Expert: Valorizace penzí pomůže těm nejzranitelnějším. A jak hodnotí navrhované změny?
Sněmovna se během července opět věnuje plánům na „narovnání“ důchodového systému. Ve hře je kromě zpomalení řádných valorizací penzí také zpřísnění pravidel odchodu do předčasného důchodu. V řadách opozičních poslanců však vládní návrhy vyvolávají obavy z „obírání“ důchodců a „zbytečného šetření“ na nejstarších členech české populace. Jak jsou na tom důchodci finančně ve srovnání se zbytkem populace a mohl by zásah do valorizačního mechanismu některé skupině penzistů způsobit výraznější potíže? Otázky týkající se zásadních změn v důchodovém systému pro Blesk zodpověděl David Budai, šéfredaktor portálu České důchody.
Momentální mechanismus je podle řady vládních politiků i ekonomických expertů dlouhodobě neudržitelný. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka například v tiskové zprávě ze 17. července připomněl, že již nyní jsou důchody nejvyšší v historii. „Po červnové valorizaci přesáhl průměrný starobní důchod 20 200 korun měsíčně, v lednu by to tedy mohlo být 20 700 korun. To znamená růst za 5 let o 7200 korun,“ uvedl.
Důchody dle ministra i nadále růst samozřejmě budou. „Každoroční navýšení bude inflaci kompenzovat v plném rozsahu. Není tedy pravda, co neustále omílá opozice, že okrádáme důchodce. Ne, důchody neustále rostou a růst budou. Do valorizace bude také promítána nad rámec inflace jedna třetina růstu reálných mezd, jak tomu bylo do konce roku 2017,“ uklidňuje.
Při porovnání se sousedními zeměmi v České republice dle ministrova vyjádření rostly důchody za poslední roky nejrychlejším tempem. „Před deseti lety činil důchod polovinu toho, co dnes. Celkově za naší vlády důchody narostly zhruba o třetinu. Nesmíme zapomenout také na výchovné, kterým jsme důchody zvýšili o pětistovku za každé vychované dítě,“ připomněl.
Parametrické změny v důchodovém systému jsou na místě i podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity v Brně a přední ekonomky Danuše Nerudové. „Že Itálie a Francie vydává už dnes na důchody tolik, co budeme my v roce 2050 a zvládnou to? Tak se podívejme na data (údaje v % HDP),“ napsala v nedávném twitterovém příspěvku.
Aby bylo možné penzijní systém ufinancovat bez provedení jakýchkoliv změn, musely by se prý po vzoru zemí jako Itálie či Francie navýšit daně. „Tyto země mají vyšší daňovou kvótu než Česká republika. Abychom tedy stejně jako oni systém utáhli (a nedělali žádné změny), pak bychom ji měli mít vyšší minimálně o 10 p. b., což znamená nutnost zvýšit daně. Třeba z kapitálu,“ upozornila.
Expert o Jurečkových návrzích: Dobrý kompromisní základ
Momentální finanční situaci českých penzistů a vliv plánovaných změn na jejich živobytí pro Blesk okomentoval šéfredaktor portálu České důchody David Budai. Podle jeho slov se sice celkově situace českých starobních důchodců v posledních letech zlepšila, upozorňuje však na skutečnost, že stále existuje velká skupina osob s velmi nízkými důchody, na níž by se stát měl více zaměřit. Soubor změn, který se chystá navrhnout ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka Budai považuje za „dobrý kompromisní základ“, jenž by mohl pomoci důchodový systém do určité míry stabilizovat.
Jak jsou na tom momentálně čeští důchodci finančně ve srovnání se zbytkem populace (zejména pokud jde o pokrytí inflace)?
Situace starobních důchodců v Česku se v posledních letech zlepšila. Lidé, kteří odcházejí do důchodu nyní, mají mnohdy důchody pohybující se kolem průměru nebo nad průměrem. Více než polovina všech důchodců dnes pobírá důchod nad 20 000 korun, další stovky tisíc lidí jsou těsně pod touto hranicí. Vzhledem k tomu, že důchody jsou vypláceny v čistém, nemusí být výjimečné, že pokud spolu například žijí dva partneři a pobírají důchod, mohou mít čistý příjem vyšší než třeba mladá rodina s dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské. Většina běžných důchodců se tedy nemá nijak špatně, jak se občas snaží vykreslit opoziční politici. Stále ale je v Česku velká skupina lidí s velmi nízkými důchody, kteří na tom nejsou finančně dobře. Na ty by se se měl stát více zaměřit, v tomto ohledu má ještě určité rezervy.
Mohl by zásah do současného valorizačního mechanismu způsobit některé ze sociálních skupin penzistů výraznější potíže?
Nemyslím si. Naopak třeba plánovaná změna mechanismu mimořádné valorizace by mohla lépe pomoci lidem s velmi nízkými důchody.
Napomohou navrhované změny v penzijním systému skutečně jeho stabilizaci nebo tím problém s jeho financováním pouze odsouváme dále do budoucnosti?
Aktuálně projednávané změny nestačí. Ale soubor změn, které se chystá ministr Jurečka finálně představit na podzim, by mohl systém do značné míry stabilizovat. Určitě ne ve smyslu, že by byl důchodový systém „v plusu“. Ale ztráta systému by nebyla tak dramatická, takže bychom ji mohli zodpovědně pokrýt z jiných zdrojů rozpočtu. V tomto ohledu si myslím, že to, co se chystá ministr Jurečka navrhnout, je velmi dobrým a kompromisním základem, o kterém mohou politici dále diskutovat.
Co byste poradil lidem, kteří se chystají v současnosti do předčasného důchodu? Vyplatí se tak učinit ještě před plánovaným zpřísněním pravidel předčasného odchodu do penze?
V současné době ještě neznáme definitivní verzi novely, která bude schválena. Navíc ještě neznáme parametry výpočtu důchodů v roce 2024, takže nemůžeme srovnávat, zda se vyplatí požádat o důchod nyní, nebo až v roce 2024. Pokud už nyní lidé mají nárok na předčasný důchod, doporučuji podat na ČSSZ tiskopis Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění. Díky tomu je možné si „zarezervovat“ aktuální podmínky pro přiznání předčasného důchodu, žádost je pak možné podat v průběhu následujících 6 měsíců i ke zpětnému datu. V té době již bude jasnější, co bude výhodné.
Vláda si však těch 20.000 tácu měsíčně.