Bezpečnostní expert k NATO: Z holubic se stali jestřábi! Balt bude alianční rybník

Vstup Finska do NATO ratifikovaly koncem března jako poslední dvě členské země Turecko s Maďarskem, oficiální vstup byl završen v úterý a Finsko se stalo 31. členem NATO. „Těším se, až v nadcházejících dnech vztyčíme vlajku Finska v sídle NATO. Společně jsme silnější a ve větším bezpečí,“ nechal se den po tureckém schválení vstupu Finska slyšet generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Vážný zájem o vstup do uskupení projevilo rovněž Švédsko, zdá se však, že v jeho případě nebude proces začlenění úplně hladký. Obě severské země přitom podaly žádost ve stejnou dobu. Reagovaly tak na vpád ruských ozbrojených sil na Ukrajinu. Finsko s Ruskou federací sdílí podstatnou část pevninských hranic (o celkové délce asi 1340 km).

Finsko se oficiálně stalo členem NATO, Švédsko dál čeká. Černochová si rýpla do Ruska

Vstup Švédska musí ratifikovat ještě maďarský a turecký parlament, obě členské země však evidentně k začlenění Švédů do aliance mají výhrady. Ankara skandinávské zemi dlouhodobě vyčítá podporu Strany kurdských pracujících (PKK) či kurdských milic YPG, které jsou v Turecku zapsány na seznamu teroristických organizací. Vášně budí zároveň protesty proti islámu ve Švédsku, na nichž došlo k pálení Koránu. Umožnění podobných demonstrací a happeningů považují Turci za šíření náboženské nenávisti.

Budapešť pak celý proces zdržuje z důvodu kritiky stavu maďarské demokracie ze strany Evropské unie a západních států. Evropská komise nyní Maďarsku z důvodu podezření na narušení demokratických práv zadržuje finance z fondů Evropské unie. Maďarsko údajně o otázce přijetí Švédska do Severoatlantické aliance nehodlá rozhodnout dříve, než celou záležitost projedná turecký parlament.

Historická chvíle: Finsko vstoupí v úterý do NATO. Švédsko stále čeká na Turky

Bezpečnostní expert: Tragédie pro Ukrajinu, ruský útok ale alianci posílil

K proměně v rámci aliance po roce konfliktu na Ukrajině se pro Blesk vyjádřil bezpečnostní expert Milan Mikulecký. Za poměrně krátkou dobu došlo podle něj ke značnému posílení obranyschopnosti členských zemí NATO, přičemž za nejvýraznější dopady ruské invaze na Ukrajinu lze považovat změnu přístupu politiků ke společné obraně a vstup nových členů do uskupení.

Jak podle vás Severoatlantickou alianci proměnil rok konfliktu na Ukrajině?

I když je to samozřejmě tragédie, hlavně tedy pro Ukrajinu, tak paradoxně ten ruský útok alianci posílil. Pokud dojde ke vstupu Finska a Švédska, tak se významně prodlouží společná hranice aliance s Ruskem, kterou Rusko bude muset více zabezpečovat. Od druhé světové války a mírových smluv s Finskem mělo Rusko jistotu, že Finsko nejenom není v Severoatlantické alianci, ale že i ta jeho neutralita je silně pod kontrolou Sovětského svazu a následně Ruska.

Co vlastně Finsko a Švédsko kromě té dlouhé hranice s Ruskem mohou ještě alianci nabídnout?

Jak Finsko, tak Švédsko mají s Ruskem významnou historicky negativní zkušenost. Tím, že nebyly členy žádného paktu, tak obě ty země hodně spoléhaly na svou vlastní schopnost bránit se případné ruské agresi. V případě Finska to bylo hlavně, pokud jde o motivovanost a připravenost, v případě Švédska, i pokud jde o výrobu vlastních špičkových zbraňových systémů. Kromě delší hranice to pak znamená i významnou změnu pro oblast Baltského moře. Protože v tuhle chvíli se uzavřelo, a pokud dojde jednoho dne ke vstupu Švédska do aliance, tak se z Baltu stane vlastně takový rybník NATO. V případě jakéhokoliv konfliktu pak ruské loďstvo zůstane uzavřené ve svém přístavu a bude se opakovat situace z první a druhé světové války, což Rusům odčerpá ohromně sílu.

Uvědomili si obecně evropští politici více důležitost společné obrany?

Druhá zásadní věc, kterou nám Rusko jako alianci pomohlo, je, že i politici, kteří zpochybňovali v minulosti často funkčnost aliance, její schopnost bránit, zpochybňovali nutnost vynakládat peníze na obranu, aby ty armády členských zemí byly něčeho schopny, tak tyhle hlasy nejenom, že zmizely, ale u řady politiků došlo k takové zázračné proměně a z těch holubic se dneska stali velcí jestřábi. A už nediskutujeme o tom, jestli armády potřebujeme, ale diskutujeme o tom, jak je co nejrychleji posílit.

Lze podle vás očekávat, že se časem přidají třeba i další země? Protože údajně začíná mít k alianci blíže třeba i neutrální Švýcarsko.

Nevěřím tomu. Nevidím tady žádné vhodné kandidáty. Ono je nutné si říct, že v minulosti to rozšiřování ne vždycky neznamenalo posílení aliance. Když budeme mluvit o některých menších zemích, třeba na Balkáně, ale i když si vezmu přístup České republiky, Slovenska, k čemu jsme se zavázali a co jsme udělali v reálu, tak jsme až tak významná pomoc pro alianci a pro její schopnost se bránit nebyli, na rozdíl třeba od baltských zemí. Překotný růst aliance někam dál by v tuhle chvíli nebyl k jejímu prospěchu, ale ani bezpečnosti České republiky. A Švýcarsko je poměrně dost specifická země. Taky jsem zaslechl, že tam jsou takové hlasy, ale myslím si, že ty hlasy, které budou prosazovat švýcarskou neutralitu, stejně jako v Rakousku, budou mít navrch.

Pokud se vrátíme ještě k tomu vstupu Švédska, tak ten je stále blokován Turky a Maďary. Stává se často, že se najdou členové aliance, kteří se vstupem další země vyloženě nesouhlasí?

V minulosti NATO mělo vlastně jednoho troublemakera, což byla Francie. Skončilo to tehdy ještě za de Gaulla vystoupením Francie ze Severoatlantické aliance, kam se po desítkách let zase vrátila. Úplně standardní jev to ale není. Jde spíš o problém vnitřní politiky v Turecku a ostatně i Maďarsku. V Turecku se blíží prezidentské volby, prezident Erdogan už je ve funkci hodně dlouho a zemi se ekonomicky příliš nedaří. Myslím si, že to jeho vymezování vůči Švédsku je spíš součást předvolební kampaně a signál dovnitř Turecka, že on je ten silný vůdce, kterého musí respektovat i takové země jako třeba Spojené státy nebo Německo a on je významný hlas celosvětové politiky. Maďarsko je prostě jenom země, která má vazby na Turecko, přestože Maďaři nepatří k turkickým národům. Je to o tom, že Erdogan se rád přidá a rád doma ukáže, že nenechá „kopat do Maďarska“ a kritizovat Orbána za to, jak tu zemi vede. K tomu teď dostal příležitost.

Jak na tyto „potížisty“ či „troublemakery“ ve svých řadách mohou ostatní členské země reagovat?

Téměř nijak. Bohužel ty smlouvy ať už v Severoatlantické alianci nebo Evropské unii počítaly s tím, že půjde o společenství gentlemanů. Očekávalo se, že všechno bude možné vydiskutovat a vyjasnit si, ale tak to prostě není. Je to trochu nešťastná situace, ale jde o daň za demokracii.

Bude podle vás nadále narůstat význam vojenské spolupráce v rámci NATO pro Českou republiku a další evropské země?

Myslím si, že význam NATO je pro nás skoro důležitější, než je význam Evropské unie.

Kdy by se nejdříve dalo diskutovat o vstupu Ukrajiny do NATO?

Tam je jednoduché pravidlo. Země, která vstupuje, tak nemůže být ve válečném konfliktu, nemůže mít nevyřešené územní spory se svým sousedem. Takže dřív, než ta válka skončí, než bude Ukrajina osvobozená od ruských okupantů, včetně Krymu, tak žádná diskuze o vstupu do Severoatlantické aliance prostě není na stole. I když bych to Ukrajincům hrozně přál, přál bych to i nám, ale buďme realisti, pravidla jsou taková. Dokud neskončí válka jednoznačně, tak se tady není moc o čem bavit.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

9:25

Dnes

Za poslední den ztratil protivník 1124 lidí, 6 tanků, 14 obrněných vozidel, 24 dronů, 35 cisteren a jiných logistických vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

08:25

Dnes

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad Krasnodarským krajem 66 ukrajinských dronů a další dva zničila nad anektovaným Krymem. Podle agentury Interfax to uvedlo ruské ministerstvo obrany.

07:35

Dnes

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny. Jeden pracovník byl zraněn, oznámil ministr energetiky.

Zobrazit celý online

Průšvih pro premiérku Sannu Marinovou (37): Její strana skončila až třetí, uznala porážku