Válka mezi Ruskem a NATO? Fiala mírní Řehkovo vyjádření, konflikt prý bezprostředně nehrozí

Premiér dnes v Brně jednal s předsedkyní litevské vlády Ingridou Šimonytéovou o situaci v Bělorusku, ochraně východního křídla NATO i o tom, jak na evropské úrovni nadále pomáhat Ukrajině. Na červencovém summitu NATO v Litvě budou obě země hovořit stejným hlasem, řekl po setkání novinářům. Obě země patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v jejím boji proti útoku Ruska.

„Bavili jsme se o geopolitických strategických otázkách, samozřejmě i o situaci v Bělorusku, která vůbec není jednoduchá. Litva je navíc velmi blízko ruské agresi na Ukrajině, takže konflikt vnímá velmi citlivě. Myslím, že je dobře, že můžeme slyšet i jejich zkušenost. Na nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu bude Litva a Česko hovořit stejným hlasem,“ uvedl předseda české vlády. Summit NATO se má konat ve Vilniusu od 11. do 12. července.

Varování šéfa armády Řehky: Válka Ruska s NATO je možná, Česko by bylo jejím účastníkem

Konání summitu právě ve Vilniusu Fiala vnímá jako důležitý signál, že si NATO uvědomuje hrozbu, kterou rusko-ukrajinský konflikt pro Severoatlantickou alianci představuje. „Je to signál, že aliance je připravena posilovat východní křídlo a dělat vše pro bezpečnost každého členského státu,“ řekl.

Litevská premiérka doufá, že na summitu padnou důležitá rozhodnutí ohledně posílení východního křídla a představitelé členských zemí se dohodnou na reálných opatřeních. Litvu a Česko podle ní spojuje to, že jasně stojí na stejné straně. „Je dobré vědět, že obyvatelé obou zemí podporují rozhodnutí svých vlád stát za Ukrajinou tak dlouho, jak to bude potřebovat. Protože to není jen jejich boj,“ míní Šimonytéová.

Doplnila, že vzdálenost Litvy od konfliktu je v porovnání s ostatními relativně malá, a proto je pro ně tato otázka o to zásadnější. „Navíc máme historickou zkušenost s Ruskem, které v minulosti naše území okupovalo. Byli jsme mezi prvními, kteří upozorňovali na to, že se tam situace nevyvíjí správným směrem. Rusko není připraveno na demokratizaci a přijetí liberálních hodnot, jako je vláda práva, svoboda slova nebo svobodné volby, které my zastáváme. Jejich imperialistické ambice jsou stále na živu, a my jsme toho byli svědky v Gruzii a nyní na Ukrajině,“ doplnila.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

16:04

Dnes

Rusko se připravuje na novou ofenzivu a útoky na ukrajinskou železniční síť se snaží paralyzovat vojenské dodávky včetně západní pomoci. Agentuře AFP to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský představitel den poté, co Rusko zasáhlo železniční infrastrukturu ve třech ukrajinských regionech. Útoky v Doněcké a Charkovské oblasti dnes potvrdilo ruské ministerstvo obrany.

„Jsou to klasická opatření před ofenzivou,“ uvedl pod podmínkou anonymity vysoce postavený zdroj ukrajinských bezpečnostních složek. Cílem je podle něj znemožnit Kyjevu dodávat na frontu vojenské vybavení, které Ukrajině mimo jiné poskytují západní spojenci.

15:51

Dnes

Ukrajina potřebuje od svých spojenců další prostředky protivzdušné obrany, zdůraznil dnes na virtuálním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AP řekl, že Ukrajina potřebuje k ochraně svých měst alespoň sedm amerických komplexů Patriot a příslušné střely.

„To je to, co nyní může a mělo by zachraňovat životy,“ prohlásil prezident země, která se už déle než dva roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Podle agentury Reuters také uvedl, že jen v letošním roce Rusko zaútočilo na Ukrajinu už 9000 leteckými naváděnými pumami. „Musíme mít možnost sestřelovat bojové letouny, aby se nepřibližovaly k našim pozicím a hranicím,“ sdělil.

15:27

Dnes

Je naivní se domnívat, že pokud by Rusko zvítězilo na Ukrajině, jeho tanky se na našich hranicích zastaví. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl v projevu na univerzitě Ludovika v Budapešti, kde dopoledne jednal se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem.

„Dnes ty stejné tanky, které sledovali naši otcové a dědečkové v ulicích Budapešti a Prahy, zabíjí lidi na Ukrajině,“ uvedl šéf české diplomacie. „Scenérie se mění, ruská imperiální krutost pokračuje,“ doplnil. Cílem Ruska je podle něj zničit Ukrajinu a přizpůsobit ji vlastnímu brutálnímu stylu myšlení. „Je to o rozvrácení naší části Evropy,“ konstatoval Lipavský.

Zobrazit celý online

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dvěma týdny uvedl, že Severoatlantická aliance by na svém červencovém setkání měla přijmout „pozitivní politické rozhodnutí“ stran členství Ukrajiny v NATO. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tehdy řekl, že očekává, že se spojenci na tomto nadcházejícím summitu dohodnou na víceletém programu, který by měl Ukrajině pomoci přiblížit se vojenským standardům aliance.

Tématem dnešního Fialova jednání s litevskou premiérkou byly také vzájemné vztahy obou zemí v ekonomické oblasti. „Pro české firmy se rozvíjí v Litvě řada zajímavých příležitostí. Konkrétněji mohu zmínit třeba dodávku desítek trolejbusů do Vilniusu. Chceme tedy rozvíjet to, v čem jsme silní, a to je automobilový průmysl a průmysl zaměřený na dopravu,“ uvedl. V letech 2024 až 2025 dodá plzeňská Škoda Group do Litvy 91 trolejbusů za 1,3 miliardy korun. Fiala s Šimonytéovou rozebírali také možnost spolupráce v obranném průmyslu, což je další oblast důležitá pro české firmy, které v ní jsou celosvětově úspěšné.