18°C
Přítrž Babišovým nadávkám do nul a parazitů? Kovářová připravila etický kodex: „Sněmovna zhrubla“
„Sněmovna zhrubla," uvedla pro Blesk Zprávy místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). Proto se rozhodla své kolegy umravnit s pomocí nového etického kodexu. Co vzbuzuje největší vášně a pomůže takový kodex i během obstrukcí?
Potřebuje teď Poslanecká sněmovna etický kodex více než dřív?
Návrhy na ustanovení etického kodexu poslance se neobjevují poprvé, naposledy s tím přišel v minulém volebním období tehdejší předseda Sněmovny Radek Vondráček z ANO. On to teď pro změnu odmítá, což je jistě zajímavé…
Jde o to, zda Sněmovna zhrubla. I kdyby platilo, že dříve bylo hůř, není to argument proti zlepšení současného stavu. Proto jsme začali diskutovat, jak řešit eskalaci nevhodného jednání na půdě parlamentu, a etický kodex je jedna z variant.
Co všechno takový kodex obsahuje?
Hypoteticky řečeno měl by obsahovat určité zásady chování poslance, především vůči kolegům ve Sněmovně, ale také v obecnější rovině. Chci zdůraznit, že to neznamená změnu jednacího řádu Sněmovny, jakkoliv to občas kritici tvrdí. Jednací řád umožňuje poslance napomínat i dovést k pořádku. Tady jde o to, aby byla předsedajícím, tedy předsedovi Sněmovny a místopředsedům, dána jednotná pravidla, jak určité situace posuzovat, v jaké chvíli je adekvátní zasáhnout a v jaké chvíli nikoliv.
To, co vzbuzuje největší vášně, to je určitý seznam slov, které by nebylo možné ve Sněmovně použít, protože znamenají urážku, ponížení nebo zesměšňování politického oponenta. Jsou tedy za hranou argumentace. Ale žádný seznam zatím nevzniká, mluvila jsem o něm jen jako příklad z Velké Británie.
Jaké výrazivo by se nemělo ve Sněmovně používat, co už je za hranou?
Nic, co by se dotýkalo osobní integrity kolegy. Nelze říct o kolegovi, že je zloděj, stejně tak není možné tvrdit, že je nula či parazit. Je nutné argumentovat, a pokud chci v rámci diskuse polemizovat s názory kolegy, musím to dělat s ohledem na fakt, že má stejný mandát od voličů, a na vážnost Sněmovny. Není možné ani urážet ty lidi v sále, kteří jsou přítomni ze své funkce například ve vládě nebo jako hosté Sněmovny. Nemůžeme připustit, aby se z řečniště Sněmovny stala sociální síť a aby se za imunitu schovávaly osobní útoky.
Označení někoho za lháře není politický názor. To je osobní útok. Chápu, že je rétoricky náročnější říct, že s tím a tím názorem nemohu souhlasit, neboť fakta jsou taková a taková. Ale jak říkám, Sněmovna je zákonodárný orgán této země a musí mít vyšší úroveň než nějaká přestřelka na Facebooku.
Jaké by za použití některých slov hrozily tresty? Jak by se posuzovaly?
To už máme obsažené v jednacím řádu. Navíc je tu jedna podstatná věc. Já naprosto souhlasím s opozicí v jednom: V konečném důsledku je na voličích, aby vyhodnotili úroveň poslanců v daném volebním období. Voliči sledují, kdo ve Sněmovně jak vystupuje. Neboť neslušní lidé se neslušně chovají vždycky. Jak ke kolegům, tak ke všem ostatním. Ale to přece neznamená, že v mezidobí budeme ze Sněmovny vysílat negativní emoce, signály, že křikem a nějakou formou vulgarity je možné zadupat názorového oponenta, prostě jenom zesilovat rozdělení společnosti a napětí.
Čím se tento etický kodex liší od předchozích pokusů sepsat pravidla vystupování ve Sněmovně?
Začali jsme diskusi, a je možné, že dospějeme k tomu, že důsledným respektováním jednacího řádu dosáhneme odpovídajícího výsledku. Prostudovala jsem praxi v několika parlamentech, mimo jiné v britské Dolní sněmovně, kde etický kodex mají a mají také seznam nedoporučených slov, po kterých přijde napomenutí a případně další kroky včetně odebrání slova. Občas slyším, že chci zavádět do Sněmovny cenzuru.
Samozřejmě tohle není cenzura, nikdo nezakazuje nikomu mluvit a argumentovat. Jsou snad v Británii politici cenzurováni? Jistě ne. Podle mne je to vlastně strašně jednoduché. Pokud argumenty mám, tak neslušnosti je nezesílí. A pokud argumenty nemám, tak neslušnosti mi je nevyrobí.
Situace ve Sněmovně je během prvních poprázdninových týdnů vyhrocená, opozice obstruuje... Dá se říct, jak by to vypadalo, kdyby už etický kodex existoval? Co by neprošlo?
Musím zdůraznit jednoznačně, že etický kodex nemá v principu nic společného s obstrukcemi. Neznamená zkrácení projevů, neznamená v tomto směru žádnou změnu, kromě slovníku. I když já osobně bych si například moc přála, abychom alespoň trochu zpřísnili pravidla v tom, co se dá nazvat „mluvit k věci“, abychom neposlouchali v rámci debaty o úsporách v rozpočtu přednášku o sexuálním životě hlavonožců. To mi připadá nedůstojné Sněmovny, ale vzhledem k tomu, jaký odpor vyvolává návrh, aby jeden poslanec nemohl druhého nazvat lhářem či parazitem, tak jde zjevně o příliš ambiciózní představu.
Je těžké takový etický kodex sestavit?
Nemyslím, že by bylo těžké sestavit pravidla slušného chování. Ovšem prosadit je – to je běh na dlouhou trať. Mám pocit, že to souvisí s nechutí přijmout odpovědnost za své chování. Ve Spidermanovi je postava strýčka Bena, který vychovává hlavního hrdinu. Ta postava říká sice jednoduchou a nikoliv objevnou, ale přece jenom důležitou větu: „Velká moc přináší i velkou odpovědnost.“ Odpovědní lidé jsou schopní samoregulace, neodpovědní hledají výmluvy a hází své poklesky na jiné. Čili etický kodex by přinejmenším nastavil pravdivé zrcadlo, jak se ten který kolega s touto odpovědností vyrovnává.
