Expert k důchodové novele: Opatření jsou logická. A co říká na slova opozice o ožebračování důchodců?

Ještě před samotným zahájením třetího čtení obsadili po začátku sněmovní schůze na tři hodiny řečnický pult především zástupci opozice. A to díky přednostním právům. Reagovali hlavně na pevně stanovený čas hlasování, který hned ráno prosadila koalice na 12:30.

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob (40) to zdůvodnil mimo jiné délkou debat o novele. Ta podle něj činila už přes 35 hodin. Dodal, že nic nového v ní nezaznělo a že se opoziční argumenty opakují. „V rámci celého projednávání tohoto bodu bylo 258 vystoupení. Asi nepřekvapí, že víc než 70 % z nich byli poslanci opoziční,“ uvedl.

To ale rozohnilo opoziční poslance. „Slyšeli jsme slovo totality, ne slovo boží,“ řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš (68). Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová (59) pak ještě před jednáním kritizovala koalici, že nechce diskutovat a chce si udělat parlamentní prázdniny. „Rozumím, že být na pláži s drinkem je příjemnější, než sedět a argumentovat nad projevy opozice v Parlamentu,“ uvedla. Pro novelu hlasovalo 86 ze 155 přítomných poslanců, 69 jich bylo proti.

Co se změní?

Novela mimo jiné zavádí dočasný přídavek, který nahrazuje současná pravidla mimořádných valorizací důchodů.  Zpřísňuje také odchody do předčasné penze. Podle představ kabinetu Petra Fialy (58, ODS) by úpravy měly vstoupit v platnost od letošního září. Předloha ale ještě musí projít Senátem a pak ji musí podepsat prezident.

Poslanci kývli na pomalejší růst penzí i přísnější předčasné důchody. Babiš mluvil o „totalitě“

Politolog: Pokud ještě víc rozvolníme jednací řád, Sněmovna nic neprojedná

Pro Blesk emotivní středeční jednání Poslanecké sněmovny okomentoval politolog a vysokoškolský pedagog Josef Mlejnek. Přijaté úpravy jsou dle jeho názoru logickou snahou o řešení přetrvávajícího problému financování penzijního systému. Přestože pro jejich uvedení v praxi není zcela vhodná doba, nelze očekávat, že v době ekonomické prosperity by k jejich realizaci došlo. Zkrácení jednání a stanovení pevného času hlasování za výrazný prohřešek nepovažuje. Varoval zároveň, že pokud by došlo k ještě většímu rozvolnění jednacího řádu Sněmovny, její provoz by se výrazně zkomplikoval a ve výsledku by poslanci neprojednali už vůbec nic.

Mnoho opozičních poslanců (především z řad hnutí ANO) nařklo zástupce pětikoalice, že „ožebračují“ důchodce. Skutečně je situace tak tristní, jak ji maluje např. Andrej Babiš s Alenou Schillerovou, nebo se na sebe snaží opoziční poslanci pouze strhnout pozornost?

Pojem ožebračování je spíš politický. Tady jde o to, že se spíš jednak zbrzdí tempo nějakého růstu důchodů, že se zpřísní podmínky pro předčasný odchod. Je to logické, poněvadž ten důchodový systém by jinak nebyl ufinancovatelný. To jsou prostě opatření, která jsou dána tou objektivní realitou, a tady spíš opozice těží z toho, že nemá tu zodpovědnost, tak se snaží nějakým způsobem oponovat nahlas.

Muselo se podle vás nutně přistoupit ke snížení tempa růstu penzí a zpřísnění podmínek předčasného odchodu do důchodu? A jsou teď na zavádění zmíněných opatření vůbec příznivé podmínky?

Samozřejmě není úplně nejlepší doba, když nějaká hospodářská krize a tak dál byla, rostly ceny energií. Na druhou stranu je to nutné pro vývoj státního rozpočtu. Pokud by se to neudělalo, tak ten schodek bude obrovský. Vlastně je to tak, že tady se o té důchodové reformě a potřebě nějakým způsobem zkrotit výši toho dluhu mluví celá léta a většinou politici, když jsou dobré ekonomické časy a mělo by se to udělat, tak to neudělají, poněvadž koneckonců i ten schodek neroste tak moc a jsou pořád nějaké zdroje na to, jak ty díry někde zalepit. Potom když jsou špatné ekonomické podmínky, tak ten dluh začne bobtnat a pak se ten problém musí hasit nehledě na to, že z toho politického hlediska podmínky příznivé nejsou.

Podle Andreje Babiše postupovali vládní poslanci „totalitně“, když zkrátili jednání a stanovili pevný čas hlasování na 12:30. Jde o standardní postup, nebo došlo někde k pochybení?

Tak zase to je dlouhodobá věc, kdy ten jednací řád v České republice, myslím, že je hodně liberální ve srovnání s některými jinými zeměmi a vede to k tomu, že když se ohlédneme do minulosti, tak prostě to je dlouhá série různých obstrukcí a zpomalování. Na té se v minulosti vlastně podíly skoro všichni a i ty současné vládní strany v minulosti tuto taktiku využívaly, dnes ji samozřejmě využívá současná opozice. Takže to je zase spíš snaha Andreje Babiše dát voličům najevo, že za ně bojuje, a dát vládní koalici trošku morálně negativní nálepku, že dokonce dělají něco nedemokratického. To je prostě jenom v zásadě součást, řekněme, opoziční mediální taktiky - apelovat na své voliče, vyvolat v nich dojem, že opozice pro ně něco dělá a že pokud by byla u moci, tak se budou mít nějak lépe. Ten základní vzoreček je stále stejný. Samozřejmě vždycky se ten opoziční politik, ať už Andrej Babiš nebo někdo jiný, něčeho konkrétnějšího chopí. Nějaký jednací řád, nějaké omezení tam být musí, poněvadž i občané požadují od Parlamentu, aby schválil nějaké zákony. Pokud ještě více rozvolníme ta pravidla, ten jednací řád, tak pak se může snadno stát, že Sněmovna neprojedná vůbec nic.

Ze strany pětikoalice tedy o „přešlap“ nebo porušení nějakých pravidel jednacího řádu nejde?

Já si nemyslím, že k něčemu takovému došlo. Nejsem poslanec, tak nemám v hlavě přesně jednací řád, ale v principu jde o to, že ta vládní koalice má ve sněmovně většinu, takže opozice nemá vlastně možnost je přehlasovat. Jediné, co jí zbývá, je to nějak zbrzdit a využívat možností nebo skulin jednacího řádu a pak si třeba stěžovat na to, že pětikoalice nějakým způsobem zpřísní ty podmínky. Pokud to zpřísnění vyplynulo z možností, které jednací řád umožňuje, tak se nic nestalo. Pokud by tam bylo něco, co by bylo přes čáru, tak samozřejmě čistě hypoteticky by to třeba opozice mohla dát k Ústavnímu soudu. Něco takového je ale čistě hypotetická možnost. Jak říkám, nemám jednací řád, tak přesně nevím, tipl bych si, že nějaké to zpřísnění bylo ale stále v normě.