopny naše nemocnice zajistit péči v plném rozsahu. V Pardubické nemocnici jde o výpadek asi 50 procent dlouhodobě plánované péče, v Orlickoústecké nemocnici prakticky o celou,“ uvedl Netolický.

Podle něj vedení nemocnic ujišťuje, že bude zajištěna urgentní akutní péče a onkologická péče. Mnohé výkony ale bude nutné odložit, pokud to situace dovolí. Týká se to zvláště menších nemocnic. Ty, které už nyní měly problémy se zajištěním některé péče, toho za nové situace nebudou schopné. „Konkrétním příkladem může být jednání mezi nemocnicemi v Litomyšli, Svitavách a Ústí nad Orlicí zejména ohledně zajištění například porodů, protože nemocnice ve Svitavách zřejmě nebude schopna přijímat rodičky. A budeme muset učinit veškerá opatření, abychom rodičky z východní části kraje směřovali do Orlickoústecké nemocnice,“ řekl Netolický. Ohroženo je i fungování interny ve Svitavách. Jednotlivé nemocnice, které nemají obsazené směny v některých prosincových dnech a týdnech, kontaktují pacienty a upozorňují na odklad plánovaných výkonů.

Plánovaná péče bude podle hejtmana z velké části zajištěna podle toho, jak se podaří dohodnout služby s anesteziology, kteří jsou u všech operací.

Netolický se také obává, že poklesne výkonnost nemocnic a s tím i jejich hospodaření. Mohou se propadnout do ztrát, což by znamenalo i jejich ekonomickou destabilizaci.

„Požadavkům ze strany zdravotníků rozumím, jakákoliv práce má být v souladu s pracovněprávní legislativou,“ uvedl hejtman. Doufá však, že zúčastněné strany se dohodnou, hrozící problémy ve zdravotnictví tak budou odvráceny.

Prosincové přesčasy odmítly na jižní Moravě sloužit stovky lékařů. Nemocnice počítají se zajištěním akutní péče, plánované zákroky však omezí a upozorňují na delší čekací dobu u vyšetření. ČTK to řekli oslovení zástupci zdravotnických zařízení v kraji. 

Fakultní nemocnice Brno eviduje takových lékařů přibližně 450, což je asi třetina ze všech lékařů. Akutní, neodkladné a superspecializované péče by se to podle mluvčí Lenky Martinkové dotknout nemělo. „Elektivní péče bude omezena mírně a s ohledem na skutečnost, že prosinec je standardně útlumový v této oblasti, nepředpokládáme výraznější negativní dopady. Horší je, že dosud neznáme pravidla pro rok 2024, tedy provozně standardní měsíce, a to především kolik lékařů a v jakém spektru bude ochotno sloužit přesčasy nad rámec 150 hodin,“ řekla.

Mnozí lékaři vypověděli služby třeba z kliniky popálenin a plastické chirurgie. „Nějak to pokryjeme, ale obecně je to ve zdravotnictví velký průšvih. Hrozí, že se rozpadne i akutní péče nebo budou nemocnice směny skládat hodně na krev a spoléhat na to, že české zdravotnictví stojí na entuziasmu lidí, kteří v něm pracují,“ řekl lékař kliniky Jakub Holoubek, který sám v době atestace sloužil až 900 hodin přesčasů ročně.

Svatoanenská nemocnice v Brně eviduje u zhruba 500 kmenových lékařů 160 výpovědí. Největší podíl je na největších klinikách, jako je neurologie nebo interna. Při plánování služeb na prosinec nemocnice podle mluvčího Jiřího Erlebacha preferovala zajištění lůžkové a akutní péče, která by neměla být omezena. Úrazová nemocnice eviduje 46 výpovědí z přesčasů a Nemocnice Milosrdných bratří 57. U obou brněnských městských nemocnic je to asi polovina z celkového počtu sloužících lékařů. Mluvčí zařízení Andrea Šromová sdělila, že akutní péče bude zajištěna ve stejném rozsahu jako dosud a plánové zákroky budou částečně omezeny. Zatím není jasné, do jaké míry.

Na 45 lékařů ze 71 sloužících vypovědělo přesčasy ve Vojenské nemocnici Brno. „Všechna oddělení přechází do režimu směn, kdy budeme kombinovat osmihodinové a dvanáctihodinové směny. Zastavíme některá endoskopická vyšetření, předpokládáme i delší čekací doby, třeba na rentgen. Z naší zkušenosti ale třetina lidí na pohotovosti nemá co dělat, chodí tam s chronickými problémy, tak zkrátka budou čekat déle. Chceme zachovat akutní provoz, budeme operovat samozřejmě nádory a plánované endoprotézy, kde lidé čekají rok a půl,“ řekl ředitel Martin Stračár.

Výpovědi z přesčasů se dotknou také péče v krajských nemocnicích. Největší Nemocnice Znojmo měla do minulého týdne uzavřenou dohodu na přesčasovou práci se 175 lékaři z celkových 203. „V tuto chvíli evidujeme 42,3 procenta podaných výpovědí. Nejvíce na chirurgickém oddělení, následně na ARO a pak na interním oddělení. Máme ale také pracoviště, kde neevidujeme žádnou výpověď. Nemocnice plně zajistí akutní péči. Částečně omezeny budou plánované operační zákroky, protože ze stávajících podmínek pojede pět ze sedmi operačních sálů, dojde k prodloužení objednacích lhůt na některá vyšetření,“ sdělila mluvčí Petra Veselá.

Břeclavská nemocnice zaznamenala výpovědi asi u třetiny lékařů. Zajištění péče tam není jasné, mluvčí Eliška Windová sdělila, že nemocnice stále věří v dohodu s lékaři. Na vývoj situace se odkázala také mluvčí vyškovské nemocnice Šárka Urbánková, kde výpověď z přesčasové práce podalo 75 ze 131 lékařů. Výpovědi se dotknou celého chodu nemocnice, dodala.

V kyjovské nemocnici, kde podalo výpovědi 70 lékařů, počítají se zachováním akutní péče v plném rozsahu. „Lze předpokládat omezení provozu některých ambulancí a prodloužení čekacích lhůt. Nyní nemáme informace o nutnosti omezit plánované operační výkony. Situace se může vyvíjet, pacienti budou včas informováni,“ poznamenala mluvčí Veronika Hollerová.

Nemocnice Hodonín eviduje 26 výpovědí u 89 lékařů v pracovním poměru. Nejvíce výpovědí, 12, je z chirurgie. Akutní provoz přesto zajistí. „Omezit budeme muset především počet plánovaných operací, což prodlouží čekací lhůty. Dále patrně budeme od 1. ledna nuceni zredukovat počet chirurgických ambulancí ze tří na jednu,“ uvedl ředitel Jiří Koliba.

Podle něj nemocnice nemá nástroje, jak problém řešit. Volní lékaři na trhu chybí, takže nelze navýšit jejich počet a pokrýt služby. Platy vychází z celostátních tabulek a nemocnice sama nemůže jejich základ zvýšit. Pokud nemocnice zároveň zredukuje množství služeb, klesnou tržby od zdravotních pojišťoven, a nabude tak prostor ani pro zvyšování nenárokových složek platu. „A v tom nám nemůže nijak zásadně pomoci ani zřizovatel. Bez systémového zásahu státu situace nemá řešení,“ dodal.

Pražské nemocnice většinou neočekávají, že by kvůli výpovědím přesčasů nespokojených lékařů musely omezit akutní péči. Některé ale ruší plánované operace či vyšetření a provoz ambulancí, například ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) nebo Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) ale i plánovaná péče zůstane většinou zachovaná. Vyplývá to z odpovědí tiskových mluvčích nemocnic pro ČTK. 

„V tuto chvíli můžeme uvést, že jsme již odložili neakutní ambulantní péči a dlouhodobě plánované výkony tak, abychom byli schopni zajistit urgentní neodkladnou péči,“ sdělil ČTK mluvčí Fakultní Thomayerovy nemocnice Petr Sulek. V případě, že některý ze sloužících lékařů onemocní, může se ale podle něj situace ještě zkomplikovat.

Největší problémy nemocnice podle Sulka čeká na oddělení interny, pediatrie, dětské chirurgie a na pracovišti rentgenu, kde může být omezena i akutní péče. Výpovědi z přesčasů podalo v Krči 160 lékařů. „Na Pediatrické či Interní klinice vypovědělo práci přesčas přes 90 procent lékařů. Na chirurgické klinice přibližně 50 procent lékařů a na Klinice dětské chirurgie a traumatologie je to také přes 90 procent lékařů,“ doplnil.

Ve Fakultní nemocnici v Motole slouží 765 lékařů, přesčasovou práci vypovědělo 245 z nich. Podle mluvčí Pavlíny Dankové z nich 50 podalo skutečnou výpověď z přesčasové práce, ostatní jen nemocnici informovali, že nebudou akceptovat přesčasy nad 416 hodin ročně.

„Prvních 14 dní pokryjeme asi 90 procent kapacity operačních sálů. Třetí týden zhruba 65 procent kapacity, čtvrtý týden asi 45 procent. Ovšem v tomto týdnu je každý rok plánováno minimum výkonů,“ popsala Danková. Na dětské části bude první dva týdny pokryto 86 procent sálů, ve třetím týdnu 78 procent.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze podle mluvčí Marie Heřmánkové podala výpověď z přesčasové práce asi čtvrtina lékařů. Odhaduje, že provoz bude omezený asi o 20 procent. „Máme zde různé varianty, kdy někde bude směnný provoz, někde bude přizavřená klinika, a tím tedy omezený provoz ambulancí nebo operačních sálů,“ uvedla s tím, že akutní péče bude zajištěná beze změny.

Velké změny neočekává podle mluvčí Terezy Romanové Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Akutní péči omezovat nebudeme a vzhledem k tomu, že jsou již vypsané služby a provoz pokryjeme, zatím neuvažujeme omezovat ani elektivu (plánované operace),“ uvedla. Rozporovala také údaje, které médiím nedávno sdělila Česká lékařská komora (ČLK). Podle ní na tamním gynekologicko-porodnickém oddělení podalo výpověď z přesčasů 71 procent lékařů, podle Romanové je to však 32 procent.

Pokud ještě do začátku prosince nedojde k dohodě s lékaři, bude ve Fakultní nemocnici Bulovka podle mluvčí Evy Libigerové na většině pracovišť omezena elektivní péče, tedy plánované výkony a provoz ambulancí vyjma akutních. „Neodkladná akutní péče zůstane zachována,“ uvedla. Informovat o změnách chce nemocnice konkrétní pacienty, kteří už jsou objednaní, přehled všech omezení chce pak zveřejnit i na webu a sociálních sítích nemocnice. V nemocnici se k akci Sekce mladých lékařů ČLK přidalo 223 lékařů.

Akutní péče v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) bude podle mluvčí Markéty Šenkýřové zajištěná bez omezení. „Většina klinik zajistí beze změn i elektivní péči. Omezení je možné čekat jen u chirurgických oborů, počty a spektrum v tuto chvíli nelze přesně určit, protože to bude záležet na objemu akutní péče,“ uvedla.

Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice Na Homolce na aktuální dotazy ČTK neodpověděly, již dříve ale uvedly, že v Motole podalo výpovědi z přesčasové práce 245 lékařů ze 765, kteří do služeb běžně nastupují. Na Homolce se připojilo 11 z celkem asi 250 lékařů. V nemocnici Na Františku podle dřívějších informací žádný lékař výpověď z přesčasů nepodal.

Podle údajů, které novinářům v pondělí poskytla ČLK, podalo více než 90 procent lékařů například na odděleních pediatrie v Motole, na Bulovce nebo v Krči nebo na interně Bulovky. Například FNKV nebo Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze na dotaz ČTK uvedly, že počty jejich protestujících lékařů jsou jiné. Ani v Motole není podle Dankové na žádné klinice výpověď 100 procent lékařů.

Nemocnice Zlínského kraje zajistí v prosinci i při výpovědích lékařů z přesčasů akutní neodkladnou péči. Budou však odkládat některé plánované operace, prodlouží se čekací lhůty na ambulancích, řekla dnes novinářům náměstkyně hejtmana Olga Sehnalová (za SOCDEM). V Uherskohradišťské a Vsetínské nemocnici zatím nejsou personálně pokryté pohotovosti pro všechny dny. Kromě zvýšení minimální mzdy lékařů žádají zástupci nespokojených zdravotníků také úpravy zákoníku práce. Na podporu svých požadavků vypovídají od prosince přesčasovou práci.

Ve zlínské nemocnici podalo výpověď z přesčasů 202 lékařů, což jsou asi dvě třetiny lékařů. „V Uherskohradišťské nemocnici jde o 96 lékařů, což jsou také asi dvě třetiny. V Kroměřížské nemocnici 24 lékařů, tedy asi 15 procent, a ve Vsetínské nemocnici také 24 lékařů, což je asi 30 procent,“ uvedla Sehnalová.

V Krajské nemocnici T. Bati (KNTB) ve Zlíně bude i od 1. prosince zajištěna veškerá akutní péče a péče ve specializovaných centrech, jako je traumatologické, kardiologické či perinatologické centrum. U méně závažných případů, které končí například na urgentním příjmu, je nutno počítat s delšími čekacími dobami, řekl dnes novinářům předseda představenstva KNTB Jan Hrdý. Nemocnice se podle něj pokusí v maximální možné míře zajistit také plánovanou péči. Čekací doby na operace jsou po covidu stále dlouhé. „Jak to bude přísun akutních pacientů dovolovat, chceme ji zabezpečit v maximální možné míře. Prioritu bude mít onkologická operativa,“ uvedl Hrdý. Podle aktuálních informací by se počet plánovaných operací měl snížit o deset, maximálně 15 procent. Situace se ale podle Hrdého stále mění.

Uherskohradišťská nemocnice zajistí akutní péči v plném rozsahu, plánovaná péče na některých odděleních bude omezená. Pohotovost pro děti je zajištěná, pro dospělé je zatím pokrytá o víkendech v prvních dvou týdnech v prosinci. „Ve všední dny zatím zajištění nemáme,“ uvedl předseda představenstva Petr Sládek. Omezen bude provoz odborných ambulancí, lékaři budou sloužit směny a nebudou moci být v ambulancích.

Akutní a urgentní péči zajistí také Kroměřížská nemocnice. „Velmi pravděpodobně od druhého týdne v prosinci budeme muset omezit část plánované operativy na chirurgickém oddělení, na kterém také dojde k prodloužení čekacích lhůt na příjmové chirurgické ambulanci, ostatní provozy pojedou v běžném režimu,“ uvedla předsedkyně představenstva nemocnice Lenka Mergenthalová. Ve Vsetínské nemocnici bude ve druhé polovině měsíce částečně omezená operativa na ortopedii, částečně bude omezena i plánová operativa na oddělení gynekologickém, ostatní provozy budou fungovat standardně, akutní péče bude zajištěna, uvedl předseda představenstva Martin Pavlica. Pohotovost zatím není pokryta ve čtyřech dnech.

Nemocnice se podle ředitelů pokusí i přes omezení zvládnout co nejvíce plánovaných operací, pacienty budou o situaci informovat. Nemocnice se vzhledem k avizovaným prosincovým protestům snažily zvládnout co nejvíce operací dříve. „Nemocnice dělají maximum pro to, aby i v této nelehké situaci zajistily provoz. Chceme poprosit o shovívavost, aby lidé využívali zdravotnické zařízení v nutných případech,“ uvedl Sládek.

Podle hejtmana Radima Holiše (ANO) se výhled zatím týká prosince. „V půlce prosince budeme informovat, jak péče v nemocnicích bude vypadat dále, čekáme také na výsledky jednání ministerstva a vlády s odbory. Naším zájmem je udržet zdravotní péči na co nejvyšší úrovni,“ uvedl hejtman. Zdravotnická záchranná služba bude kraji fungovat bez omezení. Holiš také připomněl apel asociace krajů na vládu, aby situaci neodkladně řešila. „Za nás platí, pokud se bavíme, že je o penězích, přenášení jakékoliv zátěže ze státu na kraje není pro kraje akceptovatelné. Takto k tomu přistupujeme i ve Zlínském kaji,“ uvedl hejtman.

Nemocnice v Ústeckém kraji kvůli protestu mladých lékařů plánované zákroky omezí minimálně. Akutní a onkologickou péči zajistí zdravotníci v plném rozsahu. Na odděleních, kde je více výpovědí z přesčasové práce, bude směnný provoz. Odkládat operace na pozdější dobu nebo na jiná pracoviště budou nemocnice v Mostě a Chomutově. Novinářům to řekl Petr Malý, ředitel společnosti Krajská zdravotní (KZ), pod kterou patří sedm nemocnic na severu Čech. S omezením péče nepočítají ve dvou menších městských nemocnicích.

V Krajské zdravotní se ke čtvrtku zapojilo do protestu 177 lékařů z 1 238 ve všech sedmi nemocnicích. Z nich bude 86 i přes protest nadále vykonávat přesčasovou práci. S 11 lékaři se vedení KZ dohodlo na stažení výpovědi z přesčasů, a to výměnou za příplatek za pohotovostní služby na urgentních příjmech. Protestní akce vůbec neovlivní chod nemocnic v Děčíně, Teplicích a Rumburku, ani v městských nemocnicích v Žatci a Kadani. „Na podporu akce mladých lékařů podalo výpovědi ze služeb pět lékařů. Omezení péče jak akutní, tak i plánované vzhledem k počtu lékařů a změně organizace práce není potřeba,“ řekl ČTK ředitel kadaňské nemocnice Petr Hossner.

Nejvážnější situace je v mostecké nemocnici, kde protestuje 60 lékařů ze 192. Na zdejším dětském oddělení bude v prosinci fungovat směnný provoz, lékaři budou sloužit 12 hodin, dvě lůžkové stanice se uzavřou. Porody budou zajišťovat ve větší míře okolní nemocnice. Obecně nejvíce dotčena protestem, kterého se zúčastňují mladí lékaři do 35 let, a to z Čech i ciziny, jsou dětská, interní, neurologická a chirurgická oddělení. „Omezení plánované péče se bude týkat nižších desítek plánovaných výkonů, typově operace žlučníku, kýly. Naštěstí je prosinec méně vytíženým měsícem pro operativu. Pacienty našich nemocnic již kontaktujeme. Někteří dostanou na výběr, buď odložení zákroku na pozdější termín nebo možnost operace v jiné nemocnici Krajské zdravotní,“ uvedl Malý.

Zdravotnictví je v současnosti financováno na základě množství výkonů. „Vzhledem k poklesu počtu výkonů Krajská zdravotní v prosinci přijde o 25 milionů korun. V průběhu následujících měsíců se soustředíme i na nějakou optimalizaci v rámci sítě zdravotní péče a specializaci jednotlivých zařízení. Je potřeba udělat kompletní systémovou změnu, a zapojit se tak musí především vládní politici a pojišťovny,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Radim Laibl (ANO). Řešením je podle předsedy představenstva KZ Ondřeje Štěrby také preference například jednodenní chirurgie, aby personálu nebylo potřeba tolik. „Není to o rušení nemocnic, ale jejich specializaci,“ dodal.

V pěti nemocnicích zřizovaných Středočeským krajem podalo výpovědi z přesčasové práce v prosinci 325 lékařů, je to zhruba třetina ze všech sloužících. V posledním měsíci roku tak někde budou muset omezit plánované výkony, například v Kolíně odhadují pokles o 15 až 20 procent. Akutní péče by se omezení týkat neměla, nemocnice upravují směnné provozy. Z krajských nemocnic zasáhnou podané výpovědi nejvíce chod nemocnice v Kladně, kde budou namísto šesti operačních sálů v provozu tři nebo čtyři. Na dotaz ČTK to uvedl hejtmančin náměstek pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS).

„Potvrzených výpovědí v našich krajských nemocnicích aktuálně evidujeme zhruba 325, což je zhruba třetina z celkového počtu lékařů, kteří slouží přesčasy. Veškeré naše nemocnice mají zpracovány plány tak, aby díky organizačním opatřením nedošlo k omezení akutní péče. Dochází například k úpravám směnného provozu či individuálním opatřením jednotlivých nemocnic. Samozřejmě však nelze vyloučit, že z důvodu absence lékařů může dojít k omezení plánovaných neakutních výkonů, které je možné odložit na jiný termín,“ uvedl Pavlík.

V kladenské nemocnici podali výpověď z přesčasů vedle dalších všichni lékaři z ARO, doplnil krajský radní. „Z šesti sálů, které byly v provozu každý den, budou redukovány na tři až čtyři,“ uvedl. Situaci kraj monitoruje i ve svých dalších nemocnicích, kde zatím není omezení plánované péče tak výrazné jako v Kladně. „Po úterní ‚nedohodě' mezi lékaři a MZ všichni vyhlížíme, jak dopadne další kolo, které by mělo být v pondělí,“ doplnil radní.

Například krajská nemocnice v Příbrami eviduje výpovědi z přesčasové práce od 64 lékařů ze 165, kteří se podílejí na službě. „Některá oddělení přešla do směnného provozu, přesto dojde k omezení neakutní péče, například na oddělení gynekologie, zobrazovacích metod, gastroenterologickém nebo interním oddělení,“ řekl ČTK mluvčí nemocnice Martin Janota.

V kolínské nemocnici podalo do středy výpověď přesčasů 67 lékařů, což je zhruba 40 procent sloužících, uvedl na dotaz ČTK ředitel kolínské nemocnice Petr Chudomel. „Omezení péče odhaduji na 15 až 20 procent plánované péče. Jedná se o drobné ortopedické výkony, operace křečových žil, žlučníku, kýl, nezhoubných operací gynekologických, drobných zákroků na ORL (mandle, dutiny),“ uvedl Chudomel. Neodkladná péče podle něj ohrožena nebude.

Nemocnice v Mladé Boleslavi přijala do středy výpovědi z prosincových přesčasů od 45 lékařů, do služeb se jich celkem zapojuje 157. Jedná se o lékaře z několika oborů, například z dětského oddělení, chirurgie, ortopedie nebo urologie. Akutní péče podle mluvčí nemocnice Hany Kopalové ohrožena nebude. „Vyčkáváme, jak se posunou další jednání na ministerstvu,“ uvedla mluvčí bez dalších podrobností.

Lékařský odborový klub nemocnice Kladno pacienty na letáčcích na dveřích ambulancí nemocnice informuje, že od 1. prosince dojde k významnému omezení poskytovaných služeb. Důvodem je, že významná část lékařů nemocnice v prosinci přestane vykonávat práci přesčas. „S velkou pravděpodobností budeme muset posunout vaše naplánované vyšetření či operace a zároveň se prodlouží čekací doby u akutních záležitostí,“ informovali odboráři.