Česko čeká brutální šetření: Vláda sáhne na peníze sobě i Pavlovi. V rozpočtu škrtá miliardy

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá změnu plánovaného schodku, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky by se měl příští rok snížit proti letošnímu zhruba o deset milionů korun na 421,7 milionu. Náklady na platy zaměstnanců se mají zvýšit zhruba o 38 milionů na 116 milionů korun. Příjmy kanceláře mají opět činit 60.000 korun.

O rozpočtu Hradu, stejně jako například Parlamentu či některých dalších úřadů, rozhoduje sněmovní rozpočtový výbor. Ministerstvo financí jej musí do návrhu rozpočtu zanést a vláda podpořit tak, jak je výbor schválil. Učinil tak v červnu.

Výdaje vlastního úřadu prezidentské kanceláře by se měly oproti letošku zvýšit zhruba o 50 milionů korun na 187,6 milionu. Naopak výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány by se měly snížit téměř o 55 milionů korun na 198,8 milionu. O šest milionů by měly klesnout výdaje na lesní hospodářství, a to na 35,3 milionu korun.

Úřad vlády by měl podle aktuálního návrhu státního rozpočtu v příštím roce hospodařit s částkou 1,16 miliardy korun. Je to o téměř 250 milionů korun méně, než má k dispozici v rozpočtu schváleném na letošní rok. Pokles není tak výrazný jako v červnovém předběžném návrhu, který počítal se zkrácením rozpočtu o třetinu na 933 milionů korun.

Vedoucí úřadu vlády Jana Kotalíková ČTK sdělila, že návrh odpovídá vládní dohodě snižovat státní deficit. „Jsem ráda, že se to daří. Úspory na úřadu vlády budeme hledat především v provozních výdajích a na mzdách. Pracujeme na revizi agend a racionalizaci systému odměňování,“ uvedla

Takhle má vypadat rozpočet Česka na příští rok: Stanjura chce sekeru 252 miliard korun

V letošním rozpočtu má Strakova akademie na výdaje určeno 1,4 miliardy korun, v roce 2024 by to mělo být necelých 1,16 miliardy Kč. Rozpočet úřadu má klesnout o víc než 247 milionů korun. Skutečný rozpočet úřadu vlády v roce 2022 dosáhl na 1,6 miliardy Kč.

Úřad vlády plní podle předpisů úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády a jejích orgánů. Pro kabinet připravuje jeho schůze včetně podkladů, zajišťuje také podmínky pro činnost odborných útvarů předsedy vlády a ministrů, kteří nedisponují vlastním úřadem. Zajišťuje také chod poradních a pracovních orgánů vlády, jako jsou Legislativní rada vlády či Bezpečnostní rada státu.

Sněmovna má příští rok podle návrhu státního rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí, dostat na výdaje nižší sumu než letos. Senát má mít naopak v roce, kdy se bude ve volbách obměňovat třetina jeho členů, o zhruba 857.000 Kč více než letos. Senátorům, kteří nebudou zvoleni, totiž náleží odchodné.

Návrhy rozpočtů parlamentních komor jsou shodné s těmi, které v červnu schválil sněmovní rozpočtový výbor. Počítají se snížením objemu peněz na platy o dvě procenta a se snížením provozních výdajů o pět procent na základě požadavků vládního úsporného balíčku. Sníží se jim také příděl fondu kulturních a sociální potřeb.

Pavel s Pekarovou draží pero, kterým podepsal slib: Peníze dostanou samoživitelky

V roce 2024 má mít horní parlamentní komora na výdaje 662,2 milionu korun, na letošek dostala 661,4 milionu korun. Objem peněz na platy zaměstnanců se má snížit ze 124,2 milionu korun na 121,7 milionu korun. Příjmy plánuje Senát pro oba roky ve shodné výši 2,9 milionu korun.

Sněmovna má mít na výdaje v příštím roce 1,5 miliardy korun, což je o 51,1 milionu korun méně než letos, kdy může utratit 1,55 miliardy korun. Objem peněz na platy zaměstnanců se má dolní parlamentní komoře snížit z 236,3 milionu na 231,6 milionu korun. Plánované příjmy zůstávají na 17 milionech korun pro letošek i příští rok. Součástí úspor je mimo jiné snížení dalších náhrad poslanců nebo výdajů na zahraniční cesty.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) by mělo podle návrhu rozpočtu na rok 2024 zveřejněného v legislativní knihovně vlády hospodařit příští rok s 11,45 miliardami korun. Proti letošnímu schválenému rozpočtu je to téměř o čtvrtinu méně, druhý největší podíl ze všech resortů. Meziroční pokles je více než o čtyři miliardy korun. 

Do rozpočtů MZd v předchozích letech výrazně zasáhla epidemie covidu-19. V roce 2020, kdy epidemie začala, byl plánovaný rozpočet překročený více než trojnásobně a přesáhl 32 miliard korun. Tehdy úředníci ministerstva nakupovali i ochranné prostředky pro nemocnice, v dalších letech ministerstvo vydává miliardy za vakcíny proti covidu-19. Pro příští rok je na financování očkování a pandemický plán stále vyhrazena půlmiliarda.

V prvním návrhu letošního rozpočtu měl úřad naplánován ministerstvem financí rozpočet 10,15 miliardy korun, nakonec se částka navýšila na schválených 15,6 miliardy Kč. Letos byl první červnový návrh asi o 300 milionů Kč nižší než dnes publikovaný.

Velkou část rozpočtu MZd tvoří evropské peníze a jejich povinné spolufinancování. V letošním rozpočtu jde o 4,5 miliardy korun (29 procent) a pro příští rok jsou plánované čtyři miliardy (34 procent). Na vědu, výzkum a inovace má jít příští rok z rozpočtu MZd 1,843 miliardy korun, zhruba o 100 milionů Kč víc než letos. V červnovém návrhu byl ještě plánovaný 200milionový pokles.

Ministerstva se zavázala šetřit zejména na provozních a personálních výdajích. V návrhu rozpočtu má MZd na platy zaměstnanců vyhrazeno 1,679 miliardy korun. Ještě v červnu mělo ministerstvo ušetřit o 40 milionů Kč víc. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v červnu k úsporám řekl, že chce šetřit provozní výdaje díky elektronizaci agend nebo úsporám energie. Na platy zaměstnanců sahat nechtěl.

Výdaje ministerstva zdravotnictví jsou z ministerstev letos druhé nejnižší, méně je vyhrazeno jen pro resort zahraničních věcí. Také meziroční navrhovaná úspora o téměř čtvrtinu patří mezi nejvyšší, více šetřit má jen ministerstvo pro místní rozvoj. Více peněz než loni dostanou podle návrhu jen ministerstva obrany, životního prostředí a práce.

Většina peněz do zdravotnictví jde mimo rozpočet ministerstva zdravotnictví. Systém veřejného zdravotního pojištění spravují zdravotní pojišťovny. Hospodařit by v příštím roce měly s téměř 490 miliardami korun, meziročně to bude o 6,8 procenta víc. Ze státního rozpočtu půjde 151 miliard korun jako pojistné za děti, seniory nebo nezaměstnané. Měsíčně příští rok za každého bude 2085 korun, částka se od roku 2019 zdvojnásobila. Státní pojištěnci ale také čerpají více péče než lidé v produktivním věku, kteří si platí zdravotní pojištění. To tvoří většinu příjmů systému, ročně přes 330 miliard.

Ministerstvo zahraničí (MZV) by mělo v příštím roce hospodařit s 9,98 miliardy korun, což je zhruba o 15 milionů méně proti letošnímu schválenému rozpočtu. Příjmy ministerstva by měly proti letošnímu roku klesnout zhruba o 18 milionů na 947 milionů korun. Na platy by v resortu mělo jít 1,12 miliardy korun, o více než 60 milionů korun více než letos.

Česká diplomacie by měla příští rok vynaložit půl miliardy korun na program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině. Na humanitární pomoc obecně se počítá stejně jako letos se 165 miliony korun, na transformační spolupráci se částka o deset milionů navýší na 90 milionů Kč. Rekonstrukční program v regionu Blízkého východu má MZV vyjít opět na 100 milionů. Na zahraniční rozvojovou spolupráci má jít opět zhruba 600 milionů korun.

Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí mají činit 2,68 miliardy korun, zhruba o 900 milionů korun více než letos. Na podporu českého kulturního dědictví v zahraničí má jít 42 milionů, na zahraniční vysílání rozhlasu 35 milionů, na vrcholné návštěvy 121,2 milionu korun, což je více než 85 milionů více než letos.

Na zahraniční rozvojovou pomoc celkově by mělo zamířit z rozpočtu stejně jako letos 942,3 milionu korun. Kromě 827,3 milionu z rozpočtu MZV, které zahrnují dvoustrannou rozvojovou spolupráci, humanitární pomoc a transformační spolupráci, by mělo 112 milionů vynaložit ministerstvo školství a tři miliony resort zdravotnictví.

Ministerstvo obrany (MO) by mělo příští rok hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více proti letošnímu schválenému rozpočtu. Výrazný meziroční růst v návrhu u kapitoly ministerstva obrany je důsledkem nového zákona, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Vláda se tak snaží dodržet slib NATO, ke kterému se zavázala v programovém prohlášení a podle kterého mají být výdaje na obranu do roku 2025 ve výši dvou procent HDP.

Dny NATO v Ostravě 2023: Jaká technika se objeví na letošní přehlídce?

Podle návrhu rozpočtu na rok 2024 má celkem 116 miliard korun přijít na zajištění obrany ČR silami Armády ČR, dalších 15 miliard pak na vytváření a rozvoj systému obrany státu. Více než 7,5 miliardy korun je vyčleněno na zajištění strategického zpravodajství, miliarda pak na zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil.

Příjmy ministerstva by měly příští rok dosáhnout 6,84 miliardy korun, z naprosté většiny půjde o příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Na platy by v resortu mělo jít 21,5 miliard korun. Na výzkum, vývoj a inovace je pro MO ze státního rozpočtu vyčleněno 439 milionů korun.

Ministerstvo vnitra by mělo v příštím roce hospodařit s rozpočtem 97,4 miliardy korun, oproti schválenému rozpočtu na letošek je to zhruba o 2,3 miliardy méně. V roce 2022 měl úřad na výdaje 93,4 miliardy korun.

Za platy by mělo ministerstvo vnitra vydat v příštím roce 40,4 miliardy korun, proti letošnímu roku jde o nárůst o zhruba miliardu. Z toho bude mít ministerstvo na platy příslušníků bezpečnostních sborů, tedy policistů i hasičů, k dispozici přes 33 miliard korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už dříve avizoval, že plánované snížení sumy na platy ve veřejném sektoru z červnového návrhu rozpočtu na rok 2024 se bezpečnostních sborů týkat nebude.

Na celkové výdaje Policie ČR, tedy včetně platů, by mělo jít z rozpočtu vnitra 50,7 miliardy korun, na výdaje hasičského záchranného sboru pak 13,7 miliardy korun. Samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu má Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pro tu navržený rozpočet počítá s poklesem výdajů o milion korun na zhruba 518,4 milionu korun. Na platy příslušníků a zaměstnanců inspekce počítá rozpočet se zhruba 270 miliony korun.

Ministerstvo školství (MŠMT) by podle návrhu státního rozpočtu na rok 2024 mělo mít na své výdaje o 11,6 miliardy korun méně než letos. Úřad by tak měl rozdělovat asi 253,4 miliardy korun.

Méně peněz než letos by podle návrhu mělo jít na platy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve středu přitom řekl, že učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy. Růst by podle něj měly nejméně o 3000 korun. Podle návrhu rozpočtu se má v příštím roce snížit počet pracovních míst v oboru asi o sedm procent. Podle mluvčí resortu školství Anety Lednové se o rozpočtu na příští rok bude ještě jednat.

„Návrh MF zohledňuje již část požadavků MŠMT. V dalších týdnech povedeme ve vládě další intenzivní diskusi a budeme hledat řešení, které umožní zajistit potřeby školství. V této chvíli je jisté, že platy učitelů porostou a neklesnou výdaje státního rozpočtu na výzkum ani na vysoké školy. Vzhledem k rozběhu nového operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) naopak určitě porostou,“ uvedla Lednová. Dotazy ČTK k navrženému snižování objemu peněz na platy zaměstnanců a plánovanému snižování počtu pracovních míst mluvčí nezodpověděla.

Šéf Pedagogické komory: Vláda hodlá šetřit na dětech, je třeba se ozvat. Učitelé zvažují stávku

Na platy by podle návrhu státního rozpočtu mělo ministerstvo v roce 2024 mít asi 129 miliard korun tedy o 7,8 miliardy méně než letos. Resort školství má dlouhodobě největší počet státních zaměstnanců, aktuálně uvádí 271.000 pracovních míst. Kromě učitelů jsou to asistenti pedagoga, školníci a další pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci a úředníci.V příštím roce by pracovních míst mělo být o zhruba 20.000 méně. Další snižování je v plánu na roky 2025 a 2026. V těchto letech by podle střednědobého výhledu mělo na platy ve školství jít o 841,7 milionu Kč méně, než je aktuálně plánováno na rok 2024. Podle dat MŠMT pracovalo ve školním roce 2022/2023 v mateřských, základních a středních školách celkem 179.956 učitelů.

Zákonodárci letos schválili, že na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Stínová ministryně školství opozičního hnutí ANO a poslankyně Jana Berkovcová (ANO) dříve uvedla, že k navýšení platů učitelů podle zákona je potřeba asi 30 miliard korun.

Vysoké školy by podle návrhu měly v příštím roce dostat na poskytování vzdělávání 30,9 miliardy korun, tedy stejně jako letos. Asi 15,85 miliardy Kč ze státního rozpočtu MF určilo na výzkum, vývoj a inovace ve školách. Další peníze na podporu vědeckých bádání by měly plynout z rozpočtu Evropské unie. Částka, kterou českou vědu podporuje stát, je ale o 238,13 milionu Kč nižší než letos. V tomto roce mají školská pracoviště na vědu asi 16,09 miliardy Kč ze státních peněz.

Ještě na jaře chtěl resort financí na vědu financovanou z rozpočtu MŠMT dát nejnižší obnos od roku 2020, a to 13,94 miliardy Kč. Zástupci univerzit tehdy varovali, že plošné škrty v rozpočtu na vědu mohou mimo jiné vyvolat odchody vědců a akademiků a omezit vědecká bádání.

Podle některých akademiků představuje zachování výše rozpočtu pro vysoké školy ve stávající výši pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit. Podle jejich zástupců je nutné zvýšit podíl financování univerzit v Česku na úroveň 0,65 procenta HDP.

Ministerstvo spravedlnosti má příští rok dostat na výdaje zhruba 35,76 miliardy korun, což je o 773 milionů korun méně než v rozpočtu schváleném pro letošní rok.

Z plánovaných výdajů by mělo jít 22,61 miliardy korun na justiční část ministerské agendy. Z toho je šest miliard určeno na platy soudců a dvě miliardy na platy státních zástupců. Do vězeňské části agendy by pak mělo putovat 13,16 miliardy korun.

Na platy zaměstnanců spadajících pod ministerstvo spravedlnosti - s výjimkou služebních míst - vyčlenil návrh 7,36 miliardy korun. Na platy zaměstnanců bezpečnostních sborů ve služebním poměru má jít 3,8 miliardy.

Z dalších položek zmiňuje návrh například deset milionů korun na program sociální prevence a prevence kriminality či 3,97 milionu korun na program protidrogové politiky. S příjmy ministerstva návrh počítá ve výši 3,57 miliardy korun, v letošním rozpočtu byla příjmová položka 3,91 miliardy korun.

V letošním roce dostalo ministerstvo na výdaje 36,54 miliardy korun. Vláda však v tomto týdnu rozhodla, že rozpočet úřadu navýší o 919 milionů korun. Peníze dostanou soudy, a to na odměny advokátů ex offo, znalců, tlumočníků a exekutorů.

Ministerstvo práce má mít příští rok proti letošnímu rozpočtu na výdaje zhruba o 27 miliard korun víc. Celkem by tak mohlo utratit asi 926,5 miliardy korun. Příjmy na pokrytí zdaleka nestačí, i když mají vzrůst o 48 miliard korun. Činit mají 737,5 miliardy korun. Víc peněz než letos by mělo putovat do penzí, rodičovské, náhradního výživného či dávek v hmotné nouzi, méně do podpory zaměstnávání či do dotací a platů.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes ČTK řekl, že návrh rozhodně není finální a ještě se výrazně změní. Pro svůj resort chce získat další peníze na digitalizaci či na navýšení příspěvků na péči.

„To, co ministerstvo financí navrhuje vládě, je věc, která se ještě výrazně změní. Za ministerstvo práce a obecně i za jiné kapitoly je potřeba jednat a udělat úpravy. Toto rozhodně není návrh, který bychom mohli brát jako finální, nebo říkat, že je skoro finální,“ řekl Jurečka.

Podle něj navrhovaná norma už „plně pokrývá nároky“ na valorizaci důchodů a zvýšení rodičovské. Ministr řekl, že mu ale chybí peníze na digitalizaci. Jednat chce i o sociálních službách. „Je to otázka toho, co jsme už politicky řekli, že by se v příštím roce mělo změnit, a to je třeba zvýšení příspěvků na péči,“ upřesnil šéf resortu. Zmínil i dotace na sociální služby. Dodal, že resort chce snižovat výdaje na provoz i platy.

Ministerstvo by mělo podle návrhu příští rok hospodařit s příjmy 737,47 miliardy korun a výdaji 926,54 miliardy. Pro letošek příjmy činí 678,35 miliardy a výdaje 899,42 miliardy korun. Podle letošního rozpočtu by měl resort na sociálních odvodech vybrat 669,49 miliardy korun, z toho 598,98 miliardy na důchodovém pojištění. Příští rok by na odvodech mělo přitéct 731,88 miliardy, z toho na důchodovém pojistném 642,4 miliardy.

Jurečka je sice pro „výchovný výprask“, psycholožka nesouhlasí: Výchovu lze zvládnout bez pohlavků

Do penzí by ministerstvo mělo příští rok poslat 689,67 miliardy korun. Pro letošek schválený rozpočet počítá s částkou 656,61 miliardy korun. K tomu je potřeba připočítat ještě asi 15,4 miliardy na mimořádnou červnovou valorizaci. Celkem by tak podle návrhu resort měl na penze vyplatit proti letošku téměř o 18 miliard korun víc. Ekonomové poukazují na to, že ani při výrazném růstu výběru pojistného se výdaje na důchody nepokryjí a systém je v deficitu.

Na rodičovskou, příspěvky na bydlení a pěstounské dávky má mít ministerstvo 61,37 miliardy korun. Je to stejná suma jako letos. Výdaje na rodičovskou přitom po jejím lednovém zvýšení vzrostou. Ministr už dřív uvedl, že by se ale díky poklesu cen energií mohla snížit vyplacená suma na příspěvky na bydlení. Na nemocenské, mateřské, otcovské a ošetřovné se počítá s 50,5 miliardy korun, což je o 500 milionů méně než letos. Na nemocenském pojištění a na státní politiku zaměstnanosti se má vybrat 89,48 miliardy korun, to je zhruba o 19 miliard víc než letos. Od ledna se obnovují nemocenské odvody u zaměstnanců, odvádět začnou 0,6 procenta z výdělku.

Na dávky v hmotné nouzi má být 7,5 miliardy korun, letos je to deset miliard Kč. Za snížením může být změna podpory pro uprchlíky. Suma na náhradní výživné se má zvednout z 200 na 250 milionů korun. Naopak výdaje na podporu zaměstnávání a rekvalifikace se mají snížit ze tří miliard na 1,65 miliardy Kč. Resort využívá evropské peníze.

Na příspěvky na péči ministerstvo financí v návrhu vyčlenilo 38,02 miliardy korun, proti letošku je to o 400 milionů víc. Snížit se mají dotace na obnovu zařízení sociálních služeb pro neziskové organizace z 2,28 miliardy na 22 milionů korun. Do podpor v nezaměstnanosti má putovat skoro 10,1 miliardy korun, letos to je zhruba o 750 milionů korun méně.

Výdaje ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) mají příští rok proti letošnímu roku klesnout o 14,1 miliardy korun na téměř 39,7 miliardy korun. Příjmy by měly naopak stoupnout zhruba o 3,4 miliardy na 27,3 miliardy korun. 

Částky jsou včetně financí z fondů Evropské unie. Z návrhu rozpočtu vyplývá, že v příštím roce by měl resort stejně jako letos nejvíce peněz vynaložit na podporu podnikání. V příštím roce by to mělo být 25 miliard korun, letos to je o téměř dvě miliardy méně.

Největší omezení je plánováno v dotacích na obnovitelné zdroje. Zatímco v letošním rozpočtu je počítáno s částkou 22 miliard korun, v příštím roce je to 8,5 miliardy korun. Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým systémem. V České televizi v neděli řekl, že ministerstvo financí hledá nyní řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Nižší mají být v příštím roce i výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů mají činit 3,65 miliardy korun, letos to je 5,6 miliardy korun.

Na platy zaměstnanců ministerstva průmyslu a obchodu a ostatní platby za provedenou práci je plánováno s 1,16 miliardy korun, letos je to 1,11 miliardy Kč.

Ministerstvo kultury (MK) by mělo v příštím roce se sumou 16,58 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na rok 2024, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V letošním roce činily výdaje MK 18,5 miliardy korun, byly pro resort dosud nejvyšší. Ministerstvo dnes na dotaz ČTK uvedlo, že návrh státního rozpočtu pro rok 2024 bude předmětem dalšího jednání.

Do doby, než budou uzavřena, by byl podrobný komentář k jednotlivým kapitolám rozpočtu MK předčasný, sdělila ČTK Petra Hrušová z tiskového oddělení MK. „Obecně lze říci, že ministerstvo kultury při diskusích o rozpočtu vždy akcentuje klíčové oblasti svého rozpočtu - příspěvky na provoz příspěvkových organizací, prostředků pro živé umění, údržbu a obnovu památkové péče či kofinancování projektů z evropských fondů, například v rámci nových výzev Národního plánu obnovy,“ doplnila.

První střet Pavla s vládou: Odmítl podepsat (včas) pomalejší růst penzí! Má výhrady, zvažuje veto

„Máme shodu na tom, že se vláda dále bude rozpočtem zabývat. Samozřejmě i moje ministerstvo se bude podílet na konsolidačních opatřeních, která se nás dotýkají plošně tak jako jiných kapitol státního rozpočtu, tedy snížení osobních a provozních nákladů a občas i snižování dotací z národních zdrojů. Nicméně máme před sebou ještě několik týdnů vyjednávání. A i uvnitř ministerstva budeme hledat cesty, aby ty dopady byly v části týkající se dotací co nejmenší. Stanovil jsem si to tak, že omezování dotací by se nejméně mělo týkat takzvané nezřizované živé kultury, to znamená těch kulturních akcí pořadatelů a spolků, které za sebou nemají žádnou podporu samosprávného celku,“ řekl dnes ČTK ministr kultury Martin Baxa (ODS). „V tuto chvíli se bavíme v rámci čísel, která jsou, a v rámci vlády budeme vyjednávat ještě dál. Až bude na konci září představený finální návrh rozpočtu, budeme určitě komentovat ty dílčí části, které budou obsažené v penězích na dotace,“ dodal.

MK připomíná, že v letošním roce byl rozpočet MK mimořádně navýšen o energie ve výši přibližně 300 milionů korun. Do letošního vysokého rozpočtu výraznou sumou přispěly také Národní plán obnovy a evropské fondy, z nichž na rozvoj kreativního a kulturního sektoru jde 2,4 miliardy korun, což je o 1,9 miliardy více než loni. Dnes zveřejněný návrh rozpočtu MK počítá s příjmy téměř 1,2 miliardy korun z rozpočtu Evropské unie.

Aktuální návrh snižuje proti letošnímu roku rozpočet na provoz tří desítek příspěvkových organizací z letošních 6,24 miliardy korun na 5,69 miliardy korun. Program státní podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů se navrhuje snížit o 100 milionů na 300 milionů korun, kapitola Kulturní aktivity, z níž se poskytují dotace na živé umění, by se měla snížit z letošních 800 milionů na 646,66 milionu korun. Kvůli podfinancování dlouhodobě kritizované památkové programy by ale měly mít rozpočet zvýšený z letošních 637 milionů korun na 786 milionů korun.

V rozpočtech ministerstva kultury jsou vždy zahrnuté také výdaje státu na církve. Letos výdaje státu podle zákona o majetkovém vyrovnání činí celkem 3,26 miliardy korun, v příštím roce to bude 3,55 miliardy korun. Suma zahrnuje finanční náhradu za nevydaný majetek, která se zvyšuje, a příspěvek na podporu církví, jenž se snižuje a v roce 2030 ho stát přestane vyplácet.

Rozpočet ministerstva životního prostředí (MŽP) by se měl příští rok navýšit o více než miliardu na 20,897 miliard korun. Mluvčí MŽP Lucie Ješátková na dotaz ČTK uvedla, že bude ministerstvo komentovat až finální verzi rozpočtu.

„Jde o materiál, o kterém se bude na úrovni vlády dále jednat. Vláda podle zákona musí schválit návrh rozpočtu do konce září, kdy ho odešle do Poslanecké sněmovny. Komentovat budeme finální verzi,“ uvedla Ješátková.

Příjmy MŽP mají v příštím roce dosáhnout necelých 55,5 miliardy korun, o téměř 39 miliard méně než letos. Z toho přibližně 14,6 miliardy pokryjí peníze ze zdrojů Evropské unie a finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska.

Bez zdrojů z Evropské unie a finančních mechanismů by byl rozpočet MŽP přes 6,286 miliardy korun. Na platy by v resortu mělo jít 1,1 miliardy korun. Na výzkum, vývoj a inovace je pro MŽP ze státního rozpočtu vyčleněno přes 251 milionů korun.

Výdaje ministerstva by měly jít na ochranu přírody a krajiny, včetně ochrany klimatu a ovzduší a technickou ochranu životního prostředí. Dotace Státnímu fondu životního prostředí by měla činit 6,59 miliardy korun, o téměř pět miliard více než loni.

MŽP je jedním ze tří ministerstev, jejichž rozpočet se má v příštím roce navýšit. Vyšší výdaje mají mít podle návrhu ještě ministerstvo obrany a ministerstvo práce a sociálních věcí.

Rozpočet ministerstva zemědělství by měl příští rok klesnout oproti letošnímu roku o 4,78 miliardy na 52,7 miliardy korun. Příští rok by tedy měly výdaje resortu klesnout o 8,3 procenta. Vláda již dříve oznámila, že výdaje na dotace v gesci ministerstva zemědělství mají podle jejího plánu na konsolidaci veřejných financí klesnout v příštích dvou letech o více než deset miliard korun.

Podle návrhu má letos na podporu agrárního sektoru z rozpočtu směřovat zhruba 38 miliard korun, letos bylo v rozpočtu 39,44 miliardy korun. Výdaje na podporu lesního hospodářství podle návrhu rozpočtu mají dosáhnout 2,139 miliardy korun, v letošním rozpočtu to bylo zhruba o miliardu více. Výdaje na podporu vodního hospodářství by měly být miliarda korun, letos byly výdaje přes tři miliardy.

Podpora nevládním organizacím by měla příští rok být 40 milionů korun, oproti letošnímu rozpočtu o deset milionů méně. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace by měly být příští rok 1,07 miliardy, letos bylo v rozpočtu 1,175 miliardy korun.

Ministerstvo již letos zrušilo některé dotace hrazené ze státního rozpočtu. Zrušilo programy na podporu chovu dojnic a skotu bez produkce mléka. Odhaduje, že s ohledem na čerpání peněz loni by se mělo letos zrušením dotací ušetřit 310 milionů korun. Zrušil se také dotační program pro potravinářské podniky, ve kterém se mělo rozdělit 230 milionů korun.

Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) by měly příští rok klesnout příjmy na 8,96 miliardy korun. Ve srovnání s novelou, kterou vláda schválila pro letošní rok, budou nižší o 45,9 procenta. Šlo by o nejvyšší meziroční snížení příjmů ze všech ministerstev. Z návrhu rozpočtu na rok 2024, který je dostupný na vládním webu, mají výdaje resortu dosáhnout 12,2 miliardy korun, což je oproti letošku o 10,2 miliardy korun méně. Částky jsou včetně peněz z fondů EU.

Podle návrhu má přes 10,6 miliardy korun z výdajů MMR na podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu, tedy meziročně o osm miliard méně. Přes 26 milionů korun se do výdajů MMR přesměruje ze Státního fondu podpory investic. Horská služba dostane 366 milionů korun, tedy o 100 milionů méně než v roce 2023.

Naopak na podporu v bydlení ministerstvo v příštím roce vydá o 85 milionů více. MMR ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí momentálně připravuje zákon o podpoře v bydlení. Podle návrhu by v Česku v roce 2025 měla v řadě obcí začít fungovat nová kontaktní centra bydlení. Poskytovala by poradenství lidem v bytové nouzi, evidovala by dostupné byty a pomáhala bydlení zprostředkovat. Pronajímatelé by měli mít od krajských úřadů garanci, že dostanou nájem či úhradu za případné škody. Nájemníkům by se v případě potřeby věnovali sociální pracovníci. Celkové roční náklady spojené se zákonem by podle MMR měly být necelých 1,5 miliardy korun.

Couvnou lidovci? Koalice projedná zdanění tichého vína. Výborný má už předem podmínku

Návrh vlády podle zástupců MMR však nelze považovat za definitivní a je třeba se ještě dohodnout na přesných parametrech. Ministerstvo ale podle nich bude usilovat o to, aby škrty nezasáhly oblasti vzdělávání, bydlení a kvality života v regionech. Šetřit se zatím snaží na energetickém provozu svých administrativních budov.

„Ohledně úspor na provozu a platech se MMR řídí dohodou o objemu dvou procent. I v této otázce je třeba počkat na finální dohodu o státním rozpočtu na příští rok. Dlouhodobě se snažíme uspořit finance na spotřebě energií. Za první čtvrtletí letošního roku se nám podařilo snížit celkovou spotřebu energií na ministerstvu o pět až osm procent oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku,“ uvedl pro ČTK zástupce komunikace MMR Petr Waleczko.

Na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ministerstvo vydá 616 milionů korun, což je pro letošní rok o 41 milionů korun více. O 13 milionů méně půjde také na projekty na podporu integrace příslušníků romské komunity.

Šetřit se bude i na dopravě. Resort oproti 112,7 miliardám za rok 2023 dostane na ten příští pouze 96.225 miliard korun. To na ministerstvu financí si tolik rozpočet nezkrouhli, rozdíl oproti minulému roku je „pouze“ v řádech milionů. Oproti 23,96 miliardám v roce 2023 bude tak Stanjurův resort během dalšího roku muset vystačit s 23.47 miliardami korun.