Nový bodový systém i řidičák od 17 let: Revoluci na českých silnicích podpořil Senát

A co bylo ještě v Senátu na programu:

•  Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky bude od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty.
• Část pravomocí předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí převezme od příštího roku nově pětičlenné kolegium. Počítá s tím novela o politických stranách, kterou dnes schválil Senát
• Vláda zřejmě bude moci navyšovat základní jmění státních podniků. Umožnit jí to má novela zákona o státním podniku, která souvisí i se situací ve ztrátové České poště a kterou dnes schválil Senát.
• Bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr bude ústavním soudcem. Ústavními soudkyněmi se stanou podle očekávání také místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská. Senát dnes jejich nominaci v tajné volbě schválil.
• Stát bude vyplácet exekutorům náhradu nákladů, které vynaloží na zastavení marných exekucí. Půjde o 750 korun na jeden případ. Senát to schválil.

Řidiči budou za přestupky dostávat jen dva, čtyři nebo šest trestných bodů. U řízení pod vlivem alkoholu řidič dostane šest bodů namísto nynějších sedmi, zaplatí ale pokutu ve správním řízení až 25 000 korun namísto dnešních až 20 000 korun. Pokud odmítne zkoušku na alkohol, hrozí mu pokuta až 75 000 korun. Stejná pokuta mu bude hrozit, pokud bude řídit a nebude držitelem příslušného řidičského oprávnění nebo bude řídit, i když bude mít zákaz. Za nasbíraných 12 trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud.

„Změny míří k tomu, aby na českých silnicích bylo bezpečněji,“ řekl senátorům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Tresty se podle něj zpřísňují s ohledem na jejich závažnost a s ohledem na míru rizika, která je s nimi spojena.

Maximální příděl šesti bodů a pokuta 25 000 korun bude hrozit vedle alkoholu i za překročení rychlosti o 50, respektive 40 kilometrů v hodině mimo obec a v obci, vjezd na železniční přejezd přes zákaz nebo jízdu na červenou. U té se pokuta zvýší pětinásobně na 25 000 korun. Novela také zpřísňuje tresty za blokování průjezdu tramvají.

Tresty se naopak zmírňují u bagatelních prohřešků, jako je porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo špatné parkování, kde se snižuje horní hranice pokuty na místě z 2 000 korun maximálně na 1 500 korun, respektive domluvu, a body se nezapisují.

Nově zaváděná možnost řídit osobní auto pod dohledem mentora od 17 let má přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Smyslem je získávání řidičských dovedností pod dohledem zkušeného bezúhonného řidiče - mentora. Za porušení povinností bude mentorovi nahlášenému na dopravním úřadě hrozit pokuta až 25 000 korun. Od 18 let bude moci mladý řidič jezdit sám.

Nemá ještě řidičák a už přišel o body: Nehoda žáka autoškoly vyvolala vášnivé diskuze

U řidičského průkazu na zkoušku jde o preventivní opatření pro začínající řidiče. Pokud dva roky od získání řidičského oprávnění spáchá šestibodový přestupek nebo mu bude odebrán řidičský průkaz za závažný přečin, bude muset absolvovat dopravně-psychologickou přednášku a takzvanou evaluační jízdu. Půjde o čtyřhodinovou výuku příčin dopravních nehod a jejich prevence a také čtyřhodinovou teorii a jízdu v autoškole.

Na vybraných úsecích dálnic umožní změna zákona zvýšit nejvyšší povolenou rychlost až na 150 kilometrů za hodinu. Vláda upozorňuje na to, že nepůjde o plošné zvýšení povolené rychlosti, ale pouze o možnost místní úpravou tuto rychlost zvýšit. Týkat se to bude nových nebo modernizovaných úseků. Ministr Kupka už dříve řekl, že první takové úseky by se mohly objevit do dvou let.

Senátor Lukáš Wagenknecht (SEN21 a Piráti) vznesl dva pozměňovací návrhy týkající se přetěžování kamionů. Navrhoval srovnat nejvyšší povolenou hmotnost kamionů v tuzemsku s okolními státy, tedy ze 48 tun na 40 tun. V dalším návrhu chtěl zpřísnit pokuty za přetěžování kamionů tak, aby to dopravce od této praxe odrazovalo. Ani jeden z nich nezískal podporu většiny senátorů.

Ministr Kupka v reakci na Wagenknechta informoval, že do konce příštího roku bude na dálniční síti v provozu 13 vysokorychlostních vah a budou se doplňovat i váhy statické. Připomněl také, že vláda má v plánu od 1. března 2024 zvýšit mýtné o 15 procent. Navyšovat se bude o nový poplatek, který bude odrážet emise kamionů. Řada senátorů však vyjadřovala obavy, že kamiony stejně budou objíždět místa vážení, jako nyní objíždějí zpoplatněné dálnice a silnice.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že se po debatě s Kupkou a dalšími senátory rozhodl nepodat pozměňovací návrh, který by omezil povinnost předjíždět cyklisty s minimálním odstupem 1,5 metru. Poukázal přitom na to, že Sněmovna takovýto návrh velkou většinou odmítla. Pokud by takový návrh schválil Senát, pak by to projednávání nynější novely zpomalilo. Dodal ale, že Kupka projevil vůli se tímto problémem zabývat. Kritici povinného odstupu od cyklistů často poukazují na to, že třeba na úzkých lesních nebo polních cestách není možné cyklistu předjet.

Lex Babiš

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky bude od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Senát dnes tyto úpravy zákona o střetu zájmů schválil. Zpřísnění takzvaného „lex Babiš“ se kvůli chybějící regulaci nevztahuje na internetová média, což kritizovalo sdružení Milion chvilek pro demokracii.

Změny jsou součástí novely o politických stranách, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Zákon o střetu zájmů se podle schválené úpravy navíc bude nově vztahovat na hlavu státu. Prezident republiky bude muset začít každoročně podávat majetkové oznámení a platit pro něj budou i další povinnosti včetně zákazu vlastnictví médií.

Schvalování změn ve Sněmovně brzdilo opoziční hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, který už po prvním zpřísnění zákona vložil v roce 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, která patří k největším mediálním domům v Česku. Politikům, na něž se bude nová úprava ohledně médií vztahovat, dává novela šedesátidenní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.

Předloha zejména zpřísňuje ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.

Senát schválil Pavlovy kandidáty na ústavní soudce. Po „tortuře“ i sporného Fremra

Vláda zřejmě bude moci navyšovat základní jmění státních podniků. Umožnit jí to má novela zákona o státním podniku, která souvisí i se situací ve ztrátové České poště a kterou dnes schválil Senát. Ačkoli dva senátní výbory doporučovaly novelu vrátit Sněmovně a vyřadit z ní úpravy, které se do ní ve Sněmovně dostaly, dali senátoři přednost návrhu novelu zákona schválit. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Vláda podle předlohy bude moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb. Úpravu zákona kabinet předložil i s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po zrušení skoro desetiny poboček a propouštění čeká celková reorganizace.

Senátní výbor pro hospodářství chtěl z předlohy vyřadit návrh, který se do ní dostal ve Sněmovně na návrh koaličních Pirátů. Umožňuje, aby úlohu zakladatele mohlo plnit více ministerstev. Senátní ústavně právní výbor chtěl vyřadit z předlohy návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který umožní státním podnikům, aby si v odůvodněných případech mohly ponechat bankovní účty u komerčních bank.