Čára přes rozpočet: Zeman i Klaus ostrouhají, exprezidenti zatím nebudou mít vyšší rentu

Vládní strany se při úpravě ozdravného balíčku dohodly na tom, že vypustí zvýšení renty pro bývalé prezidenty. Jak dříve řekl Blesku Jakub Michálek (Piráti), na tomto bodě nebyla shoda a proti jeho zařazení bylo i víc koaličních stran. 

Exprezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman nyní pobírají měsíční rentu 50 tisíc korun a dalších 50 tisíc jako paušální náhrady. V konsolidačním balíčku se před několika týdny objevil návrh, že by od příštího roku mohli dostávat 80 tisíc v rámci renty a paušální náhrady by se zvýšily na 100 tisíc. To se nakonec nestane.

Vítězové úsporného balíčku Fialovy vlády: Klaus a Zeman si hodně přilepší! Renta jim poroste

Patrik Nacher (ANO) pro Blesk v červenci uvedl, že mu zvýšení renty prezidenta nevadí – obočí pozdvihoval jen nad tím, že se to objevilo v konsolidačním balíčku. „Nevím, proč je to součástí balíčku, ale když už to tam je, nekritizoval bych to,“ sdělil s tím, že jde o instituci, nikoliv o konkrétní osoby. Zeptali jsme se proto koaličních poslanců, zda budou zvýšení renty znovu řešit někdy v budoucnu.

Politici: K tématu se vrátíme mimo balíček

„Chápu, že otázky kolem zvýšení renty vyvolávají emoce. Zvlášt, pokud přichází v době všeobecných úspor. Úřad exprezidenta je ale instituce, která by měla být důstojně finančně zajištěna. I přes to, že si úřad exprezidenta personifikujeme s Václavem Klausem nebo Milošem Zemanem. Proto bychom se k tomuto tématu měli v budoucnu vrátit a řešit mimo rámec konsolidačního balíčku,“ napsal Blesk Zprávám poslanec Lukáš Vlček (STAN).

„Jednání koalice bylo korektní a úspěšné, renta bývalých prezidentů byla spíše drobná záležitost ve velkém počtu rozpočtově významnějších návrhů. Podstatné je, že úsporný balíček má výdaje snižovat, nikoliv zvyšovat, což byl tento případ. Stát si teď další utrácení nemůže dovolit. Za Piráty říkám, že se k navyšování rent pro státní činitele stavíme zdrženlivě a v době stagnace to není na stole. Můžeme se o tom bavit, až evropská a česká ekonomika zase v příštích letech poroste,“ sdělil Jakub Michálek (Piráti), který byl nejvýraznějším odpůrcem zvyšování renty v rámci balíčku.

Renta 50 a důchod 23 tisíc: „Budeme z toho muset vyžít,“ říká Zeman. Zaměstná i manželku Ivanu

„Osobně si myslím, že by bývalí prezidenti, tedy lidé, kteří byli v nejvyšší ústavní pozici, kteří byli hlavou státu, měli mít vyšší rentu než nyní, a to bez ohledu na to, kteří lidé to konkrétně byli. Nedospěli jsme ovšem v rámci koalice ke konsensu, takže v ozdravném konsolidačním balíčku toto navýšení nebude. Plně to respektuji,“ uvedl Jan Jakob (TOP09).

„V ideálním případě by renta měla být v důstojné výši, a to nehledě na to, kdo zrovna v současnosti tuto rentu pobírá. Je třeba si uvědomit, že výše renty se již od roku 2004 nezměnila. Chápu ale argument, že šetření se v současné době musí symbolicky týkat každého, včetně bývalých prezidentů. Proto jsme nakonec přistoupili na koaliční kompromis rentu nezvedat," okomentoval pro Blesk Zprávy Michal Kohajda (KDU-ČSL), který se jednání zúčastnil.          

„Nemá smysl mluvit o ústupcích. Konsolidační balíček, včetně zmiňovaných dílčích úprav v rámci pozměňovacího návrhu, vychází ze společné shody napříč koalicí. A co je nejdůležitější - plní svou funkci a přináší ozdravení veřejných financí," sdělil Jiří Havránek (ODS).           

Politolog: Nebyla vhodná doba 

Podle politologa Jakuba Lyska poslanci navrhli zvýšení exprezidentské renty v nevhodné době. „Trefili se do období obrovské inflace, vládních škrtů, utahování opasků. V této situaci to vhodné není. Kdyby ekonomika rostla, tak si myslím, že by proti tomu někteří politici nebyli. Ideální by bylo, kdyby se to udělalo samostatně mimo konsolidační balíček, který má snižovat deficit, ne ho navyšovat," míní. 

Spor o odměny pro exprezidenty mu připomíná podobné diskuse o tom, jak by se měla zohlednit inflace u platů ústavních činitelů nebo třeba u důchodů. „Spíš by to měli řešit v rámci balíčku s platy jiných ústavních činitelů a nějakým způsobem narovnat podmínky tak, aby všechno bylo navázané na výkon ekonomiky, na indikátory, jako je třeba průměrná hrubá mzda. Takhle by se to automaticky valorizovalo každý rok,“ řekl Blesk Zprávám. 

Deset let prezidentování Miloše Zemana: »Královský« výdělek přes 30 milionů!

Ke zvyšování rent exprezidentů se podle něj politici vrací často, takhle proběhlo už několik zbytečných debat a k valorizaci dlouhá léta nedošlo. Jako nejlepší cestu nevidí ani zvyšování rent exprezidentů každých několik let, protože se kolem toho příliš politikaří a úřad prezidenta to místo důstojné renty dehonestuje. Nevybavuje si, že by se něco podobného stále objevovalo v západoevropských novinách.

„Řada lidí nebude asi souhlasit, ale umím si představit, že renta by měla být dvojnásobek, dvou a půl násobek průměrné hrubé mzdy, současných 50 tisíc je málo. Dnes by exprezidentská renta měla být 80 tisíc korun, to by bylo v dnešní době důstojné," uvedl expert. Zvlášť případní mladší exprezidenti by si za to mohli najít v Praze slušné bydlení.

„V České republice je rozšířená mylná představa, že politici a zastupitelé berou velké peníze. Lidé to srovnávají se svými platy, ale těžko srovnáte plat uklízečky nebo například učitele s prezidentem. Mnozí si navíc myslí, že politici dostávají peníze za nicnedělání. Problém je v tom, že někteří z nich pracují hodně, navrhují zákony, vznáší pozměňovací návrhy a za svou práci pak dostávají poměrně malý plat. A naopak jiní poslanci mnohdy nepromluví, nepředkládají žádné návrhy a vzhledem k tomu, jaký mají plat, v podstatě nepracují,“ vysvětlil a jako příklad uvedl poslance SPD. 

Měl by Zeman s lepší rentou důstojnější kancelář?

Proč se renta pro bývalé prezidenty tak dlouho neřešila? „Je možné, že Václav Klaus má hodně sponzorů z byznysu například ještě z dob privatizace a nepotřeboval to. U Klause také hraje obrovskou roli ideologie, spousta lidí ho podporovala, protože byl ideově extrémně napravo," popsal Lysek. 

„Miloš Zeman má ve svém okolí jen slušně řečeno ,pragmatické´ lidi, kteří mu nic nedávají, naopak Zeman je jim hodně dlužen. Můžeme spekulovat o tom, že v jeho kampaních mohly být nějaké ruské peníze přes pana Nejedlého vzhledem k tomu, že ruské peníze plynuly i do Rakouska a Německa, přičemž Česko je daleko méně transparentní. Možná i ze Zemanova okolí vznikl nějaký tlak na navýšení renty,“ dodal politolog.

Podle Lyska je Zemanova kancelář hodně nedůstojná – to by se však nezlepšilo ani s případnou lepší rentou.

Spor o rentu exprezidentů: Piráti jsou proti jejímu růstu. Podle Klausova muže posílají vzkaz i Pavlovi

„To je spíš kvůli tomu, že není schopný se sám o sebe postarat. I kdyby měl víc peněz, obávám se, že by to nevedlo k důstojnější kanceláři. Nemá žádný vzdělávací institut jako je Institut Václava Havla nebo Knihovna Václava Havla. Je otázka, jestli po něm něco vznikne, protože jeho myšlenky nejsou ve vší úctě tolik kvalitní. Klaus má určitou silnou ideologii, za kterou si stojí, přestože to jsou myšlenky, se kterými nemusíme souhlasit. To u Miloše Zemana nevidím.“  

Připomněl, že k nevhodné situaci kvůli rentám došlo k Polsku. Došlo tam k opačné situaci – výše finanční částky se snížila. „Bývalému prezidentovi Lechovi Wałęsovi strana Právo a spravedlnost jeho kredity pokrátila, což bylo velmi nedůstojné,“ řekl.

Zmínil, že Wałęsa byl vůdčí osobnost revoluce v Polsku a pádu komunistického režimu, díky čemuž skončila totalita i v České republice. „Takže v tomto případě byla prezidentská renta předmětem politických bojů, a aby nebyla předmětem politických bojů, musí se to navázat na stav ekonomiky.“

Renta už se řešila u Havla

Zákon o prezidentské rentě je starý přes 20 let – vznikl v roce 2003. Tehdejší přístup Václava Klause k vyšší rentě pro Václava Havla nebyl příliš vstřícný.

Zeman a Klaus mají smůlu! Vláda vyškrtla z ozdravného balíčku vyšší rentu pro exprezidenty

„Já myslím, že je to na jedné straně otázka politického boje mezi Václavem Klausem a Václavem Havlem a pak nevraživosti mezi Václavem Havlem a opozicí, protože jak ODS, tak komunisté mají k Havlovi výhrady, které v případě komunistů nejsou myslím úplně věcné a nejsou na místě. Samozřejmě se tato otázka nerozhoduje jenom pro Václava Havla, ale rozhoduje se pro jakéhokoliv budoucího prezidenta České republiky. A z tohoto hlediska by se to taky mělo pojímat a na osobní věci by se nemělo hledět,“ komentoval tehdy Bohumil Doležal pro Český rozhlas.

„Je to pořád to samé, argument Pirátů je podobný jako argument Klause vůči Havlovi. Jsou tady dva žijící exprezidenti, se kterými Piráti nesouhlasí a je pro ně těžké obhájit navýšení jejich renty,“ sdělil Lysek. Nediví se, že Piráti s kritikou této položky zrovna u konsolidačního balíčku přišli, bylo to však podle něj účelové.

„Měli by si uvědomit, že to ovlivní i Petra Pavla. Čtyři nebo pět let uteče jako voda, a pokud nebude znovu zvolen, bude se to týkat i jeho. Rentu nemůžeme pořád držet na nízké úrovni kvůli předchozím dvěma prezidentům,“ doplnil.