Hazard s budoucností Česka. Ministryně Langšádlová tvrdě vyrukovala proti škrtům Stanjury
Snížení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace na 0,45 procenta HDP v roce 2024 je hazard s budoucností Česka, řekla dnes na setkání s novináři ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Podle Langšádlové je pracovní návrh ministerstva financí na rozpočet příštího roku nepřijatelný a v rozporu s programovým prohlášením vlády. Ministerstvo financí v pracovním návrhu vyčlenilo na vědu 35,8 miliardy, šlo by o meziroční snížení o více než deset procent. Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhuje rozpočet o 12 miliard vyšší, tedy 47,8 miliardy korun.
Návrh rady by měla projednávat vláda, zatím se tak ale nestalo. Langšádlová uvedla, že bude na středeční schůzi vlády žádat o zařazení tohoto bodu na program jednání. Podle Langšádlové se ještě nestalo, aby se návrh rady na jednání vlády neprojednal.
Ministryně uvedla, že se před sestavováním návrhu rady vlády na rozpočet pro vědu a výzkum účastnila jednání s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) ohledně výše prostředků, které by měly být na vědu uvolněny. Z tohoto jednání následně rada vlády vycházela, podle zástupců rady vznikl zápis, který ministerstvo financí nezpochybnilo.
„Pokud se nepodaří na pracovní úrovni tyto otázky vyřešit, pokud vláda neprojedná tento návrh, který byl sestaven v souladu se zákonem, tak bude muset nastat koaliční jednání,“ řekla Langšádlová. Návrh předložila rada vlády do konce května, tak jak jí ukládá zákon o podpoře výzkumu a vývoje.
„Jsem přesvědčena, že návrh ministerstva financí je v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády. Vláda slíbila, že zvýší celkově výdaje na výzkum, vývoj a inovace, návrh ministerstva financí jde však opačným směrem,“ řekla Langšádlová.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je předloha ministerstva financí zatím jen úřednickým návrhem, o kterém bude vláda teprve diskutovat. Řekl, že výzkum a vývoj je prioritou, na druhé straně dodal, že aktuální návrh rozpočtu ukazuje vážnost situace.
Podíl výdajů státního rozpočtu na vědu vůči HDP klesá od roku 2020, kdy dosahoval nejvyšší hodnoty 0,67 procenta. V roce 2023 dosáhl hodnoty 0,54 procenta, což je výrazně méně, než kolik na vědu dávají vědecky vyspělé země. Například v Německu je podíl financování vědy ze státního rozpočtu 0,93 procenta HDP.
Ta hloupá nána Langšádlová, která je nějakou zbytečnou ministryni zbytečného ministerstva z pidi strany by chtěla okrádat státní peníze na zbytečnosti.