Bezpečnostní expert k NATO: Z holubic se stali jestřábi! Balt bude alianční rybník
Severoatlantická aliance se v dohledné době pravděpodobně rozroste o minimálně dva státy z oblasti Skandinávie. Vstup Finska je po úterním odevzdání dokumentů hotový, v případě Švédska se celá záležitost zasekla v tureckém a maďarském parlamentu. K uskupení začínají mít blíže i další země, například neutrální Švýcarsko. Počátečním impulsem k navazování hlubších vztahů v rámci obrany byla bezpochyby ruská invaze na Ukrajinu. Jaký vývoj v rámci NATO lze v budoucnu očekávat, z jakého důvodu Maďaři s Turky vyvolávají rozepře a proč je v dnešní době mezinárodní vojenská spolupráce tak důležitá?
Vstup Finska do NATO ratifikovaly koncem března jako poslední dvě členské země Turecko s Maďarskem, oficiální vstup byl završen v úterý a Finsko se stalo 31. členem NATO. „Těším se, až v nadcházejících dnech vztyčíme vlajku Finska v sídle NATO. Společně jsme silnější a ve větším bezpečí,“ nechal se den po tureckém schválení vstupu Finska slyšet generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Vážný zájem o vstup do uskupení projevilo rovněž Švédsko, zdá se však, že v jeho případě nebude proces začlenění úplně hladký. Obě severské země přitom podaly žádost ve stejnou dobu. Reagovaly tak na vpád ruských ozbrojených sil na Ukrajinu. Finsko s Ruskou federací sdílí podstatnou část pevninských hranic (o celkové délce asi 1340 km).
Vstup Švédska musí ratifikovat ještě maďarský a turecký parlament, obě členské země však evidentně k začlenění Švédů do aliance mají výhrady. Ankara skandinávské zemi dlouhodobě vyčítá podporu Strany kurdských pracujících (PKK) či kurdských milic YPG, které jsou v Turecku zapsány na seznamu teroristických organizací. Vášně budí zároveň protesty proti islámu ve Švédsku, na nichž došlo k pálení Koránu. Umožnění podobných demonstrací a happeningů považují Turci za šíření náboženské nenávisti.
Budapešť pak celý proces zdržuje z důvodu kritiky stavu maďarské demokracie ze strany Evropské unie a západních států. Evropská komise nyní Maďarsku z důvodu podezření na narušení demokratických práv zadržuje finance z fondů Evropské unie. Maďarsko údajně o otázce přijetí Švédska do Severoatlantické aliance nehodlá rozhodnout dříve, než celou záležitost projedná turecký parlament.
Bezpečnostní expert: Tragédie pro Ukrajinu, ruský útok ale alianci posílil
K proměně v rámci aliance po roce konfliktu na Ukrajině se pro Blesk vyjádřil bezpečnostní expert Milan Mikulecký. Za poměrně krátkou dobu došlo podle něj ke značnému posílení obranyschopnosti členských zemí NATO, přičemž za nejvýraznější dopady ruské invaze na Ukrajinu lze považovat změnu přístupu politiků ke společné obraně a vstup nových členů do uskupení.
Jak podle vás Severoatlantickou alianci proměnil rok konfliktu na Ukrajině?
I když je to samozřejmě tragédie, hlavně tedy pro Ukrajinu, tak paradoxně ten ruský útok alianci posílil. Pokud dojde ke vstupu Finska a Švédska, tak se významně prodlouží společná hranice aliance s Ruskem, kterou Rusko bude muset více zabezpečovat. Od druhé světové války a mírových smluv s Finskem mělo Rusko jistotu, že Finsko nejenom není v Severoatlantické alianci, ale že i ta jeho neutralita je silně pod kontrolou Sovětského svazu a následně Ruska.
Co vlastně Finsko a Švédsko kromě té dlouhé hranice s Ruskem mohou ještě alianci nabídnout?
Jak Finsko, tak Švédsko mají s Ruskem významnou historicky negativní zkušenost. Tím, že nebyly členy žádného paktu, tak obě ty země hodně spoléhaly na svou vlastní schopnost bránit se případné ruské agresi. V případě Finska to bylo hlavně, pokud jde o motivovanost a připravenost, v případě Švédska, i pokud jde o výrobu vlastních špičkových zbraňových systémů. Kromě delší hranice to pak znamená i významnou změnu pro oblast Baltského moře. Protože v tuhle chvíli se uzavřelo, a pokud dojde jednoho dne ke vstupu Švédska do aliance, tak se z Baltu stane vlastně takový rybník NATO. V případě jakéhokoliv konfliktu pak ruské loďstvo zůstane uzavřené ve svém přístavu a bude se opakovat situace z první a druhé světové války, což Rusům odčerpá ohromně sílu.
Uvědomili si obecně evropští politici více důležitost společné obrany?
Druhá zásadní věc, kterou nám Rusko jako alianci pomohlo, je, že i politici, kteří zpochybňovali v minulosti často funkčnost aliance, její schopnost bránit, zpochybňovali nutnost vynakládat peníze na obranu, aby ty armády členských zemí byly něčeho schopny, tak tyhle hlasy nejenom, že zmizely, ale u řady politiků došlo k takové zázračné proměně a z těch holubic se dneska stali velcí jestřábi. A už nediskutujeme o tom, jestli armády potřebujeme, ale diskutujeme o tom, jak je co nejrychleji posílit.
Lze podle vás očekávat, že se časem přidají třeba i další země? Protože údajně začíná mít k alianci blíže třeba i neutrální Švýcarsko.
Nevěřím tomu. Nevidím tady žádné vhodné kandidáty. Ono je nutné si říct, že v minulosti to rozšiřování ne vždycky neznamenalo posílení aliance. Když budeme mluvit o některých menších zemích, třeba na Balkáně, ale i když si vezmu přístup České republiky, Slovenska, k čemu jsme se zavázali a co jsme udělali v reálu, tak jsme až tak významná pomoc pro alianci a pro její schopnost se bránit nebyli, na rozdíl třeba od baltských zemí. Překotný růst aliance někam dál by v tuhle chvíli nebyl k jejímu prospěchu, ale ani bezpečnosti České republiky. A Švýcarsko je poměrně dost specifická země. Taky jsem zaslechl, že tam jsou takové hlasy, ale myslím si, že ty hlasy, které budou prosazovat švýcarskou neutralitu, stejně jako v Rakousku, budou mít navrch.
Pokud se vrátíme ještě k tomu vstupu Švédska, tak ten je stále blokován Turky a Maďary. Stává se často, že se najdou členové aliance, kteří se vstupem další země vyloženě nesouhlasí?
V minulosti NATO mělo vlastně jednoho troublemakera, což byla Francie. Skončilo to tehdy ještě za de Gaulla vystoupením Francie ze Severoatlantické aliance, kam se po desítkách let zase vrátila. Úplně standardní jev to ale není. Jde spíš o problém vnitřní politiky v Turecku a ostatně i Maďarsku. V Turecku se blíží prezidentské volby, prezident Erdogan už je ve funkci hodně dlouho a zemi se ekonomicky příliš nedaří. Myslím si, že to jeho vymezování vůči Švédsku je spíš součást předvolební kampaně a signál dovnitř Turecka, že on je ten silný vůdce, kterého musí respektovat i takové země jako třeba Spojené státy nebo Německo a on je významný hlas celosvětové politiky. Maďarsko je prostě jenom země, která má vazby na Turecko, přestože Maďaři nepatří k turkickým národům. Je to o tom, že Erdogan se rád přidá a rád doma ukáže, že nenechá „kopat do Maďarska“ a kritizovat Orbána za to, jak tu zemi vede. K tomu teď dostal příležitost.
Jak na tyto „potížisty“ či „troublemakery“ ve svých řadách mohou ostatní členské země reagovat?
Téměř nijak. Bohužel ty smlouvy ať už v Severoatlantické alianci nebo Evropské unii počítaly s tím, že půjde o společenství gentlemanů. Očekávalo se, že všechno bude možné vydiskutovat a vyjasnit si, ale tak to prostě není. Je to trochu nešťastná situace, ale jde o daň za demokracii.
Bude podle vás nadále narůstat význam vojenské spolupráce v rámci NATO pro Českou republiku a další evropské země?
Myslím si, že význam NATO je pro nás skoro důležitější, než je význam Evropské unie.
Kdy by se nejdříve dalo diskutovat o vstupu Ukrajiny do NATO?
Tam je jednoduché pravidlo. Země, která vstupuje, tak nemůže být ve válečném konfliktu, nemůže mít nevyřešené územní spory se svým sousedem. Takže dřív, než ta válka skončí, než bude Ukrajina osvobozená od ruských okupantů, včetně Krymu, tak žádná diskuze o vstupu do Severoatlantické aliance prostě není na stole. I když bych to Ukrajincům hrozně přál, přál bych to i nám, ale buďme realisti, pravidla jsou taková. Dokud neskončí válka jednoznačně, tak se tady není moc o čem bavit.
Ruské síly tento týden vypustily na Ukrajinu více než 1600 útočných dronů, asi 1200 naváděných bomb a téměř 70 raket různých typů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočním útokům.
„Hlavními cíli těchto úderů je infrastruktura, která podporuje každodenní život. Dnes došlo k úderu: bylo zasaženo přes 240 dronů a pět balistických raket, přičemž v sedmi regionech došlo k poškození. Bohužel jsou oběti ve Slovjansku a Černihivské oblasti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ napsal na Telegramu.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
Krym bol aj bude Ruský!!!!!!!!!!