České děti unesené do Pásma Gazy: Diplomaté vyzvali Palestince, ať kontaktují otce!
V případu dvou českých sourozenců, které měl unést jejich palestinský otec do Pásma Gazy, kde nyní probíhá ozbrojený konflikt, se konečně hýbou ledy. Čeští diplomaté ze styčného úřadu v Ramalláhu požádali palestinskou stranu, aby otce kontaktovala. Iniciativa Pod Svícnem, která na případ upozornila, za tento krok poděkovala.
„Opakovaně a aktuálně i teď v souvislosti s evakuací českých občanů požádali naši diplomaté ze styčného úřadu Ramallah palestinskou stranu, aby zkontaktovala palestinského otce dětí a informovala ho o zájmu českého státu dostat děti do bezpečí,“ uvedl pro Blesk mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Michaela Studená z organizace Pod Svícnem, která případ řeší, za tuto snahu poděkovala. „Nové kroky pana ministra extrémně ceníme a děkujeme za ně, protože záleží opravdu na každém životu našich občanů, natož dětí, které se do situace dostaly nikoliv vlastní vinou,“ uvedla pro Blesk. „Jako Česká republika ukazujeme, že opravdu, když dojde ke krizi, je to jeden za všechny a všichni za jednoho,“ dodala Studená.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes ráno na dotaz Blesku řekl, že nyní nevidí reálnou možnost, jak by český stát mohl dosáhnout návratu dětí. „Bohužel realita je taková, že pokud nedojde k nějaké shodě, tak nemáme právní nástroj vůči Gaze, která je ovládaná teroristickým hnutím, jak se čehokoli domoci,“ konstatoval. Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva v pondělí řekla, že resort případ řeší prostřednictvím čtyř úřadů - v Abú Zabí, Káhiře, Tel Avivu a Ramalláhu.
Z Česka do Dubaje až do Pásma Gazy
Případ se týká české matky, kterou měl týrat její palestinský manžel. Společně žili v Česku, během rozvodového řízení se ale otec rozhodl vzít dvě z jejich tří dětí a utéct s nimi do Dubaje. Zde s nimi nějaký čas pobýval a po matce chtěl, aby za nimi přijela. Ta odmítala a naopak chtěla, aby on děti odvedl zpět do Česka, a o pomoc žádala české úřady.
Podle iniciativy Pod Svícnem snaha matky nebyla úspěšná. Nakonec žena zjistila, že palestinský exmanžel děti přesunul do Pásma Gazy. To je ovládáno islamistickým hnutím Hamás. Právě odsud zaútočili palestinští radikálové v sobotu na Izrael, který odpověděl odvetnými nálety.
Počet obětí izraelské války proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy podle tamních úřadů vystoupil na 11 240, včetně 4 630 dětí. O nové bilanci podle agentury Reuters informoval dnes vpodvečer tiskový úřad vlády Hamásu v Pásmu Gazy. Mezi mrtvými je podle něj také 3 130 žen.
Z Pásma Gazy zároveň přicházejí zprávy o čím dál horší humanitární situaci, včetně bojů v těsné blízkosti nemocnic. Podle úřadů v Gaze jsou všechny nemocnice na severu Pásma mimo provoz. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že kvůli nedostatku paliva bude do 48 hodin nucen ukončit vlastní provoz.
Evropská unie by se podle šéfa unijní diplomacie měla více zapojit do dění v Izraeli, Pásmu Gazy i celém regionu. Když se nepodaří najít řešení nynějšího konfliktu, budou se násilnosti neustále dokola opakovat, řekl Josep Borrell po dnešním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Oznámil rovněž, že oblast v příštích dnech navštíví. Konkrétně by měl zamířit do Izraele, Palestiny, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Kataru a do Jordánska. Bližší podrobnosti cesty ale zatím nebyly oznámeny.
Jak Borrell uvedl, humanitární situace v Pásmu Gazy se neustále zhoršuje, a proto EU požaduje „okamžité vytvoření humanitárních přestávek, aby se pomoc dostala k obyvatelům Gazy“. Každý den podle něj překročí hraniční přechod z Egypta pouhých 40 nákladních automobilů s pomocí, před nynějším konfliktem jich přitom bylo kolem 500 denně. Jak Borrell poznamenal, EU sice navýšila svou pomoc na 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč), důležité však také je, aby se dodávky skutečně dostaly k lidem, kteří ji potřebují.
Izraelská diplomacie je podle ministra zahraničí Eliho Kohena pod narůstajícím tlakem, aby země pracovala na eventuálním uzavření příměří s hnutím Hamás. Kromě arabských zemí nebo Turecka po příměří v Pásmu Gazy volá například francouzský prezident Emmanuel Macron. Naproti tomu jiní klíčoví hráči na mezinárodním poli, především Spojené státy, Evropská unie a Británie nebo Japonsko, hovoří jen o „humanitárních pauzách“ jako způsobu, jak umírnit utrpení palestinských civilistů.
„Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok z (krvavých útoků Hamásu na Izrael) 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ cituje Kohena web deníku Haarec.
Dítě s cizincem je vždy problém