Jsme v mizérii, tepe vládu exministryně Maláčová. Stanjura: Hasíme požár po vás a po Babišovi

Maláčová znovu vytáhla zastropování cen energií a vyčetla vládě Petra Fialy (ODS), že tak neučinila. Jako příklad úspěšného zastropování zmínila Skandinávii nebo Francii. Debata se točila kolem růstu velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh, která v pátek překročila 56 eur (téměř 1400 Kč) za megawatthodinu (MWh), dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce února. Od začátku týdne do pátku vzrostla zhruba o 45 procent. Stanjura v reakci na situaci nepřepokládá plošná opatření, jsou podle něj sice relativně rychlá, ale nepřesná a drahá.

„Každé dění na Blízkém Východě, a to určitě není stabilní oblast, má dopad na Evropu nebo na svět jako takový. To, že je během jednoho týdne nějaký výkyv cen, například plynu, tak proti tomu, co bylo v roce 2022, je to nízko,“ uvedl Stanjura. Dodal, že ani kdyby byla situace dlouhodobá, nepředpokládá plošné zavedení příspěvku na energie. „Plošná opatření jsou relativně rychlá, ale finančně náročná a veřejné peníze pak inkasují i ti, kteří tu pomoc nepotřebují,“ uvedl. Za letošní rok podle něj ze státního rozpočtu na podporu energií půjde 110 až 120 miliard korun.

Analytici varují české domácnosti: Nové poplatky zvýší ceny elektřiny i přes zlevnění u dodavatelů

Exministryně následně od tématu ustoupila, protože podle ní je hlavní, aby vláda bojovala s vysokou inflací a že by se vláda měla zaměřit na nastartování hospodářského růstu. „Jestliže zase bude český průmysl znevýhodněn tím, že budou strašně drahé energie, tak se z té mizérie, do které nás zejména vaše vláda přivedla, nedostaneme,“ prohlásila Maláčová. Její slova se Stanjury silně dotkla.

„Já být vámi, šetřím těmi silnými slovy. Nejsme v mizérii, hasíme požár, který jste vy a hnutí ANO Andreje Babiše založili,“ kontroval ministr financí. Mluvilo se rovněž o návratu na hodnoty předcovidové ekonomiky. Na tom by měla mít podíl i poptávka domácností, který je nyní nízká. „Tak to, že je nižší poptávka domácnosti, za prvé není žádné překvapení a za druhé to pomáhá snižovat inflaci. To si myslím, že takhle je, protože kdyby se při tak vysoké inflaci nesnižovala poptávka, souboj o zkrocení inflace by byl mnohem delší,“ podotkl Stanjura. S odkazem na prognózy – domácí i evropské – uvedl, že „v roce 2024 by měla spotřeba domácnosti růst mezi 3 a 4 a hrubý domácí produkt i měl zase podle různých analýz a různých makroekonomických prognóz růst mezi 2,5 a 2,8 procenty“.

Jeho slova ocenila Maláčová ironickou poznámkou: „Vítejte v globalizovaném světě, pane ministře, to tak prostě bývá v jedenadvacátém století, že všechno má dopady na globalizovanou ekonomiku,“ z nízké domácí spotřeby obvinila opět Fialovu vládu. „Máme druhou nejhorší inflaci v Evropě, i když pan ministr nás přesvědčuje, že není draho, jsme druhý nejhorší stát po Maďarsku. Máme jedenácti procentní pokles reálných mezd,“ prohlásila exministryně.

Den D pro vládu: Sněmovnou protlačila konsolidační balíček, Schillerová zmínila černý pátek

„A co se týká kupní síly, jsme nyní někde na úrovni roku 2017, 2018, to je prostě neuvěřitelné číslo. Ve volebním roce 2025 podle makroekonomické predikce budeme na úrovni roku 2018. Takže tady máte jasný důvod, že vláda neudělala nic s inflací, máme obrovský propad,“ zaútočila Maláčová. Podle ní měl právě při růstu inflace přijít zásah vlády, třeba ono zmiňované zastropování cen.

Zde ji však zarazil předseda Národní rozpočtové rady a člen NERV Mojmír Hampl s tím, že inflace je odpovědností ČNB, nikoli vlády. „To podstatné je, že ekonomika je evidentně několik let ve velmi silné nerovnováze. Nerovnováze, která je charakterizována tím, co tady bylo řečeno, tedy velmi vysokou inflací. A tato inflace byl mimochodem nastartována v době, kdy jste ještě byla ve vládě a kdy jsme tady měli dvakrát za sebou nejvyšší schodky veřejných rozpočtů vůbec v novodobých dějinách,“ reagoval Hampl.

Cena elektřiny: Stejná nebo nižší

V příštím roce Stanjura u hladiny nízkého napětí očekává ceny elektřiny stejné nebo nižší než letos. Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela už dříve v ČT řekl, že si Češi za elektřinu následující rok pravděpodobně připlatí, a to nejvýše do deseti procent. Důvodem pro to podle něj bude hlavně znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje energií (OZE). „Nedá se říct, že se nikomu nezvedne výrazně cena, bavíme se o průměru,“ dodal dnes Stanjura.

Předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl v ČT uvedl, že znovuzavedení poplatků za OZE se bude v příštím roce na nárůstu inflace podílet desetinami procenta, další desetiny připadnou na opatření z konsolidačního balíčku, míní. „Kdyby platilo, že ceny energií pro domácnosti vzrostou o deset procent, tak díky váze elektrické energie ve spotřebitelském koši by ten přímý dopad byl okolo 0,4 procenta. Ale jsou jiné úvahy o tom, jestli nepoklesne dál silová složka, která vykompenzuje i části, které se přenášejí na zaměstnance a na firmy,“ řekl.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pátek překročila 56 eur (téměř 1400 Kč) za megawatthodinu (MWh), dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce února. Od začátku týdne do pátku vzrostla zhruba o 45 procent. Vzhůru ji tlačí příchod chladnějšího počasí a nejistota ohledně dodávek. Za obavami stojí ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem, poškození podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko a přetrvávající hrozba stávky v australských závodech produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG).

Ve čtvrtek cena plynu stoupla zhruba o 15 procent. „Je třeba počítat s tím, že jakmile udeří mrazy, před kterými jsme poslední dobou varováni, tak se cena zvedne ještě více,“ sdělil ČTK v reakci na čtvrteční růst Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz. „Ve spojení s počasím je nutné počítat s velmi nestabilními cenami,“ míní.