Stanjura ke drahým potravinám v ČR: Do Polska nakupovat nejezdím! Se Schillerovou se přel o EET

Předmětem pořadu byly změny v konsolidačním balíčku, nákupy potravin za hranicemi v Polsku a Německu, kde jsou levnější než v České republice, a také se diskutovalo o soudci Robertu Fremrovi, který se 14. srpna vzdal nominace na post ústavního soudce. Hosty pořadu byl ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS), bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a emeritní guvernér Centrální banky a také bývalý ministr financí Jiří Rusnok.

Čára přes rozpočet: Zeman i Klaus ostrouhají, exprezidenti zatím nebudou mít vyšší rentu

Na otázku, jestli současného ministra financí neznepokojuje, že velká část tuzemských spotřebitelů jezdí nakupovat do zahraničí, Stanjura odpověděl: „Znepokojuje, neznepokojuje, co s tím vláda může dělat.“

„Nevidím titulky o tom, kolik zahraničních občanů chodí nakupovat k nám. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby takřka všechno skončilo ve státním rozpočtu, nicméně musíme si říct, jaké má stát nástroje a jaké by to mělo případně dopady do státního rozpočtu. Kdybychom použili to, co mají v Polsku, to znamená, kdybychom dali nulovou sazbu na DPH, tak je to ročně 65 až 75 miliard. Každé opatření něco stojí,“ komentoval to, že v tisku mluví o „invazi" Čechů za nákupy do Polska.

Ostatní země mají na potraviny nižší DPH

Došlo také k navýšení plateb kartami v zahraničí. „Ty důvody jsou vysoká inflace, ceny jsou obrovské, tam je jiná daňová politika. Když se podíváte po těch zemích v Evropské unii, tak všechny ty okolní země mají nižší sazbu na potraviny u DPH, těch 15% je jedna z nejvyšších, teď se půjde na 12%,“ řekla Alena Schillerová (ANO) a ukázala přitom směrem na současného ministra. „Je tak strašně malý rozdíl, že to stejně zůstane v rukou řetězců. A samozřejmě tam hraje roli i další věc, že je to větší trh, to znamená, že oni také nakupují za jiné ceny. Řetězce si v Německu nedovolí to, co si dovolí v České republice.“

Schillerová dodala, že by nulovou sazbu na potraviny nezaváděla, ale podle ní je potřeba zavést „razantnější sníženou sazbu, než navrhuje tato vláda“. Vládě se podle ní nedaří vybírat daně. „Tady se rezignuje na šedou ekonomiku,“ řekla bývalá ministryně financí.

Vláda vrátila původní výši DPH na naftu

Průměrná marže čerpacích stanic je v současnosti nižší než v předchozích letech, uvedl Stanjura. Kontroly, které provádělo ministerstvo v létě, podle něj neodhalily zneužití srpnového zvýšení spotřební daně na naftu. Skokové zdražení paliv je podle něj výsledkem vývoje na trhu.

Spotřební daň na naftu se od začátku srpna zvýšila o 1,50 koruny na litr. Daň se tak vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Zvýšení spotřební daně mělo podle analytiků zdražit litr nafty až o 1,80 Kč, protože zvýšením spotřební daně se zvýšila i část ceny připadající na daň z přidané hodnoty. Cena nafty se však od začátku srpna do čtvrtka zvýšila téměř o čtyři koruny.

Výrazné zdražení pohonných hmot za poslední týdny podle ministra není výsledkem zneužití situace kolem zvýšené spotřební daně provozovateli čerpacích stanic. „Jejich průměrná marže je nyní nižší, než činila v srpnu v předchozích letech. Naše kontroly žádné zneužití neodhalily," řekl Stanjura.

Skokové zdražení ministr přičítá zejména aktuálnímu vývoji na trhu s ropou a pohonnými hmotami. Velkoobchodní ceny v posledních týdnech rostly. Stanjura také připomněl, že na koncové ceny paliv mohou mít vliv i marže rafinérií, které stát nemůže ovlivnit. Upozornil, že tuzemské rafinérie mají zahraniční vlastníky.

Navzdory růstu cen jsou pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu.

EET opět zdrojem neshod

Řeč přišla také na EET. „EET bylo dobrovolné, celá řada podnikatelů zůstala v EET, vy to víte, věřila, že se prostě to EET vrátí. Já se včera prošla po Praze a cash only je všude. Vy jste rezignovali na tu šedou ekonomiku, naprosto jste na ni rezignovali,“ otočila se Schillerová ke Stanjurovi. „Vy jste nějakým způsobem řekl ‚chovejte se proklientsky, vstřícně‘, a to je ten dopad, který se tady projevuje. Nejde jen o EET, ale o celý balíček nástrojů, které my jsme zaváděli od roku 2014, které pomáhaly přinášet peníze do rozpočtu tak, abyste dneska nemuseli zvyšovat daně všem skupinám obyvatel.“

Stanjura popřel, že by stát rezignoval na poctivé vybírání daní. „Absolutně to popírám. My máme jiný názor na EET,“ nechal se slyšet.

Do Schillerové se ohledně EET pustil Jiří Rusnok: „Vy se nemáte moc co hádat, paní ministryně. Vy jste to vypnuli (EET, pozn. redakce) v době covidu, jako kdyby to šířilo nějaký virus, to rozhodnutí jsem nepochopil. Co to mělo být? To přece virus nešířilo a klidně to mohlo jet dál, když to bylo správně.“

Jurečka podpoří novelu o nepřípustnosti fyzických trestů, ale... „Výchovný výprask“ bude bez trestu

„Byl tady covid, mnohdy jsme nemohli ani vycházet,“ oponovala Schillerová. „Samozřejmě ne, nešíří virus, pane bývalý guvernére. Udělala se spousta úlev ohledně covidu, tak se udělala i tato.“ Dodala, že by ANO zavedlo EET, pokud by nebylo v opozici.

Mluvilo se také o tom, jestli by spolu ODS a ANO mohli vládnout. Oba představitelé stran to razantně popřeli. Bavili se dále o voličích. „Dojemná starost o naše voliče, to nechte na nás,“ řekl Stanjura Schillerové. „To jsem neřekla,“ opáčila Schillerová. „Já jsem o vašich voličích ani slovo neřekla. Otázka je, kolik vám jich zbylo.“

Změna zákona na omezení dotací

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle ministra by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým systémem.

Od roku 2006 bylo na podporované zdroje energie (POZE) v Česku vyplaceno přes 500 miliard korun. Do loňska dotaci z části poskytoval stát a část doplatili ve fakturách za elektřinu spotřebitelé. Pro letošní rok tyto platby kvůli vysokým cenám energií převzal plně stát. V příštím roce letošní výjimka nejspíš skončí.

Současný stav, kdy stát platí plnou podporu na POZE, je podle Stanjury neudržitelný. Bude proto prosazovat, aby se v příštím roce příspěvek opět rozdělil mezi stát, domácnosti a firmy. Podle ministra se nyní povede na vládě debata, zda bude podíl mezi státem a spotřebiteli stejný jako před energetickou krizí.

„Můj názor je, že by to tak mělo být rozděleno. Budeme se ale snažit ten celkový objem snížit," řekl Stanjura. Jeho resort podle něj nyní hledá argumenty, které by umožnily objem plateb zredukovat. Připustil, že možností může být změna zákona. Kdyby se její návrh mohl předložit, však nedokázal specifikovat. Primárně se podle ministra musí vyřešit všechna možná právní rizika, aby stát v budoucnu nečelil případným arbitrážím ze strany firem, které jsou nyní příjemci těchto dotací.

V příštím roce by měl skončit také vládou stanovený limit cen energií. Stanjura už v minulých dnech avizoval, že s prodloužením opatření s ohledem na vývoj cen energií na trzích nepočítá.