Potíže strážců prezidenta: „Atentát“ na Klause, Zemanova „sextremistka“ i sebevražda za Pavla

Útvar pro ochranu prezidenta ČR oficiálně vznikl 1. dubna 2002, o bezpečnost české hlavy státu a Pražského hradu se tak již stará více než 20 let.  Za dvě dekády své existence se útvar pochopitelně musel potýkat s celou řadou situací pramenících z jeho určení. Ne všechny však v očích veřejnosti i odborníků působily zrovna pozitivním dojmem. Seskupení si prošlo skutečně pestrým souborem kauz a patálií od nezvládnuté ochrany prezidenta po nezodpovědné chování vedení útvaru. Přehled těch nejzásadnějších Blesk přináší v následujícím článku.

Poprask vzbudil koncem září roku 2012 při slavnostním otevírání mostu v Chrastavě útok aktivisty na tehdejšího prezidenta Václava Klause. Útočníkovi, který se původně schovával v hustém davu, se na tehdejšího prezidenta podařilo několikrát vypálit z pistole na plastové kuličky. Na záběrech zachycujících incident je zcela jasně vidět, že prezident ani ochranka zpočátku vůbec netuší, co se v daný okamžik děje.

Poněkud pomalejší reakce Klausových osobních strážců si následně vysloužila kritiku jak veřejnosti, tak i představitelů řady bezpečnostních složek. Těžko si totiž představit, jak by se situace odvíjela, pokud by se nejednalo o plastovou maketu, ale skutečnou střelnou zbraň. „Tohle se vám opravdu nepovedlo,“ okomentoval tehdy Klaus bezprostředně po „střelbě“ výkon své ochranky.

Klaus řečnil za covidu s rouškou pod bradou. Osmitisícovou pokutu smetl soud

Bizarně vyhlížející, avšak závažná situace nakonec vyústila v odstoupení tehdejšího šéfa útvaru Jiřího Sklenky, který za jednání svých podřízených přijal plnou odpovědnost. Střelec Pavel Vondrouš, který útokem prý chtěl upozornit na nepříznivý stav české politické scény, nakonec vyvázl s půlroční podmínkou s ročním odkladem. Do historie se pro většinu lidí incident zapsal zejména jako naprosté selhání prezidentské ochranky.

Bez změn ve vedení Útvaru pro ochranu prezidenta ČR se neobešel incident z roku 2015, kdy recesistická protestní skupina Ztohoven pronikla na střechu Pražského hradu, kde vyměnila prezidentskou standartu za obří červené trenýrky. Snažila se tak upozornit na blízkost tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a Kremlu. Ostudu si tehdy společně s prezidentskými bodyguardy uřízla i Hradní stráž.

„Nechci se vyjadřovat ke třem blbečkům, kteří ani nevědí, že prezidentská standarta je státním symbolem a netýká se žádného konkrétního prezidenta, ale samozřejmě, že ochranka selhala,“ okomentoval tehdy nelichotivou událost Zeman. Celá situace nakonec vyústila v rezignaci šéfa útvaru Petra Dongrese. „Žádný ředitel ochranné služby nemůže svou funkci vykonávat bez důvěry chráněné osoby, a proto dávám svou funkci k dispozici,“ prohlásil tenkrát ke svému odchodu.

„Trenýrková kauza“ vedla nakonec i k personálním změnám uvnitř Hradní stráže, jejíž dlouholetý velitel Radim Studený byl ve finále odvolán, jelikož vinu za proniknutí recesistů na střechu Hradu podle Zemana nesl společně s Dongresem.

Poněkud překvapení byli ochránci doprovázející prezidenta Miloše Zemana k volební urně v lednu 2018. Ve volební místnosti v pražských Stodůlkách se totiž ze zástupu novinářů vstříc prezidentovi náhle vyřítila polonahá aktivistka ze skupiny FEMEN. Svým vystoupením se snažila upozornit na „přátelský vztah“ ruského prezidenta Vladimira Putina k Zemanovi. Na obnažené hrudi tenkrát měla nápis „Zeman, Putin’s slut“ (Zeman, Putinova děvka).

Přestože prezidentovi bodyguardi „útočnici“, která posléze byla identifikována jako angolsko-ukrajinská aktivistka Angelina Diash, záhy zpacifikovali, nepodařilo se jim zabránit tomu, aby se dostala do přímého kontaktu s hlavou státu. Viditelně otřeseného Zemana pak další dva příslušníci Útvaru pro ochranu prezidenta ČR museli odvést ven z volební místnosti. Prezident se po chvilce na vydechnutí přece jen odvolit vrátil, přičemž práci svých osobních strážců pochválil i za to, že jej promptně odvedla do bezpečí.

Exprezident Zeman na dovolené: Plavba na člunu nevyšla! Útěchou mu byla klobása a pivo

Pro Blesk s odstupem pěti let akci „sextremistky“ okomentoval ředitel Útvaru pro ochranu prezidenta České Republiky Martin Baláž. Ten sice v době incidentu ve vedení útvaru ještě nebyl, s jeho okolnostmi je však patřičně seznámen. „Pro mě ten zákrok, který tam proběhl, byl v pořádku. Neurčujeme, kteří lidé se dostanou do volební místnosti. Myslím si, že pan prezident v tomto případě ohrožený nebyl, žádná zbraň nebyla použita,“ zhodnotil zákrok proti aktivistce.

Nelichotivý stín na prezidentskou ochranku vrhlo počínání dvou instruktorů střelby, kteří si mezi lety 2018 až 2020 ze skladů na Pražském hradě odnesli pro soukromé účely přes 20 000 kusů munice. Střelivo podle všeho vykazovali jako použité při střelecké přípravě, mizejících zásob si však záhy všimli jejich nadřízení.

Martin Tiefenbach a Patrik Přibyl podle nepravomocného rozsudku z května 2023 státu způsobili škodu vyšší 142 000 korun. Dnes již bývalým příslušníkům útvaru byl uložen peněžitý trest, Tiefenbachovi 150 000 korun, Přibylovi 100 000 korun a tříletý zákaz činnosti v ozbrojených bezpečnostních sborech. Oba obvinění svou vinu popírají, přičemž proti verdiktu se ihned odvolali.

„Stále tvrdím, že jsem se ničeho nedopustil. Veškerá munice, kterou jsem nafasoval, byla spotřebována tak, jak měla,“ uvedl v květnu u soudu Tiefenbach. Stojí si za tím, že soudní řízení bylo vyvoláno na základě personálních sporů v útvaru, přičemž nadřízení se chtějí jemu a jeho kolegovi pomstít.

Znak Útvaru pro ochranu prezidenta ČR | policie.cz

Pověsti vedení útvaru příliš nepomohla účast jeho šéfa Martina Baláže na večírku na střeše sídla pražského arcibiskupa Dominika Duky v dubnu 2021. Slavnosti se účastnil kromě Baláže i jeho tehdejší zástupce a od letošního května nástupce ve funkci Radim Kincl či velitel Hradní stráže Jaroslav Ackermann. Ani jeden ze zúčastněných přitom neměl respirátor.

Je na místě zároveň uvést, že v té době platil zákaz pořádání akcí a lidé se měli scházet nejvíce ve dvou. Se všemi třemi muži bylo následně kvůli absenci respirátoru vedeno kárné řízení, ze kterého vyvázli s peněžními tresty o neznámé výši. Na večírku podle dostupných tvrzení byli kvůli pracovní schůzce.

Smutná událost zasáhla Útvar pro ochranu prezidenta ČR v polovině srpna letošního roku. Jeden z ostřílených prezidentských strážců si během svého volna údajně vzal život služební zbraní. Podle informací Radia Prostor se mělo jednat o příslušníka útvaru s iniciály R. P., který dbal na bezpečnost hlavy státu již za prezidentování Miloše Zemana. Nastoupit zpět do služby měl přitom již tuto středu.

O důvodu jeho skonu se stále spekuluje, jedním z možných vysvětlení by však mohlo být nakupení několika osudových událostí v jeho osobním i profesním životě. Koncem minulého týdne jej měla opustit partnerka, se kterou měl čtyřletého potomka. S neznámými potížemi se měl potýkat i v práci. Bezvládné tělo prezidentského bodyguarda prý v průběhu neděle objevil jeho otec.

Sebevražda Pavlova bodyguarda (†36): Zastřelil se kvůli ženě? Záda kryl už Zemanovi

„Jsou v šoku, pan prezident také,“ uvedl zdroj Pražského hradu k momentálním pocitům blízkých kolegů zesnulého. V blízkosti současného prezidenta se zmíněný osobní strážce příliš často nevyskytoval. O poznání častěji jej však bylo možné zahlédnout ještě za působení Miloše Zemana, kterého doprovázel například při jeho obvyklé „člunové plavbě“ na rybníku v Novém Veselí.