Kontroverzní obchod za až 5 miliard: Stát koupil zadluženého provozovatele plynovodů NET4GAS
Státní společnost ČEPS koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Oznámila to dnes společnost ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.
NET4GAS provozuje 4000 kilometrů plynovodů, pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic, včetně tří na hranicích. Firmu NET4GAS Holdings napůl vlastní konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg a Borealis Novus Parent. Firmu kupuje společnost ČEPS z vlastních disponibilních zdrojů. Firmu převezme celou včetně jejího vedení a zaměstnanců.
„Sjednaná kupní cena je složena ze dvou částí – první část ve výši tří miliard korun bude uhrazena při dokončení transakce. Druhou část ČEPS zaplatí v případě splnění ekonomických výkonnostních parametrů NET4GAS ve dvou splátkách, a to do výše maximálně dvou miliard korun,“ uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Síkela: NET4GAS není náhrada
Výši kupní ceny si stát podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) nechal potvrdit třemi znaleckými posudky. „Energetika může být i zneužívána jako zbraň. Za společnost NET4GAS není náhrada, jestliže chceme do České republiky dovážet plyn a zajistit energetickou bezpečnost naší země. To je důvod, proč jsme se k této transakci rozhodli,“ podotkl Síkela.
Soustava NET4GAS bude podle ministerstva průmyslu a obchodu hrát významnou roli při přechodu na nízkoemisní energetické zdroje v následujících letech, zejména po odklonu od uhlí a zvýšení spotřeby plynu kvůli výstavbě paroplynových elektráren. Stát si od soustavy slibuje také její využití v rámci vodíkového koridoru, plánovaného pro přepravu až 16 miliard metrů krychlových vodíku ročně z Ukrajiny přes Slovensko a Českou republiku do Německa.
V roce 2024 skončí smlouva o tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Pokud nebude obnovena, mohly by státy jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko obstarávat dodávky plynu přes Českou republiku. „Vzhledem k proměně, kterou prochází evropská energetika, je důležité, aby stát měl možnost podporovat průběh nutných změn a realizaci nových projektů,“ dodal Síkela.
Už druhý obří nákup za krátkou dobu
NET4GAS je držitelem výlučné licence pro přepravu zemního plynu v České republice. Řídí plynárenskou soustavu v případě nouze a vyhlašuje regulační stupně, tím tedy rozhoduje o dodávkách plynu zákazníkům. Jakékoli problémy s plynovody NET4GAS by zásadně ohrozily dodávky plynu do země.
NET4GAS podle ministerstva dosáhla mezi lety 2015 a 2022 celkového zisku po zdanění 27,7 miliardy korun. Kromě toho společnost eviduje finanční aktiva ve výši 6,8 miliardy korun, zároveň má ale vydané dluhopisy za 18,5 miliardy korun a úvěry 14,5 miliardy korun s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028. Finanční situace firmy se zhoršila poté, co firma GAZPROM Export přestala platit za nasmlouvaný tranzit plynu přes ČR.
Tento měsíc stát koupil za 360 milionů eur (v přepočtu 8,8 miliardy korun) prostřednictvím společnosti ČEPS firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest plynových zásobníků. Jejich kapacita odpovídá třetině roční spotřeby. Před rokem se Česku také podařilo získat kapacitu v terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském přístavu Emshaven a vláda jedná o stavbě nových plynovodů.
Několik plynovodů
Různorodosti dodávek zemního plynu do Česka podle odborníků pomohl plynovod Gazela, do něhož Net4Gas investovala zhruba deset miliard korun. Provoz plynovodu byl zahájen v lednu 2013 a funguje primárně jako tranzitní propojení s jihoněmeckou přepravní soustavou MEGAL a je podle expertů už od počátku připraven na to, aby jeho trubkami mohl proudit i vodík. Plynovod je 166 kilometrů dlouhý a vede z Brandova na Mostecku do Přimdy na Tachovsku.
- Koncem loňského roku se síť provozovaná skupinou Net4Gas rozrostla o pětaosmdesátikilometrový plynovod Moravia, který vede mezi existujícími rozdělovacími uzly v Tvrdonicích a Bezměrově ve Zlínském kraji.
(MAP 1795) zajímavá analýza