„Absolutní selhání vlády.“ Bartoš čelil zlobě za zdražování energií, Havlíček mluvil o katastrofě

„Já se nedivím, že lidé jsou v nejistotě, ostatně ty minulé dva roky byly hodně o zkrocení cen energií ať už na českém trhu, tak i evropském trhu z důvodu války na Ukrajině,“ poznamenal v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti).

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Energetický regulační úřad (ERÚ) pro příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií. A vládní představitelé postup Fialova kabinetu v této záležitosti hájili i v neděli, byť ještě prý doufají, že energetický úřad neřekl poslední slovo.

Cenový návrh ERÚ: O kolik prodraží energie? Spočítali jsme to do koruny

Pro velké odběratele by podle návrhu ERÚ měla regulovaná část ceny elektřiny meziročně stoupnout na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent, pro domácnosti navrhuje ERÚ nárůst o 71 procent. U domácností totiž v příštím roce tvoří 40 procent z koncové ceny, u velkých podniků pětinu.

Největší podíl na nárůstu regulované složky budou mít platby na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE). Opoziční ANO vyčítá vládě, že přenáší část poplatků zpět na spotřebitele a spotřebitelé zaplatí větší podíl na POZE než v minulosti.

„Vláda se v době krize (...) převzala tu část za POZE na sebe, takže to jsou vlastně ty samé peníze. A bylo jasné - stejně jako třeba u slevy 1,50 Kč na spotřební naftu - že je to nějaké dočasné opatření,“ poznamenal Bartoš.

Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) se střetl s Tomiem Okamurou o zdražování energií (5.11.2023) | Reprofoto CNN Prima News

K otázce ke zdražujícím se cenám energií se v neděli dostali i Karel Havlíček (ANO) a Martin Kupka (ODS) v ČT v Otázkách Václava Moravce.

„Jestliže ta vláda zvýší regulovanou složku energii - to samozřejmě udělá ERÚ, ale na základě rozhodnutí vlády - a to takové, že převádí 64 miliard korun z toho, co platila vláda, na spotřebitele a na firmy, což se dotkne v řádu jednotek procent některých domácností, v řádu desítek procent těch, kteří měli zafixováno a v řádu stovek procent firem v době, kdy celosvětově klesá cena, čili to je ta neregulovaná složka, tak my paradoxně porosteme. Někdo o procenta, někdo třeba o desítky procent,“ vytkl vládě Havlíček. „Nemusíte přehazovat na lidi ty peníze,“ kritizoval Kupku.

Hnutí ANO vyčítá vládě, že ke snížení cen elektřiny a na poplatek za obnovitelné zdroje nevyužívá peníze z prodeje emisních povolenek.

„To může ta vláda zásadním způsobem ovlivnit tu cenu regulované složky (...) Vláda doposud nebyla schopna vůbec vysvětlit, jaké dopady to bude mít. Místo, aby pracovala s čísly, s analýzami, aby ukázala, jak to dopadne na jednotlivé sektory ať už domácností, nebo firem. A u firem to bude až 250 procent v rámci nárůstu regulované složky. Tak si tam stoupnou jak tři svatí - pan ministr Stanjura, pan ministr Síkela a pan premiér Fiala - a jediné, co řeknou je, že kdyby se dobudoval Temelín (...), tak že by dneska byly jiné ceny energií. Oni ani netuší, z čeho se vypočítává ceny energií. To je úplně šílené,“ pokračoval Havlíček.

Hnutí ANO vyčítá vládě, že ke snížení cen elektřiny a na poplatek za obnovitelné zdroje nevyužívá peníze z prodeje emisních povolenek. Také podle Havlíčka je možné u POZE - poplatku za obnovitelné zdroje - využít právě peníze z emisních povolenek. „Já se jenom ptám, pane ministře, proč jste toho nevyužili a přehodili jste to nekompromisně na lidi, ačkoliv jste tvrdili, že tak neučiníte ještě v květnu, je to neuvěřitelný tohle. Proto chceme tu mimořádnou schůzi,“ dodal bývalý vicepremiér.

Martin Kupka (ODS) a Karel Havlíček (ANO) se přeli v OVM ohledně postupu vlády u energií (5.11.2023) | Reprofoto ČT

Kupka v Otázkách Václava Moravce uvedl, že uplatnit peníze z emisních povolenek na úhradu POZE (platby na podporu obnovitelných zdrojů energie) je dle Evropské komise složité. „Nebo spíš, že to možné není,“ uvedl v ČT Kupka. „Je to možné,“ nesouhlasil Havlíček.

„Když Karel Havlíček začne chrlit, tak nezbývá než udržet nezbytný nadhled a dát tomu nezbytnou strukturu,“ rýpl si do Havlíčka Kupka. „My přece musíme řešit problém, který má ČR do budoucna (...) V minulém roce jsme sňali jak z podniků, tak z domácností tu tíži dramatického nárůstu energií. Co to stálo stát? Stálo to 110 miliard korun. Ty finanční prostředky pro další období ale nemůžeme mít, protože by to znamenalo omezit jiné výdaje,“ říkal v ČT Kupka. Scénář, jaký si vysnil Havlíček, dle něj není možný, protože tomu brání české i evropské právo.

„Vy to snad ani nevíte? To je ještě horší. No to je katastrofa,“ divil se Havlíček. „Katastrofa je, že vy jste se nedovzdělal a že vy jste nezjistil, jak je to ve skutečnosti,“ kontroval Kupka a poznamenal, že ERÚ je nezávislá instituce.

„Já ještě pořád čekám na to poslední slovo ERÚ, protože je přeci zřejmé, že pro ten výpočet právě toho nárůstu cen za distribuci, té regulované složky, on musí respektovat pravidla, která mimochodem psala ta předchozí vláda,“ dodal Kupka, který uvedl, že vláda začala podnikat kroky i z hlediska střednědobých plánů včetně vykupování plynové infrastruktury „ať už co se týče zásobníků, nebo plynových sítí“.

Martin Kupka (ODS) a Karel Havlíček (ANO) se přeli v OVM ohledně postupu vlády u energií (5.11.2023) | Reprofoto ČT

Opoziční ANO přitom chce svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k cenám energií.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová na dotaz ČTK v neděi potvrdila, že klub již shromáždil potřebný počet podpisů a žádost předá předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) v příštím týdnu. Očekává, že by se schůze mohla uskutečnit 16. listopadu.

Zástupci ANO dál vyjadřují obavu, že vysoké ceny poškodí průmysl a celou ekonomiku. Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) na CNN Prima News uvedl, že vláda chce s firmami jednat.

„Vláda bude svolávat jednání, co mám informaci, zhruba se 100 firmami, které využívají velmi vysoké napětí, aby byla schopna nějakým způsobem podpořit český průmysl,“ řekl Bartošek.

Otázky a odpovědi ke zdražení regulované části energií: Proč nám vzali slevu?

Bývalý místopředseda Rady ERÚ Blahoslav Němeček v Otázkách Václava Moravce řekl, že většina růstu regulované složky ceny jde na vrub poplatku za obnovitelné zdroje energie, který stát v letošním roce mimořádně hradil místo spotřebitelů a v příštím roce už nebude.

ERÚ podle Němečka může najít ještě úspory v platbách za přenos a distribuci elektřiny, podle něj by to ale zmenšovalo nárůst regulované složky ceny nanejvýš o pět procentních bodů.

Ministerstvo financí mezitím na síti X uvedlo, že peníze z povolenek se ke snížení cen elektřiny a na poplatek za obnovitelné zdroje využít nedají. Podle nařízení Evropské komise je lze použít pouze na investiční výdaje spojené s dekarbonizací, upozornilo ministerstvo.

Podobný názor vyjádřili v OVM i Němeček a místopředseda představenstva Svazu moderní energetiky Vladimír Hlavinka.

Podle nich by šlo peníze z povolenek použít na modernizaci české přenosové soustavy s ohledem na zapojování nových obnovitelných zdrojů, nelze je ale uplatnit na hrazení nákladů spojených s rozvojem fotovoltaických elektráren v letech 2009 a 2010. Výnosy z povolenek podle obou odborníků mohou sloužit jen na investice do budoucích projektů.

„Když jsem se díval, jak se napočítává pro daný rok ta predikce ERÚ, tak ono se dívá vždy dva roky dozadu a vykrývá to různá rizika. Když se podíváme na dva roky, které skutečně nebyly standardní a byly turbulentní, kdy vláda dala 110 miliard domácnostem a podnikům na, ať už to bylo zastropování ceny energie či nějaké přímé pomoci, tak mi přijde zvláštní dva nestandardní roky promítat do predikce toho příštího roku,“ připustil Bartoš.

„Tak, jak jsme se bavili se zástupci třeba ČEZu, tak 40 procent zákazníků by nemělo pocítit žádnou změnu,“ věří Bartoš. „Já doufám, že se ta debata ještě s ERÚ povede a samozřejmě ta vláda má i možnosti a nástroje, ale je to dotace zase z veřejných peněz,“ pokračoval Bartoš.

Podle něj je nyní zásadní, jaké budou mít změny skutečné dopady na domácnosti. „Na určitou část lidí to jistě má, protože ta část ceny energií je významný náklad té domácnosti, tak mít nástroje, jak v danou chvíli pomoci,“ poznamenal Bartoš.

„Stát v minulém roce, když byly ceny nejvíc drsné a lítaly, tak převzal na sebe za 110 miliard pomoc domácnostem a firmám. Teď ty ceny energie klesají, té silové, je tam ta část distribuční, která se vyjednává,“ říkal Bartoš a k výhradám opozice poznamenal:. „Kdybychom akceptovali všechno, co oni říkají, tak je schodek 440 miliard a zase bysme byli bití.“

Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) se střetl s Tomiem Okamurou o zdražování energií (5.11.2023) | Reprofoto CNN Prima News

Bartošův oponent ve studiu na Primě Tomio Okamura (SPD) připomněl: „Česká republika má kvůli Fialově vládě v současné době - a jsou to čísla evropského statistického úřadu Eurostat - my máme nejvyšší ceny energií už teď ve srovnání se zeměmi střední Evropy. Máme vyšší ceny energií než Rakousko, Maďarsko, Polsko i než Slovensko.“

„Vy tady chcete ještě o něco zdražovat už tak ty nejvyšší ceny, které má ČR. Je to absolutní selhání vlády. Výmluvy na krizi a Ukrajinu jsou tím pádem mimo a jsou liché, protože vidíte, že se Polsko, Slovensko, Maďarsko se dokázaly s cenami energií vypořádat,“ pokračoval Okamura a vyzval na Primě šéfa opozičního ANO, „aby zatáhli za jeden provaz a co nejrychleji pomohli českým občanům“.

Zdražení regulované složky dle návrhu ERÚ podle Okamury znamená, že „samozřejmě bude se ještě zdražovat, u domácností se odhaduje ten vzrůst ceny o 10 až 20 procent, uvidíme, kolik to bude, pro firmy to bude opravdu významné, tam to může být i ve stovkách procent například u těch velkých průmyslových podniků a tím my ztrácíme samozřejmě konkurenceschopnost“.

„Tím, jak se uzavírá uhlí, úplně nesmyslně, přitom  máme uhlí ještě na desítky let, tak je třeba obrovské investice až 400 miliard korun do přenosové soustavy, protože logicky ty solární a větrné elektrárny nejsou stabilní,“ dodal Okamura.

Dopad chystaného zdražení energií dle návrhu ERÚ, které chce navýšit regulovanou složku | Reprofoto CNN Prima News

Bartoš se v Partii Terezie Tománkové na Primě přitom opět ohlížel do minulosti. „Kdybychom si sáhli do roku 2022, kdy ty zisky byly enormní, mohli jsme mít teď tu vatu třeba těch chybějících 100 miliard na to, abychom mohli případně zasanovat, resp. převzít na sebe jistou část té tíhy,“ uvedl.

Odmítl dávání Maďarska za příklad a maďarskou cestu a domluvy s Ruskem. „Jestli má Maďarsko bilaterální dohodu s Ruskem, tak se nedivme, že to mají od Putina levný. Chceme my mít závislost na Rusku? Nechceme,“ poznamenal vicepremiér.

Ruský prezident Vladimir Putin v Pekingu: Sešel se i s maďarským premiérem Orbánem (17.10.2023) | Reuters

Okamura odvětil, že ruský plyn bere i Rakousko, které dělá pragmatickou zahraniční politiku. „Od Ruska berou energie i Německo,“ podotkl. 

Rýpnutí do Černochové

„A teďka pan Síkela (ministr průmyslu a obchodu za STAN - pozn. red.) chtěl jet dojednávat energie do Saúdské Arábie. Právě kvůli paní Černochové (ministryně obrany z ODS - pozn. red.), kvůli jejím neuváženým výrokům, že chce vystupovat ČR z OSN, tak ta návštěva byla zrušena,“ uvedl Okamura. Své tvrzení nijak nepotvrdil, četl jej na Seznam Zprávách. „Já jsem to četl v médiích a paní Černochová to nevyvrátila,“ tvrdil Okamura a vybízel Bartoše, ať řekne důvod zrušení cest, pokud to ví.

„Já nemám v ruce nějaké extra důkazy, co se komu honí v hlavě,“ reagoval Bartoš s tím, že v případě Saúdů zaznělo, že se návštěva, která byla zrušena den před odletem, pouze odsunula.

„Den před návštěvou ministra na zahraniční úrovně se návštěvy neruší a má to závažné důvody, nejsem v politice první den,“ pokračoval v dohadech Okamura, podle kterého jsou v Saúdské Arábii významně pošlapávána mj. práva žen a vláda tam jednat o plynu chce, zatímco s Rusy ne. Populisticky pak na závěr přidal: „Já si myslím, že bychom měli mít levný plyn. Já chci levný plyn a aby Češi měli více peněz.“ Vláda se však podle něj na české občany vykašlala.

To si má jet Fiala poplácat s Putinem? divil se Bartoš

S tím Bartoš nesouhlasil. Stejně tak ani s Okamurovým tlakem na jednání s Ruskem po vzoru Maďarů.

„Orbán legitimizuje Putinův režim a jeho útok na Ukrajinu, takhle si s ním udělá ten hand shake, podají si ruce, nechají se vyfotit, ruská propaganda to omete všude, zahraniční média na to poukazují, to je ta cena za levný plyn. A já bych teda nechtěl, aby Petr Fiala, premiér ČR zemi, která nás označuje za nepřátelskou, která tady má významný vliv na dezinformační scénu, která rozeštvává lidi, aby my jsme tady vystupovali (...) Takže by měl prezident ČR si jet takhle poplácat s Vladimirem Putinem, říct mu: Ukrajina je v pořádku?“ odmítal Okamurovy argumenty Bartoš.