Pavel podepsal kontroverzní dobrovolné přesčasy pro doktory. Zákoník upravuje i práci z domova

Kvůli sporné novele se dlouho minulý týden poslanci, koalici ji nakonec protlačila. Úpravy programu schůze zabraly Sněmovně více než 6,5 hodiny dnešního jednání. Zasloužili se o to především poslanci opozice, zejména předseda SPD Tomio Okamura s třičtvrtěhodinovou řečí a předseda ANO Andrej Babiš, jehož projev trval dvě a půl hodiny. 

Prodloužení jednacího dne v případě nutnosti i přes půlnoc navrhl předseda poslanců ODS Marek Benda pro případ, že by představitelé opozice s přednostními řečnickými právy opět vystoupili s mnohahodinovými projevy a efektivní jednání Sněmovny tak znemožnili. „Pokládám to za krajně nepravděpodobné,“ uvedl Benda k tomu, že by Sněmovna jednala dlouho do noci.

Jak je to s dobrovolností přesčasů?

Ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci ve zdravotnictví se do novely dostalo poslaneckou úpravou při jejím dřívějším sněmovním schvalování. Má platit do konce roku 2028. V současnosti se taková přesčasová práce řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích právě dohodami, což už nebude možné. Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů či záchranářů.

Dobrovolnost zpochybňovala v debatě Věra Adámková (ANO), podle které si mladý lékař nedovolí přednostovi říci, že nebude sloužit. Ministr práce a sociálních Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil před poslanci diskusi o řešení přesčasů a slaďování pracovního a soukromého života lékařů. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je třeba systém reformovat ke „standardnímu fungování“, aby lékařům vyhovoval.

Obnovení další dobrovolné práce ve zdravotnictví obsahovala sněmovní i senátní verze novely, jejíž podstatná část vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Sněmovna teď měla ještě možnost předlohu jako celek nepřijmout, což se nestalo, byť opoziční zákonodárci nepodpořili žádnou z verzí. Jurečka poznamenal, že Česko je v začlenění směrnic do právního řádu ve zpoždění a už nyní mu podle něho reálně hrozí postih 65 milionů korun za každý z dvojice evropských předpisů, přičemž částka každý den poroste.

Takzvaným dohodářům bude zaměstnavatel podle předlohy nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Senát neúspěšně prosazoval zmírnění striktního zadávání práce tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací. Senátor Jan Grulich (TOP 09) k výtkám, že by šlo o nedostatečné převzetí směrnice, uvedl, že věc by mohla posoudit jen Evropská komise. Poukazoval také na to, že členské státy se mají vyhnout zbytečné administrativní zátěži zejména menších zaměstnavatelů.

Pracovníci na dohody by podle novely také měli od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.

Přesčasy dělat nebudeme, hrozí lékaři

Kvůli obnovení další dobrovolné přesčasové práce ve zdravotnictví část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že od prosince přestane přesčasy sloužit. Novela zákoníku práce ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Senát novelu vrátil poslancům k novému projednání, avšak pouze s tím, že chce zmírnit striktní zadávání práce takzvaným dohodářům tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací.

Pád vlády kvůli důchodům? To se nestane, hlásá Jurečka. U Ústavního soudu uspějeme

Novela má přinést i další změny. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Podstatná část vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Sněmovna by teď měla ještě možnost předlohu jako celek nepřijmout, což je však spíše málo pravděpodobné.

Debatu opět ovládla opozice

Stejně jako minulé úterý vyvolal šéf ANO přestřelku s koaličními politiky, kteří opětovně odmítli jeho opakované označení současného režimu za „novou totalitu“, což chtěl probrat jako zvláštní bod. „Ano, není to totalita, ale je to něco nového,“ připustil nakonec Babiš. „Díkybohu nemáme tu totalitu,“ uvedl také expremiér. Trval ale na kritice přístupu veřejnoprávních médií k zástupcům ANO, aby zároveň řekl, že „nikdo nemá nic proti České televizi“.

Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) ocenil, že Babiš na rozdíl od minulého vystoupení mluvil klidně. Odmítl, že by koalice nálepkovala své odpůrce slovem „dezolát“, stejně jako Babišovu tezi, že veřejnoprávní média straní koalici. „Nejsme v nové totalitě, pane předsedo, nejsme,“ řekl. Zástupci ANO by měli šetřit emotivními vyjádřeními, které vzbuzují dojem, že je to normální. Nikdo by se neměl stát pionýrem extremismu, dodal.

Ostřejší reakci ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vyvolalo vystoupení místopředsedy Sněmovny za ANO Karla Havlíčka, jenž chtěl, aby poslanci jednali o „totalitních manýrech pětikoalice“. Podle Výborného plivl Havlíček do tváře všem obětem totalit 20. století. „Že vám není stydno,“ prohlásil ministr na adresu stínového premiéra za ANO. Havlíček vymezil totalitu jako snahu uzurpovat si veřejný prostor prostřednictvím byrokratickému aparátu s cílem postupně umlčovat oponenty. „Podle nás se tak děje,“ řekl.

Dolní parlamentní komora by podle dosavadních opozičních požadavků měla projednat například hospodaření státu, vývoj státního dluhu, navrhované zvyšování některých daní a plánovaný nákup vojenských letounů F-35. Opoziční poslanci požadovali tři desítky změn programu schůze, z nich více než třetinu Babiš. Koalice už v úvodu prosadila možnost nočního jednání. Vládní většina chce, aby se dolní komora vypořádala aspoň s novelami drážního zákona a zejména zákoníku práce, které poslancům vrátil s úpravami Senát.

Babiš dorazil k řečnickému pultu opětovně vybaven složkami papírů. V úvodu slíbil, že bude „hodný“, pak rekapituloval své návrhy na doplnění programu schůze z minulého úterý, kdy mluvil šest hodin, a přidal i další. „Doufám, že už jsem předstihl Alenku (Schillerovou) a Karla (Havlíčka) (oba za ANO), na Okamuru nemám,“ řekl Babiš k délce vystoupení. Narážel na to, že zatím nejdelší projev předsedy SPD trval bez přestávky zhruba sedm hodin. Babiš obsáhle líčil negativní komentáře, které kritizovaly jeho minulé vystoupení. Hájil se tím, že čelil urážkám ze strany koalice.„Teďka jsem se dozvěděl, že asi patřím na psychiatrii, podle pána z novin,“ uvedl mimo jiné.