Vyšší poplatky pro ČT či Český rozhlas? Novela má řadu chyb, varují zástupci médií

Minulý týden skončilo meziresortní připomínkové řízení novel zákonů o ČT, ČRo a koncesionářských poplatcích a po jeho vypořádání návrh míří do vlády a Poslanecké sněmovny.

Novely mimo jiné počítají se zvýšením televizního poplatku ze 135 na 160 korun a rozhlasového o desetikorunu na 55 Kč měsíčně, zároveň by se skupina povinných poplatníků měla rozšířit například na vlastníky chytrých mobilů. Návrh naopak neobsahuje žádné nové omezení reklamy na veřejnoprávních médiích.

Dnešní tiskovky se účastnili generální ředitel TV Nova Daniel Grunt, generální ředitel FTV Prima Marek Singer, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) a generální ředitel rádia Impuls Jiří Hrabák, generální ředitel Media Bohemia Daniel Sedláček, předseda výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) Michal Hanák, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů a předsedkyně představenstva Czech News Center Libuše Šmuclerová a místopředseda představenstva Asociace online vydavatelů (AOV) a zakladatel webu HlídacíPes.org Ondřej Neumann.

Singer: Je to bianco šek

Podle generálního ředitele Primy Singera zástupci komerčního sektoru již vyčerpali všechny možnosti, jak vstoupit s ministerstvem kultury do debaty o podobě zákonů. Ministerstvo podle něj nepředložilo analýzu, k čemu Česká televize a Český rozhlas prostředky z navýšení poplatků potřebují a na co je použijí.

„Máme bohatou plejádu argumentů, proč je ten návrh v současné podobě špatně,“ uvedl Singer. „Bylo řečeno, že novela byla konzultována s komerčními televizemi. Nebyla a samozřejmě si myslím, že je to zásadně špatně, protože my jsme pana ministra upozornili na několik faktů, které jsou nepoužitelné a nepřijatelné,“ poznamenal.

„Novela v této podobě zasahuje všechny z nás, všechna komerční média v tomto státě, některá víc, některá méně, ale všechna citelně,“ uvedl Singer s tím, že jednou z možností výkladu je i nepovolená veřejná podpora.

Koncesionářské poplatky pro ČT a rozhlas: Firmy si připlatí! Největší dají až 16 tisíc Kč měsíčně

„Já jsem posledních pár let slyšel od pana generálního ředitele Petra Dvořáka, že to, co Česká televize potřebuje v následujících letech, je asi 300 až 500 milionů navíc (...) a najednou se během pár měsíců objevil z ničeho nic návrh na 1,3 - 1,5 miliardy bez specifikace, na co ty peníze navíc budou použité. Máme takový pocit, že to je špatně a že je to právě ten postup, že se nejdřív napíše bianco šek, který mimochodem zaplatí všichni majitelé mobilních telefonů v této zemi,“ varoval Singer.

Grunt: ČT hospodaří s výrazným výrobním rozpočtem

Zvyšování poplatků podle generálního ředitele Novy Grunta povede k destabilizaci mediálního trhu, protože navýší disponibilní prostředky České televize a Českého rozhlasu, což zlepší jejich pozici při výrobě pořadů, povede to ke zvýšení cen a ovlivní i pracovní trh.

„Rozšíření definice poplatníka de facto zavádí daň z mobilního telefonu. Já si myslím, že tato situace se dá řešit daleko elegantněji,“ míní Grunt.

„ČT hospodaří s poměrně výrazným výrobním rozpočtem a jakékoliv navýšení tohoto rozpočtu bude znamenat vykupování nebo znemožnění výrobních kapacit na trhu, dostaví se tím zásadní zvyšování cen veškerých výrobních činností pro komerční subjekty,“ upozornil Grunt.

Šmuclerová: Novela má řadu chyb

„Nikdo z nás, kdo tu jsme, nechce jakkoliv zpochybňovat roli veřejnoprávních médií, ať už televize či rozhlasu. Novela, která byla předložena, má ale řadu chyb, která je spojkou nás všech mediatypů, co jsme tady za stolem,“ upozornila Šmuclerová a upozornila na to, že šlo o schůzku s nebývalou účasti zástupců z řady oblastí.

Podle ní je chybou, že neproběhla diskuze, jaké jsou požadavky pro veřejnoprávní službu. Veřejnoprávní média se navíc berou v novele „naprosto úzce“. „Dnes většina občanů bere informace a má hlavní zdroj informací online,“ upozornila.

Šéf ČT Souček o Wollnerovi: Nepřijatelné! S tímhle jsem se nikdy nesetkal... Co Fridrichová?

Hrabák: Baxa opakoval, že se poplatky zvyšovat nebudou

„Příjmy Českého rozhlasu jsou v tuto chvíli dvojnásobné než příjmy celého soukromého trhu. Oproti tomu zásah posluchačů je zhruba 27 procent veřejný rozhlas, 73 procent soukromníci,“ uvedl Hrabák. „Já bych ale nerad, aby to, že my vystupujeme proti té novele, znamenalo nějaké vyhlašování boje proti veřejnoprávnímu rádiu, protože to není boj ze strany televizí nebo rádií s ČT nebo s Českým rozhlasem, je to spíš boj s určitou arogancí ministerstva kultury,“ pokračoval Hrabák.

„Ministr Baxa velmi důrazně opakoval, že koncesionářské poplatky se nebudou zvyšovat a že k tomu není žádný správný důvod. Sešel se rok s rokem a po roce jsme se dozvěděli, že ten důvod je, ale nikdo nám ty důvody neřekl. Neviděli jsme žádnou ekonomickou analýzu, neviděli jsme, k čemu mají být navýšené koncesionářské poplatky použité, poznamenal Hrabák.

Absence diskuze o veřejnoprávních médiích

„Jsme přesvědčeni o tom, že ten proces měl být úplně opačný. Myslíme si, že v roce 2023 a 2024 je čas, aby v ČR začala znova diskuze na téma veřejnoprávní služby,“ podotkl Hrabák s tím, že veřejnoprávní média svou roli měla, mají a budou mít, ale je třeba přesněji konkretizovat, co je veřejnoprávní role a služba a jaká veřejnoprávní média mají používat prostředky.

„Co to je veřejnoprávní role, veřejnoprávní služba, jaké prostředky k tomu mají používat včetně technologických prostředků, kolik programů televizních nebo rozhlasových má veřejnoprávní televize nebo veřejnoprávní rádio vysílat,“ pokračoval Hrabák.

Upozornil, že dochází i ke střetům na poli pracovního trhu. „Každé navýšení koncesionářských poplatků může vést k tomu, že dojde ke zvyšování platů nebo honorářů ve veřejnoprávním rádiu,“ dodal Hrabák.

Návrh podle předsedy výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj Michala Hanáka bude znamenat nerovnou soutěž v on-line prostředí, protože veřejnoprávní média již nyní vyrábí specifický obsah pro internet a v případě přijetí návrhu se výrazně zvýší jejich rozpočty v této oblasti, kde konkurují komerčním subjektům bez jakékoliv regulace. Nemají přitom nijak definovanou veřejnoprávní službu v on-line prostředí.