Útvar pro ochranu prezidenta České republiky patří mezi ta nejelitnější uskupení Policie ČR, přesto se ani jemu od doby vzniku v roce 2002 nevyhnuly kontroverze. V živé paměti je stále například nezvládnutá ochrana Václava Klause v Chrastavě, kde na něj jeho odpůrce zaútočil plastovou pistolí či zpronevěra tisíců kusů munice, kterou měli na svědomí dva bodyguardi Miloše Zemana. Které kauzy nejvíce pohnuly veřejným obrazem osobních strážců prezidenta?
Útvar pro ochranu prezidenta ČR oficiálně vznikl 1. dubna 2002, o bezpečnost české hlavy státu a Pražského hradu se tak již stará více než 20 let. Za dvě dekády své existence se útvar pochopitelně musel potýkat s celou řadou situací pramenících z jeho určení. Ne všechny však v očích veřejnosti i odborníků působily zrovna pozitivním dojmem. Seskupení si prošlo skutečně pestrým souborem kauz a patálií od nezvládnuté ochrany prezidenta po nezodpovědné chování vedení útvaru. Přehled těch nejzásadnějších Blesk přináší v následujícím článku.
Panu prezidentu Pavlovi není nic dost dobré, vyhodil šéfa ochranky (byl odejit), přivedl si nové lidi do ochranky od vojáků.
Pravidla a předpisy?
Ne, totalita a papalášské manýry.