Ústav o soudci, u kterého váhá Pavel: Odsoudil za emigraci 172 lidí! Fremr zvažuje rezignaci
Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působením v komunistické justici, to dnes uvedl na svém webu. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát. Prezident Petr Pavel ho však zatím nejmenuje kvůli informacím o jeho rozhodování v minulém režimu. V pořadu Interview ČT24 dnes Fremr řekl, že zvažuje, že se místa u soudu sám vzdá. Pokud by to ale učinil nyní, mohlo by to být vykládáno jako doznání, obává se.
„Soudce Robert Fremr, jehož působením v komunistické justici se nyní zabývá Ústav pro studium totalitních režimů, odsoudil mezi lety 1983–85 za emigraci ve 124 samostatných případech celkem 172 osob... Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný,“ sdělil úřad.
Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.
Ústav dnes upřesnil počty odsouzených. Dříve uvedl, že podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy soudce Fremr za „nepovolené opuštění republiky“ odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.
Fremra, místopředsedu Vrchního soudu v Praze a trestního soudce s mezinárodním renomé, nominoval do Ústavního soudu prezident Pavel. Fremr sice získal těsný souhlas Senátu, pak se ale objevily nové informace o jeho působení v 80. letech. Prezident proto odložil jmenování, dokud vše neprověří.
Tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů pod vedením Petra Hlaváčka nyní zkoumá Fremrovu profesní minulost na pozadí fungování normalizační justice. Základní zpráva by měla vzniknout do konce srpna. Na informace z archivů a výsledky bádání čeká i prezident Pavel – podle nich se rozhodne, zda jmenuje Fremra ústavním soudcem.
Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. Tento případ Fremr rozhodoval, důkazní materiály v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost. Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.
Fremr zvažuje rezignaci: „Některá obvinění jsou opravdu ošklivá“
Fremr přitom nyní uvedl, že uvítal, že prezident Pavel odložil jeho jmenování ústavním soudcem. Čeká na výsledky „prověrky“ stejně jako prezident Pavel, který požádal o informace k Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy.
V ČT dnes Fremr řekl, že pro něj aktuálně nejsou prioritní ambice stát se ústavním soudcem, ale spíš se chce vypořádat s obviněními ve veřejném prostoru. „Otázka, zda se stanu ústavním soudcem, v tuto chvíli pro mě ustupuje do pozadí,“ řekl.
Soudce připustil, že zvažuje alternativu rezignovat na možné členství v Ústavním soudu. „Mám ale velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako doznání. Některá ta obvinění jsou opravdu ošklivá,“ konstatoval.
Zmínil i možnost, že by se mohl místa u soudu vzdát i v případě, že se ho prezident rozhodne jmenovat. „I kdybych tím procesem prošel a obvinění vyvrátil, stejně bych si kladl otázku, zda to neohrozí respekt k ÚS,“ zmínil. Veřejně se nezpochybňuje moje odbornost, ale pouze integrita, doplnil soudce. „Považuji to za naprosto legitimní, integrita kandidáta na ústavního soudce je velice důležitá,“ dodal v ČT Fremr.
Asi málo, tak čeká, zda se provalí to další.